Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest
Realistické dílo odehrávající se v druhé polovině 19.stol v
ruském Petrohradě.
Hlavní hrdina Rodion Romanovič Raskolnikov opustil z nedostatku peněz
právnickou univerzitu. Pobývá v pronajatém zatuchlém pokojíku. Jeho jediný
příjem jsou peníze občasně zasílané od jeho matky, která je pro něj šetří ze
své nuzné penze.
Raskolnikov již několik dní hladověl. Přesto neměl zájem najít si nějakou
poctivou práci. Začala v něm klíčit zrůdná myšlenka, jak přijít k penězům.
Uvažoval o jakémsi „nadčlověku“, na nějž by se nevztahovaly obecně platné
morální zásady. Všechno jeho jednání by totiž bylo v zájmu dosažení vyšších
cílů než je kdokoli jiný schopen, a proto by mohl být ospravedlněn z téměř
jakýchkoli přečinů. Jako příklad viděl Napoleona. Protože se považoval sám za
jednoho z takových nadlidí, nepokládal za špatné zabít někoho bohatého, ale pro
společnost „neužitečného“, aby on získal majetek potřebný pro život. Jednu
takovou osobu znal. Alena Ivanovna, stará lichvářka, u které již několikrát
cosi zastavoval. Žila se svou sestrou Lizavetou sama v činžovním domě.
Raskolnikov náhodou zjistil, že Lizaveta v určitou dobu nebude doma. Po
pečlivých přípravách a plánech si půjčil od domovníka sekyru, šel k Aleně
Lizavetě a když se snažila otevřít balíček, v němž měla být další zástava,
umlátil ji tupou stranou sekyry. Několik minut nato se vrátila její sestra
Lizaveta. Aby jej neusvědčila, rozťal lebku i jí. Jen s velkým štěstím se mu
podařilo nepozorovaně vyváznout s několika cetkami místo plánovaných tisíc. Lup
schoval daleko od svého bydliště. Následkem stresu, strachu a nedostatečné
výživy dostal horečku a několik dní blouznil. Jeho přítel Razumichin mu sehnal
pomoc a staral se o něj. Krátce po probuzení za ním přišel Petr Petrovič Lužin,
bohatý muž, který si měl vzít jeho sestru Duňu. Raskolnikov jej vyhodil, neboť
považoval Petra Lužina za bezcharakterního domýšlivého sobce. Sestře i matce
řekl, ať se rozhodnou mezi ním a Lužinem, protože nechce, aby se Duňa za něj
provdávala jen proto, aby mohla finančně podporovat svého bratra. K rozchodu
opravdu došlo a do Duňy se zamiloval Razumichin. Raskolnikov se seznámil s
Porfijem Petrovičem, neobyčejně bystrým policejním vyšetřovatelem. Po několika
přátelských setkáních za ním Porfij přišel a mezi čtyřma očima jej označil jako
vraha. Raskolnikov dlouho otálel s přiznáním svého činu tísněn strachem z neznáma
spíše než vinou. Až silné pobídnutí prostitutky Soňy do které se zamiloval, jej
podnítilo k činu. Šel na komisařství a udal se. Byl odsouzen k 8 letům
vyhnanství na Sibiři. Soňa tam odjela s ním. Raskolnikova matka mezitím umřela,
sestra Duňa se provdala za Razumichina. Sonina láska Raskolnikovovi pomohla
dostat se ze životní skepse, přesto však nikdy nepocítil výčitky svědomí nad
zločinem, který spáchal.
Myslím si, že ta kniha je výborná. Měla neuvěřitelnou zápletku, byla perfektně propracovaná a leccos by se dalo použít i do naší doby. Svým způsobem na mě působila i trošku jako "pohádka", protože si nedokáži představit ženu, která dobrovolně půjde s člověkem, kterého zná jen chvíli, na osm let na Sibiř, kde bude čekat, až si odpyká svůj osmiletý trest. Ale Dostojevskij v tom viděl čistou lásku a jakési mravní obrození.