řeka NISA
POPIS ŘEKY
Nisa, přesněji Lužická Nisa (německy Lausitzer Neiße, polsky Nysa Łużycka, lužickosrbsky Łužiska Nysa), je řeka pramenící na hranici katastrů obcí Nová Ves nad Nisou a Smržovka na jihu Jizerských hor. Teče nejprve k jihu, v Jablonci nad Nisou, kde se zklidňuje a protéká hustě osídlenou krajinou.
V Jablonci nad Nisou se do Lužické Nisy vlévá Bílá Nisa, na které byla v letech 1906 až 1910 vybudována na území města přehradní nádrž Mšeno (Jablonecká údolní nádrž) s tížní betonovou zděnou hrází 20 metrů vysokou. Přehrada je napájena podzemními štolami z Bílé Nisy a z Lučanské Nisy, slouží jako ochrana před velkými vodami a obyvatelům Jablonce k rekreaci.
V Jablonci nad Nisou se do Lužické Nisy vlévá Bílá Nisa, na které byla v letech 1906 až 1910 vybudována na území města přehradní nádrž Mšeno (Jablonecká údolní nádrž) s tížní betonovou zděnou hrází 20 metrů vysokou. Přehrada je napájena podzemními štolami z Bílé Nisy a z Lučanské Nisy, slouží jako ochrana před velkými vodami a obyvatelům Jablonce k rekreaci.
Dalším z měst v údolí Lužické Nisy je Liberec, který se rozvíjel díky soukenictví a později textilnímu průmyslu. Liberec s městskou památkovou zónou se chlubí renesančním zámkem ze 16. století, propojeným s novým zámkem z 18. století a novorenesanční radnicí. Nejstarší památkou jsou hrázděné tzv. Valdštejnské domy ve Větrné ulici ze 17. století. Liberecká zoologická zahrada patří k nejstarším u nás a byla založena v roce 1904. V jejím sousedství se nachází botanická zahrada z roku 1876. Dominantou, která patří neodmyslitelně k Liberci je Ještěd (1012 m n.m.), nejvyšší hora Ještědského hřbetu.
Pod Libercem u Machnína opouští řeka hustě osídlené území, obtéká ostroh se zbytky hradu Hamrštejn a stejnojmennou přírodní rezervací na hradním vrchu, protéká původním sídlištěm Lužických Srbů Chrastavou a starou hornickou obcí Bílým Kostelem nad Nisou. Pod Hrádkem nad Nisou opouští tok po 54 kilometrech Českou republiku.
Dřív kolem Hrádku, Žitavy až k Hirschfelde Nisa bohatě meandrovala, dnes je regulovaná. Teče ale svižně. Bývala zde rybníkářská oblast. Aleje starých dubů u trojmezí jsou starými hrázemi. Těžba uhlí v Žitavské pánvi si ale vynutila regulaci ve 30. letech minulého století. V Hirschfelde míjíme na německé straně starou tepelnou elektrárnu, dnes je v ní muzeum. A na pravém polském břehu známou elektrárnu Turów. Až sem je voda pěkně čistá, jenomže pak ji zkalí voda z dolu.
Od Hirschfelde až po Zhořelec je snad nejkrásnější úsek. Nisa se ponoří do lesního údolí. Je plná ohlazených balvanů. Připomíná Ohři. Ale nic dramatického. Oblíbenou atrakcí zde je jízda v oválných nafukovacích člunech do kláštera v Marienthalu. Marienthal stojí za zhlédnutí. Pod klášterem vytéká Nisa do Zhořelecké pánve. Z řeky žádný velký rozhled po krajině není. Řeka je zakousnutá pod úroveň terénu. Teče ale svižně, opět bohatě meandruje. Břehy jsou porostlé vrbičkami nebo křídlatkou.
Od Hirschfelde až po Zhořelec je snad nejkrásnější úsek. Nisa se ponoří do lesního údolí. Je plná ohlazených balvanů. Připomíná Ohři. Ale nic dramatického. Oblíbenou atrakcí zde je jízda v oválných nafukovacích člunech do kláštera v Marienthalu. Marienthal stojí za zhlédnutí. Pod klášterem vytéká Nisa do Zhořelecké pánve. Z řeky žádný velký rozhled po krajině není. Řeka je zakousnutá pod úroveň terénu. Teče ale svižně, opět bohatě meandruje. Břehy jsou porostlé vrbičkami nebo křídlatkou.
Cestou do Zhořelce je několik starých jezů. Jsou jiné, než jaké známe z našich řek. Ale po obhlídce se dají vždy nějak překonat. A jízda na lodi zde určitě nadchne. Stále je potřeba kormidlovat. U Radimerzic se připojí Smědá. Zde stojí za zhlédnutí barokní vodní zámek na polské straně. Plavbu je nejlepší skončit před Zhořelcem. Ve Zhořelci je totiž obtížný jez v navigaci.
Mimochodem Zhořelec má více jak 150 let sportovní veslařské tradice, a ta se zrodila právě na Nise.
Pod Zhořelcem je Nisa již klidnější. Má menší spád. O pravidelná zpestření se však starají stržené mosty. V r. 1945 na ústupu byly vyhozeny do vzduchu a většina není dodnes obnovená. Ruiny na dně tvoří peřeje. Nedaleko Zentendorfu míjíme i nejvýchodnější bod Německa. Ano, nachází se na „naší” Nise! Na vrbě na ono místo upozorňuje cedule. A zde se již můžeme setkat s králem fauny – s bobrem. Hráze při březích i typicky ohlodané kmeny nenechají nikoho na pochybách. Od Rothenburgu po Bad Muskau na více jak 100 km operuje další půjčovna nafukovacích lodí. Je zde tábořiště i možnost občerstvení.
Nisa zde tvoří skutečnou hranici. Na německé straně husté osídlení. Na polské pravá pustina a hluboký les. Vsi se koncem války vylidnily a zanikly. Podobně jak u nás v pohraničí. Do lesů se vrátili i vlci. Na své si přijdou i fandové železnic. Nisu křižují zrušené tratě a každé větší město mělo pouliční dráhu. Vymyká se Forst, kde byla nákladní dráha „Schwarze Jule”. Za prohlídku stojí i zámecký park v Bad Muskau s projížďkou lesní železnicí. Pouhých 20 km od soutoku leží město Guben/Gubin. Další město, které bylo po válce rozděleno. Historické, boji téměř zničené, jádro města leží v Polsku. Německu zůstalo nádraží s průmyslovou čtvrtí. V jedné někdejší textilce je evropské centrum prof. Hagense pro konzervaci nebožtíků. Pro otrlé, ale stojí za návštěvu.
Pod Gubenem ukrajuje Nisa poslední kilometry. Do války byla splavná pro nákladní čluny z Odry. Dnes je zanesená a slouží již jen sportovní plavbě. Lužická Nisa končí soutokem s Odrou v malé vsi Ratzdorf 256 km dlouhou pouť. Ve výšce pouhých 28 m nad mořem. Do moře je to ještě 300 km. Ohromné masy vod z Odry však i tuto vzdálenost snadno překonají. Potkáte zde hodně cyklistů i z Čech, kteří jezdí po známé cyklostezce Odra-Nisa. Je příjemné potkat své krajany.
Mimochodem Zhořelec má více jak 150 let sportovní veslařské tradice, a ta se zrodila právě na Nise.
Pod Zhořelcem je Nisa již klidnější. Má menší spád. O pravidelná zpestření se však starají stržené mosty. V r. 1945 na ústupu byly vyhozeny do vzduchu a většina není dodnes obnovená. Ruiny na dně tvoří peřeje. Nedaleko Zentendorfu míjíme i nejvýchodnější bod Německa. Ano, nachází se na „naší” Nise! Na vrbě na ono místo upozorňuje cedule. A zde se již můžeme setkat s králem fauny – s bobrem. Hráze při březích i typicky ohlodané kmeny nenechají nikoho na pochybách. Od Rothenburgu po Bad Muskau na více jak 100 km operuje další půjčovna nafukovacích lodí. Je zde tábořiště i možnost občerstvení.
Nisa zde tvoří skutečnou hranici. Na německé straně husté osídlení. Na polské pravá pustina a hluboký les. Vsi se koncem války vylidnily a zanikly. Podobně jak u nás v pohraničí. Do lesů se vrátili i vlci. Na své si přijdou i fandové železnic. Nisu křižují zrušené tratě a každé větší město mělo pouliční dráhu. Vymyká se Forst, kde byla nákladní dráha „Schwarze Jule”. Za prohlídku stojí i zámecký park v Bad Muskau s projížďkou lesní železnicí. Pouhých 20 km od soutoku leží město Guben/Gubin. Další město, které bylo po válce rozděleno. Historické, boji téměř zničené, jádro města leží v Polsku. Německu zůstalo nádraží s průmyslovou čtvrtí. V jedné někdejší textilce je evropské centrum prof. Hagense pro konzervaci nebožtíků. Pro otrlé, ale stojí za návštěvu.
Pod Gubenem ukrajuje Nisa poslední kilometry. Do války byla splavná pro nákladní čluny z Odry. Dnes je zanesená a slouží již jen sportovní plavbě. Lužická Nisa končí soutokem s Odrou v malé vsi Ratzdorf 256 km dlouhou pouť. Ve výšce pouhých 28 m nad mořem. Do moře je to ještě 300 km. Ohromné masy vod z Odry však i tuto vzdálenost snadno překonají. Potkáte zde hodně cyklistů i z Čech, kteří jezdí po známé cyklostezce Odra-Nisa. Je příjemné potkat své krajany.
Města na Nise:
Přítoky Nisy:
- Česká republika: Jablonec nad Nisou, Liberec, Chrastava, Hrádek nad Nisou
- Polsko-německá hranice: Žitava, Bogatynia, Zhořelec (Görlitz/Zgorzelec), Pieńsk, Łęknica, Forst, Guben/Gubin
Přítoky Nisy:
- zprava: Bílá Nisa, Harcovský potok, Černá Nisa, Jeřice, Smědá, Oldřichovský potok, Červená voda, Lubsza
- zleva: Novoveský potok, Vydří potok, Pivovarský potok, Hraniční potok, Mandava
Základní informace
Délka toku: 252 km
Plocha povodí: 4297 km²
Průměrný průtok: 30 m³/s
Plocha povodí: 4297 km²
Průměrný průtok: 30 m³/s
Pramen: V Jizerských horách, necelý kilometr severovýchodně od Bedřichova, ve výšce 765 m n.m.
