Silvestr v Liberci -první část
Pořádných pár týdnů dopředu jsem se těšil na pondělní ráno po vánočních svátcích, kdy seberu tašku naplněnou k prasknutí, batoh s čerstvými tousty a becherovkou a všechno to naložím do auta. Nasednu, zapnu pás a vyjedeme směr veselým zítřkům a hlavně směr Liberec. Dlouhých pět dní mimo Brno, v horském prostředí, odpočinek, výlety. Tohle všechno jsem si od silvestovského pobytu na faře ve Vratislavicích sliboval. Severočeský pobyt ale začal trochu jinak, než jsem si původně plánoval. Jelikož se opět vyskytly problémy s účatníky zájezdu, dosti divoce se mělilo obsazení automobilů. Virtuálně jsem nastoupil a zase vystoupil ze všech aut, až jsem zakotvil v prostorném rodinném autě s Lukášem a Martinem. Keším odzvonilo zned nazačátku, protože jsme nabrali směr dálnice D1 a Praha. Cestou rozhodně nuda nebyla, naopak, diskuze byla místy velice živá a veselá.
Veselo mi ale nebylo po příjezdu do Jablonce, kde jsem si vystoupil, protože kluci zamířili na lyžařské sjezdovky. Jelikož se považuji za téměř akčního hrdinu, nechal jsem na zadním sedadle spolu s čepicí i rukavice, jediným zahřívadlem tak zůstala becherovka ukrytá v bezpečí mého batohu. Po povinné prohlídce fotbalového stadionu mířily moje kroky do centra. Ještě než jsem nahlédl do výkladní skříně tohoto města, čakala mě milá povinnost v podobě první krabky. V zadání se psalo něco o odlovu v noci, ale kdo by takové příkazy bral vážně, když už stojí čelem ke skrýši. Využil jsem předobědového času, kdy lidi myslí více na kus pořádného masa než na pozorování okolního světa. Nikým nerušen jsem se těšil z prvního úspěchu na severu Čech.
Historické jádro bylo líbivé, většina domů nově opravena, lavičky na útulném náměstí nákaly k posezení a odpočinku. Kdyby ovšem nebyla taková zima. Řídká tekutina šimrající na kraji mého nosu dávala jasné znamení, že je třeba užít zahřívacího nápoje. Likér z města lázeňského splnil účel a já mohl vyrazit za další keší.
Odloveno, viděno, nafoceno, vzhůru
najít zastávku šaliny, která by mě odvezla do Liberce a zahřála
moje promrzlé tělo. Poctivě jsem označil jízdenku a neomylně
sedl k nejbližšímu sedadlu s topením.Během půlhodinové jízdy
místní úzkokolejkou se teplota těla dostala do normálu.
První rozporuplné pocity z okrajových
částí přebilo nadšení z centra Liberce. Zvláštně řešené
nádraží, úzké uličky plné malinkých obchůdků velkých
světových značek a překrásná budova radnice.Na tu jsem se těšil
už od té doby, co jsem viděl skotačící fotbalisty Slovanu při
oslavě titulu. Právě z balkónu radnice se chlubili mistrovským
pohárem a zaplněné náměstí jim nadšeně tleskalo. Ještě
jsem se stihl zastavit pro nějaké letáky a rady do info centa.
Jelikož byla opravdu pořádná zima,na kterou ani becher nestačil,
rozhodl jsem se pro návštěvu kina. Po zjištění, že nedávají
nic rozumného, jsem vyrazil do Vratislavic a u dobré večeře v
příjemné restauraci jsem počkal na příjezd první skupinky.
Ubytování proběhlo rychle, navíc jsme měli to privilegium, najít si každý postel dle svého přání, později příchozí už měli možnosti omezeny. Postupně přijely všechny toho dne očekávané posádky a mohlo se začít. Do Silvestra a Nového roku bylo ještě daleko, ale i pěkně odřízená cesta by se měla aspoň trochu zapít. Žádné velké veselí se však nekonalo, nějaké ty hry, kytara a zpívání. Rozhodně nejvíc jsme se pobavili při Aktivitách, něco mám natočeno na kameře, časem se určitě dostanu k sestříhání......Pokračování jindy
Komentáře
Přehled komentářů
..nic nestříhej, ať se mrknem nejdřív na celý video, ať z toho máme pořádnou srandu, věřím, že aktivity v podání Jožánka nemají chybu, pamatuji si, že jsem málem neudržela kameru:-))
nene
(romča, 6. 1. 2009 22:07)