Paridův soud
Paridův soud
V historii zaujímá řecké a náboženství
a mytologie přední místo jako etnický vývoj národů a kultur starověkého Řecka, je to jakýsi souhrn náboženských představ a kultů, odrážející složitý
historický vývoj.
Mytologie
se rozvinula v kult bohů ochraňujících
řemesla a obchod tzv. řecký panteon v čele
s Diem (otec lidí a bohů, ztělesňující v
náboženské formě rysy patriarchálního vládce).
Řecká mytologie dala základ mytologii římské. Původně řečtí bohové, kteří
byli pouze přejmenováni a nám se pak může zdát, že se v těch spoustech
jmen různých bohů ani nevyznáme. V mytologických příbězích, které jsem
vybrala budu tedy uvádět řecká jména a
v závorce uvedu jejich římský ekvivalent.
Petr Pavel Rubens 1577 - 1640, Paridův soud
Častým mytologickým námětem bývají
obrazy s názvy Paridův soud, Tři Grácie, Únos Heleny. To vše se točí kolem jednoho námětu a tím je
trojská válka.
Každý
z nás o ní slyšel, všichni víme o
lsti v podobě dřevěného koně, mnozí vědí i o hlavním důvodu oné bitvy,
tedy o krásné Heleně, do které se zamiloval syn trojského krále Priama Paris. Neznáteli však prapůvodní příčinu celé události, zaposlouchejte se do
mého vyprávění.
Všechno začalo svatbou fthíského krále Pelea s Thetis. Na ni
byli pozváni všichni bohové z Parnasu. A jak už to tak bývá na jednu
bohyni se zapomnělo, byla to bohyně sváru Eris, možná že se na ni zapomnělo i
záměrně – kdo by se chtěl hádat v takový velký den. Eris byla dotčena, na
svatební hostinu přišla a mezi svatebčany upustila zlaté jablko, na němž byl
vyryt nápis „té nejkrásnější“.
A
bylo zaděláno na pohromu, rozhodněte o nejkrásnější ženě, natož pak bohyni!
Zeus (Jupiter) s tím nechtěl mít
nic společného, vždyť o titul se ucházela i jeho manželka Héra (Juno)
spolu s bohyní krásy Afrodítou (Venuše) a bohyní moudrosti a vítězné
války Athénou (Minerva). Pozhodl
tedy, že jakýsi pasáček ovcí Paris má rozsoudit za něj. Každá z bohyní
chtěla jablko získat pro sebe a každá udělala pro to vše. Héra slíbila Paridovi,
v případě vítězství, vládu nad celou Asií, Athéna mu slibovala slávu a
vítězství v každé válce a Afrodíté mu slíbila lásku nejkrásnější pozemské
ženy. Paris toužil po lásce a tak jablko
věnoval Afrodítě. Ta mu pomohla unést nejkrásnějží ženu světa Helenu, ale
bohužel už vdanou za Spartského Krále Meneláa. Helena se do Parida skutečně zamilovala, ale její
manžel se jí vzdát nechtěl a vyhlásil Tróji válku. A protože si Paris nevybral
Athénu a její dar, ve válce prohrál a s ním celé město.
Helena
bývá v bájích často uváděna coby příčina trojské války, tedy chcete-li „cherche la femme“ ( za vším hledej ženu)
Lenka Hašová