Podle mě šlo v magii o postupný vývoj, stejně jako to bylo s naším myšlením a dáváním si věcí do souvislostí. Byla to vlastně taková interakce. Základ byl stále stejný, ovlivnit skrz svoje přání realitu. A pak, čím dál tím víc, se myšlení stávalo složitější a tím pádem svět kolem komplikovanější, se přecházelo na složitější rituály a ceremonie, až došlo k dělení na různé druhy magií. Podle stupně poznání, podle skupin, které ji praktikovaly, podle způsobu myšlení, podle pohlaví, národnosti, vyznání, až z toho vzešly rituály církví, spolků, od ranných křesťanů, gnostiků, rosenkruciánů, až po zednáře. Až se stala doménou patriarchální společnosti, neboli doménou mužů. Stalo se téměř pravidlem, že kdo nedosáhl vyššího vědomí, mohl alespoň založit organizaci, ať už náboženskou nebo politickou. Od té chvíle pro mě, jako čarodějku, přestává mít „mužská“ magie smysl. Čistou formu magie pro mě představuje pouze přírodní náboženství, čarodějnictví a šamanismus, protože v nich je ještě obsažená neposkvrněná lidská touha po poznání.
Dračí magie je původní magie, je stará jako svět sám. Je ještě skromně patrná ve stavebních a architektonických prvcích Egypta, je v symbolech a architektuře gotických katedrál (Fulcanelli) a skrytá v našem podvědomí, v naší ztracené paměti. K čemu ji přirovnat? Co třeba k posvátnému sexu? Ano, dračí magie je sexuální akt, tantrická maithuna. Muž nekopuluje a nevynucuje si vlastní orgasmus, splývá se ženou, která ho svíráním vaginálního svalstva dovede k extatickému orgasmu. A o to jde. Dračí magie je splývání s původním učením o přírodě, o síle ženy a síle noci.
Dnes člověk nechápe temnotu a noc jako plodnost matky bohyně, ale spíš jako bránu do pekla. Dračí magie usilovala o zlepšení kvality života tady na zemi, věnovala se poznávání přírody, uzdravování a smyslovým radostem. Světlo lidského vědomí povstalo kdysi z propasti svíjejícího se hada věčnosti (draco, z latiny, je drak, had) tak jako Bytí vzniká z Nebytí. Za posvátným symbolem draka – hada už dnes nevidíme život, ale strašlivou obludu, které je třeba srazit všechny hlavy. Prastará dračí, neboli prapůvodní magie spočívá na dvou pilířích, neboli pólech. První pól vytváří to, co můžeme popsat jako věčnost, temnotu, bezčasovost, nebytí a nekonečno a druhý pól jako čas, bytí, světlo, vědomí, ohraničenost, pohyb. Neboli ženský a mužský princip. Jsou to části jednoho celku a jeden bez druhého nemohou být, protože to není možné, První dává druhému smysl a naopak. Není možné si představovat existenci světa či vesmíru, kde vládne jen jeden z těchto pólů. Bohužel většinou byl označován ženský aspekt za ten špatný a dodnes se věří, že bůh, neboli mužský pól tohoto světa, je dobrý.
Dračí magie je postavená na intuici ženy, která je spojená s bohyní - přírodou, splývá s jejím vědomím a pomocí symboliky – archetypů - spolu komunikují. Proto je chování ženy tak nepochopitelně iracionální pro mužský svět.
Skutečnost, že myslíme a naše schopnost imaginace, představivost, se dnes čím dál častěji dává do souvislosti s halucinogenními látkami, které rozšiřují vědomí. Člověka v těchto zcela iracionálních stavech kdysi napadla spousta věcí. A hlavně se naučil vciťovat do přírody, do zvířat, ale i do pocitů ostatních. Kdybychom byli odkázání pouze na šachy, logiku, černou a bílou, se striktně racionálními myšlenkami, asi by se náš mozek podobal uměle vysázenému lesu, se stromy ve vzorných zákrytech.
To, že jsme myšlení zdegenerovali na čistou konzumaci a závislost bez duchovního rozměru, je neomluvitelné, stejně jako to, že jsme vzali sexu jeho božský statut.
Ono nehodnocení je hlavním a základním bodem dračí magie, protože celý systém je složen ze dvou polarit jin a jang, které mezi sebou nesoutěží, ale patří k sobě a vzájemně se prolínají. Pokud vám to připomíná princip sexuálního aktu, tak je to správně, protože spojení obou principů vytváří třetí – stavební kámen života – hmotu. Každé velké náboženství a filosofie je postavené na posvátné trojici. Například v Egyptě to byla Ísis + Osiris = Hórus. Jen v křesťanství se najednou vynořil dost nelogický Otec, Duch a Syn. Kam se ztratil základní ženský element? Marie matka, je pro křesťanství nepodstatná.
Mystéria pozdější sexuální magie mají své kořeny právě v této syntéze, ve spojení dvou protikladů. Dračí magie vidí ve všem ono božské spojení obou polarit. I spojení sexuální a duchovní, protože obojí má tutéž podstatu. A právě ze spojení vznikal a vzniká život. Je to věčný kruh, neustále rotující a rodící se sám ze sebe – kruhový had Uroboros.
Je paradoxní, že právě spojení dvou základních elementů jin a jang dělá člověku tolik potíží. Přitom je právě na něm postavená celá naše existence, veškerý život, myšlení, každý nádech a výdech, prostě všechno.
Kde je radost, oslavování života, oslavování veškerého stvoření? Proč se divíme pohanům, že ve všech svých obřadech oslavovali sex (spojení), proč se divíme Freudovi, že za vším viděl sex? Že je jeho učení překonané? Nesmysl!
Symbol draka či hada znamenal NIC, nebytí. Pro svoji neuchopitelnost. NIC, v podstatě bohyně, zrodilo Něco, bytí a společnými silami vytvořili vše ostatní, vesmír, svět a nás. Bytí z nebytí je symbolizováno dalším velmi slavným symbolem vesmírné síly – svastikou. Svastika není rotující kříž, ale vír, působící stahování, je to obrovská brána života a smrti, nebo chcete-li vagina matky bohyně. Víření svastiky vyvolává spirální pohyb, který roztažen do linie, tvoří pohybující se vlnu – hada, proto je tato všestvořitelská síla označována jako hadí. Mimochodem vir (z latiny – muž) si s tímto vírem pohrál ve druhé světové válce a jak to dopadlo. Jazýček vah se vychýlila na nesprávnou stranu a svastika se stala prokletým symbolem. V dračí magii platí, že čím silnější osobnost nebo čím víc člověk praktikuje meditaci, tím větší vír kolem sebe vytváří. V Indii se tomu říká pitha. Mohou jej vytvářet lidé se silnou osobností, lidé zapálení pro věc. Také se říká, že člověk má silné charisma. Někdy se ostatní lidé v blízkosti takového člověka cítí vyvedení z míry. Pozor, nepleťte si to s arivismem (vysávání životní energie).
Děkuju
(Brid Hopki, 21. 6. 2011 23:24)