Máme učenlivé děti!
8. 2. 2008
Máme učenlivé děti!
Kauzu výhružného telefonátu vnímám jako výsledek selhání hodnotových měřítek, které dospívající mládež automaticky přebírá, jako celospolečensky akceptovanou normu lidského chování. Silové řešení jakýkoliv problémů, halasně deklarována přezíravost nad základními právy druhých, hulváckost a bafuňářská nadřazenost se na naše děti valí ze sdělovacích prostředků. Lze v této kauze nevzpomenout na veřejně deklarovanou nenávist primátora Kubaty, kterého prokazatelně od použití fyzického násilí nedělilo sluchátko, ale pořadatelé? Lze kárat vyhrožující děti, a zapomenout při tom na obdivná slova kapitána Lvů vůči nenávist šířícímu Kubatovi? I když tentokrát "studenti" elitní školy Elišky Krásnohorské sáhli "pouze" k verbálnímu násilí, sluší se připomenout jejich nedávnou hromadnou bitku s žáky školy jiné. Na místě je otázka, jaká opatření přijal ředitel této školy, když násilí na jím řízené škole opět vystrčilo růžky?
Ve společenském obdivu k úspěchu za každou cenu se rodičům těžko vysvětluje, že některé věci jsou neslušné. Lze na školní půdě bojovat proti závadnému chování a dovolávat se vyššího principu mravního na konkrétních příkladech toho kdo je porušuje , když funkce ředitele školy je v jistém slova smyslu výsledkem politického rozhodnutí? Lze očekávat změnu k lepšímu, pokud se žáci učí, že společnosti škodilo vybírání odpustků, desátků (ty škodí i dnes) Stalin, Gottwald, když na vzory za rohem se ve výuce zapomíná? Výhružné chování ústeckých dětí je jen výsledkem neochoty, strachu a vypočítavosti všech ústeckých radních pojmenovat zlo padni komu padni. Kubata zůstal ve funkci, a tak jsou jakákoliv kritická slova na volající děti pouhým plácnutím do vody. Nejsou hloupé! Jsou učenlivé.
Kauzu výhružného telefonátu vnímám jako výsledek selhání hodnotových měřítek, které dospívající mládež automaticky přebírá, jako celospolečensky akceptovanou normu lidského chování. Silové řešení jakýkoliv problémů, halasně deklarována přezíravost nad základními právy druhých, hulváckost a bafuňářská nadřazenost se na naše děti valí ze sdělovacích prostředků. Lze v této kauze nevzpomenout na veřejně deklarovanou nenávist primátora Kubaty, kterého prokazatelně od použití fyzického násilí nedělilo sluchátko, ale pořadatelé? Lze kárat vyhrožující děti, a zapomenout při tom na obdivná slova kapitána Lvů vůči nenávist šířícímu Kubatovi? I když tentokrát "studenti" elitní školy Elišky Krásnohorské sáhli "pouze" k verbálnímu násilí, sluší se připomenout jejich nedávnou hromadnou bitku s žáky školy jiné. Na místě je otázka, jaká opatření přijal ředitel této školy, když násilí na jím řízené škole opět vystrčilo růžky?
Ve společenském obdivu k úspěchu za každou cenu se rodičům těžko vysvětluje, že některé věci jsou neslušné. Lze na školní půdě bojovat proti závadnému chování a dovolávat se vyššího principu mravního na konkrétních příkladech toho kdo je porušuje , když funkce ředitele školy je v jistém slova smyslu výsledkem politického rozhodnutí? Lze očekávat změnu k lepšímu, pokud se žáci učí, že společnosti škodilo vybírání odpustků, desátků (ty škodí i dnes) Stalin, Gottwald, když na vzory za rohem se ve výuce zapomíná? Výhružné chování ústeckých dětí je jen výsledkem neochoty, strachu a vypočítavosti všech ústeckých radních pojmenovat zlo padni komu padni. Kubata zůstal ve funkci, a tak jsou jakákoliv kritická slova na volající děti pouhým plácnutím do vody. Nejsou hloupé! Jsou učenlivé.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář