MHD
Důležité je, že náš nový bicykl nás zbavil nepříjemného ježdění místní mhd. Obzvlášť s kočárkem a Natálkou, která v něm nechce sedět, protože nevidí z okna! Místní mapka znázorňující tramvaje a autobusy je "nepomáhající". Nejsou na ní vyznačené místa, kde zastávky jsou (takže si ani orientačně nespočítám, kde mám vystoupit), natož pak jejich názvy. Označení není jako v Praze, do 100 tramvaje, nad 100 autobusy, 5 noční spoje, takže do poslední chvíle nevím, jestli mám hledat koleje, nebo si stačí stoupnout k cestě. Fakt, že si mám před nástupem do hromadného prostředku spočítat zóny, abych veděla kolik políček na své "stripenkartě" mám orazit bych byla schopná chápat v případě, že tyto zóny jsou označeny na té mapičce, ale ať se dívám jak se dívám, nejsou tam.. no nejsou!
Asi nejdivnější mi připadlo, že před každou zastávkou, kde chcete vystoupit, musíte „dát znamení řidiči“. Samo o sobě to znamená jenom zmáčknout čudlík, na což bych ještě fyzicky i psychicky stačilaJ, ale zkuste si tady, jedouce v dopravním prostředku, ještě před žádanou destinací, zjistit kde jste! To je prostě taková malá divočina. Sice se to hlásí „rozhlasem“, ale to mě vždycky akorát tak pobaví. No schválně, jestli máte možnost, zkuste si zachrochtat přes mikrofon Volkenhaltestraat – čte se nějak jako Frrolchnkhaltstrááát – řečeno v tisícině sekundy, takže všechno zní, jako když potáhnete… teď mě napadá jenom slovo „mrmel“ (děcka já fakt nevím jak to mám napsat, abych to přiblížila davům).
No a to si vemte, že jsem Vám napsala název zastávky, který jsem si byla schopná zapamatovat. Raději už ani nevědět!!