Schizofrenie
Film versus skutečnost
U schizofrenie si většina z nás představí rozdvojenou - vícečetnou osobnost (pana Jekylla a Hydna). Ta se však v realitě, na rozdíl od filmových scénářů, vyskytuje zřídka. Většina projevů onemocnění je daleko prostší avšak o nic méně děsivá. "Schizofrenik" si s vámi povídá jako každý jiný až …
Úryvek z jednoho rozhovoru:
"Víte, já jsem vymyslel ohromný vynález, ale oni mi ho nedovolí zveřejnit."
"Kdo oni?"
"No přece FBI. Nikomu to neříkejte, ale mám v zubu vysílačku, kterou mi říkají, co mám dělat. Jedno pípnutí znamená ano, dvojí ne."
"A co když je neposlechnete?"
"Tiše! Ať vás neslyší! To mi vysílají signály do celého těla a hrozně to bolí."
Typy a projevy schizofrenie:
Snad nejčastěji se vyskytuje paranoidní forma. Nemocný je přesvědčen, že je pronásledován (policií, tajnými agenty, mimozemskými civilizacemi), kteří ho sledují, pozorují, odposlouchávají, nařizují mu, co má dělat. Pokud neposlechne, je potrestán. S tímto přesvědčením se často spojuje jistota, že je obdařen mimořádnými schopnostmi, zdědil ohromný majetek či je tvůrcem ohromného vynálezu. Jistý pán je kupříkladu přesvědčen, že on jediný vidí choroboplodné zárodky, kterými se mohou ostatní smrtelně nakazit. On musí zachránit lidstvo a zárodky zničit. Proto několikrát denně luxuje několikapatrový panelák včetně klik, schodů a zábradlí.
Zajímavou formou je katatonní schizofrenie. Nemocný zaujímá nezvyklé polohy (např. leží jako by měl pod hlavou polštář, ale polštář tam není) a vydrží v nich dlouhé hodiny. Může se také projevovat určitými přehnanými pohyby (pochoduje jako voják při přehlídce), dělá různé grimasy…
Časté jsou také projevy myšlenkové překotnosti. Nemocný chrlí jednu myšlenky za druhou, které ovšem smyslem či logikou vůbec nesouvisí.
Příčiny, výskyt:
Na vzniku onemocnění se podílejí genetické faktory, způsob rodinné výchovy a sociální okolnosti.
Genetické vlivy poměrně významně. Onemocní-li jednovaječné dvojče, onemocní i druhé jednovaječné dvojče až v 50% případů, i když vyrůstá v naprosto odlišném prostředí.
U typu rodinné výchovy se jako rizikový uvádí ambivalentní způsob výchovy. Maminka dovolí, tatínek zakáže a dítě neví, co má dělat. Nebo: Maminka sice slovy dovolí, ale řečí těla či chováním sděluje: "Když to uděláš, ublížíš mi." Vnímavé dítě opět neví, co má dělat, cítí se rozpolcené.
Co se týče sociálních okolností, můžeme zde zařadit všechny stresující životní události: nápor vysoké školy, úmrtí blízkých, ztráta bydlení, rozchod s partnerem apod.
K propuknutí onemocnění dochází nejčastěji mezi dvacátým a třicátým rokem života. Odborníci tvrdí, že za tuto skutečnost může náročnost tohoto období, kdy je nutné osamostatnit se. Schizofrenie se vyskytuje v celém světě a trpí jí asi 0,5-1% populace.
Léčba:
Účinná je zejména farmakoterapie tedy léky zvané neuroleptika. Tlumí bludy, halucinace a jiné příznaky schizofrenie, bohužel mají více vedlejších negativních účinků: tloustnutí, otupělost, spavost, pocení apod. Léčba je vždy dlouhodobá, počítá se na měsíce i roky.
Část pacientů se uzdraví, část dále žije běžný život, přičemž užívá léky. Další část je nevyléčitelná, onemocnění se pravidelně vrací a nemocný i jeho rodina se s ním musí naučit žít. V rámci psychoterapie se naučí rozpoznat blížící se ataku a zabránit nejhorším následkům, fungovat v běžném životě. Tito nemocní většinou pobírají plný invalidní důchod.
Nesmíme zapomínat na část nemocných, kteří vedle nás žijí, schizofrenie u nich probíhá v plné síle, ale nejsou léčeni, protože léky odmítají. Na rozdíl od fyzicky nemocných totiž psychicky nemocní nepřipouštějí, že vůbec jsou nemocní.
Jiná realita:
Trpící schizofrenií jsou přesvědčeni, že hlasy skutečně slyší, že vše je realita. Největší chyby se dopustíme, pokud jim jejich mylná přesvědčení rozmlouváme. Přestanou nám věřit, případně začnou považovat za nepřítele a může dojít k slovnímu či fyzickému napadnení. Mylné představy NIKDY nerozmlouváme!
Můžeme se setkat s takto nemocným?
Odpověď zní ANO. Mezi klienty úřadu práce je jich více než si myslíme. Nejsou nebezpeční, jen ve svém stavu nejsou schopni pracovat. Proto jsou propuštěni ze zaměstnání či nikdy nepracovali. Invalidní důchod, který by jim byl většinou přiznán, si však nevyřídí, protože jsou přesvědčeni o svém zdraví. Pokud někdy v minulosti byli léčeni či brali léky, dnes je již s největší pravděpodobností neberou. Proč taky? Brali byste léky, kdybyste byli přesvědčeni o svém zdraví? Většinou žijí osaměle. My i oni se tak dostáváme do bludného kruhu. Nezbývá než tyto podivíny nechat žít a nebrat jim jejich svět. Už tak to nemají jednoduché.
medical school essay help e49lkm
(Gregorycrase, 5. 4. 2023 8:20)