Buďme v klidu, cena není protizákonně předražená.
9. 8. 2009
K demolici sektorového centra, lépe řečeno k rozhodnutí, kdo ji provede, lze říci s jistotou jediné.Cenu demolice vypočtené podle katalogu URS, dokonce bez dodatečného 24% snížení, kterou nabídly AZ-Sanace, a s kterou u zastupitelstva následně uspěly, potvrdil i zástupce firmy Explosia pan Jung. Firma kterou zastupuje se k této ceně při použití kontrolních výpočtů dle URS dostala také.Buďme proto v klidu klidu, cena není protizákonně předražená.
Explosia je nepochybně firma, která s velkou pravděpodobností využívá vlastní know- how, které lze z názvu vytušit a které bude jejím duševním vlastnictvím. Proto by v případě řádného přihlášení do soutěže a při velké dávce štěstí, které vysvětlím později, mohla uspět s cenou o celých 30 milionů nižší.Pokud se na tuto kauzu budeme dívat pouze z pohledu litery zákona a relevantnosti ceníkových tabulek katalogu URS, pak rozhodnutí ústeckých zastupitelů, včetně vysoutěžené ceny, kteří se možná právem obávali soudních sporů, musíme respektovat.
Vinu za neušetřené miliony tak musíme hledat u platných zákonů, kterými se jakékoliv zastupitelstvo může, či musí prokousat k finálnímu a právně nezpochybnitelnému rozhodnutí, které se nám sice nemusí líbit, ale právně napadnout ho nelze. Mohu si myslet cokoliv, ale v žádném případě bych se nesnížil k tomu,abych kohokoliv z vedení města obviňoval z toho, že u zrodu, mírně řečeno nelogických zákonů, kterými se samosprávy musí řídit, stál. Jako občan samozřejmě nechápu, proč například existuje praxe užšího výběru, která by losováním zcela zákonitě mohla ze soutěže vyřadit i nabídku firmy Explosia, pokud by se včas přihlásila. Tím dodatečně vysvětluji, proč by k úspěchu potřebovala velkou dávku štěstí. K prodlužování existence tohoto zrychleného institutu neexistují žádné logické a už vůbec ne národohospodářské důvody, pokud je mír a nebo nás nepostihla přírodní pohroma. Strach z možného právního napadnutí neúspěšných firem by mohl být zbytečný, když by jediným kritériem byla cena, lhůta stanovená pro provedení a použití technologických postupů, které nejsou v rozporu s našimi zákony. Odvolat se proti něčemu jinému by bylo právně nemožné a pokud by stěžovatel neprokázal, že bylo rozhodnuto protiprávně, pak by musel nést finanční náklady za zbytečné zpoždění realizace zakázky. Tímto legislativním rámcem by se odstranily právní obstrukce, kterých se zadavatelé, tlačení termíny, oprávněně bojí. Ani údajně zdlouhavé rozbalování mnoha desítek obálek není omluvou k tomu, aby podobné zákonné možnosti musely platit i v budoucnosti.
Za pár měsíců budeme mít nově složený zákonodárný sbor. Proto se už teď ptejme všech, kteří mají namířeno do Poslanecké sněmovny, jestli nenastala doba k tomu, aby samosprávy, veřejné instituce a stát musely v logické jednoduchosti zadávat veřejné zakázky bez toho, že by jim jakýkoliv zákon znemožňoval činit tak s péčí řádného hospodáře. Pokud já mohu vrátit do určité lhůty zboží, aniž bych to musel nějak zdůvodňovat, pak nechápu, proč by stejnou možnost neměli ze zákona mít mnou výše popsané instituce, zvlášť když hospodaří s našimi penězi.
Jsem přesvědčený, že nikdo z kandidátů na zvolení by nenalezl argumenty, kterými by v předvolební kampani obhajoval současný právní rámec výběrových řízení, který naší společnost nepřehlédnutelně rozděluje a morálně jí škodí. Pokud ano, pak by u přemýšlivé části voličské základny nepochybně neuspěl. Naopak očekávám změnu.Platí-li "co nemáš sám rád, nepřej druhému", tak v současnosti z nekalostí podezíraní komunální politici po usednutí do Parlamentu vyvolají legislativní změnu, aby si nedůstojné zastupitelské martyrium nemuseli "užívat" i jejich nástupci. V našem zájmu to po nich vyžadujme.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář