Výživa a zdraví 1.
Výživa a zdraví 1.
Nejen láska prochází žaludkem,ale také výkonnost sportovce je závislá na jeho výživě. U koní stejně jako u lidí. Chyby výživy se nám (především jsou-li dlouhodobé) projeví nejrůznějšími příznaky. Sem patří mimo jiné i nervozita koně nebo zvýšené napětí hřbetních svalů a jejich citlivost.
Pro život koně je mimo dýchání a přijmu vody nejdůležitější příjem živin. Význam tohoto příjmu je větší než si často uvědomujeme. Chybějící živiny nutí organismus sáhnout do vlastních rezerv (pokud jsou). A každá taková další nedostatečnost má následné zdravotní poruchy. I když je v tom okamžiku ani nepozorujeme. Klasickým příkladem jsou onemocnění kostry jako např. rachitis nebo nedostatečný vývin svalů při nedostatečném zásobení těla bílkovinami. Stejně tak nadměrný přísun některého z výživových elementů není pro organizmus bez problémů. Ve většině případů při překrmování dochází minimálně ke stejným škodám jako při nedostatečném přísunu potravy.Např.příliš energie způsobuje tloustnutí, příliš bílkovin škodí játrům a ledvinám. Nadbytek některých minerálií blokuje příjem jiných, nevyrovnanost příjmu stopových prvků vede např.ke křehkosti a lámavosti cév.
Každý organismus má individuální nároky na výživu a to nejen podle jeho zatížení. Ale i podle individua jako takového. Při naprosto stejné výživě a zatížení mohou mít různí koně různý výkon nebo různé zdravotní problémy. Protože tak, jak se koně individuálně liší, tak se liší jejich vnitřní orgány, jejich funkce i výměna látková. Samozřejmě zásadní funkce orgánů i výměna látková jsou stejné, ale drobné rozdíly mění náš pohled i pocit zvenku. Vysvětlení spočívá v rychlosti a intenzitě reakce na formu výživy. Zatímco organismus koně na určitou výživu reaguje bezproblémově, jiný reaguje velkými poruchami v připravenosti k výkonu.
V podstatě lze pro ilustraci přirovnat organizmus koně k autu. Oboje funguje jako podobný mechanismus. Chemická reakce se mění na mechanickou. U obou se jedná o spalovací proces. Při správné funkci u obého vzniká teplo. A chlazení je vodou nebo vzduchem. Rozdíl je v tom, že organismus koně je schopen okamžitě delší výkonnosti tzv. nad normu. Kůň řídí vlastní „karburátor“, tj.připravenost k výkonu sám. Podle úrovně výkonu používá levnější „naftu“tj. tělesný tuk nebo „superbenzín“tj.svalový glykogen. Stejně tak automaticky v průběhu výkonu nastaví potřebné množství kyslíku ke spalování chemických energických procesů. To znamená, že proces spalování a zdroj chemické energie a její převod na mechanickou je absolutně individuálně regulován. A kůň k tomu využívá tu nejekonomičtější (nejlevnější) možnost regulace. Je to jako by auto ve městě jezdilo na diesel a na dálnici přepnulo na bohatší benzín. Nevíc kůň má nad procesem vlastní inspekční kontrolu a dosazuje v případě poruchy „náhradní díly“tj.buňky těla automaticky. O něčem podobném se může majiteli auta jenom zdát. Aby tento zázračný mechanismus ve zdraví fungoval, je nutná denní potřeba:
Látka | úkol | Příklad krmiva |
Bílkoviny | Tvorba buněk, stavební kameny pro enzymy a hormony | Sója, sušené mléko |
Uhlohydráty | Dodavatelé energie pro rychlé energetické nasazení | Obilí, melasa |
Tuky | Dodavatelé energie pro pomalejší až zadržovanou energii | Seno, rostlinný olej, oves, pelety |
Vitamíny | Imunita, spolupracující enzymy pro výměnu látkovou, ochranná funkce | Vitamínové směsi, pelety |
Minerálie | Stavební kameny buněk, funkce elektrolytu, ochrana a vedení nervů, svalová kontrakce (stahy) | Minerální směsi |
Stopové prvky | Stavba buněk a enzymů, imunita | Seno,tráva,obilí |
voda | Transportní medium, regulace tělesné teploty | Pitná voda, zelené krmení |
Samozřejmě, že tato tabulka je jen orientační a rámcová. Jsou různá krmiva zde neuvedená. Např. pšeničné otruby mají vysoký obsah bílkovin a fosforu, lněné semeno bohaté na tuky a bílkoviny, kukuřice bohatá na uhlohydráty a chudá na vápník. To jsou jen příklady. Orientační tabulka stačí.
Pro dnešek to snad stačí. Příště si napíšeme o vlivu krmení na nervozitu, lekavost a živost koní.
MVDr.P. Sedláček