Yo-Yo
JOJO
Pro hračičky, pro sportovce, i pro sběratele
Hračka do jedné ruky. Malý disk na šňůrce. Namotává se nahoru a dolů a nahoru a dolů... Takové jsou obecné představy o joju. Jenže jojo není jen ta kratochvíle za dvacet korun. Jojo může stejně tak znamenat sportovní disciplínu a těch korun může spolknout stovky. Roztočíme tedy jojo a zavítáme s ním do hluboké historie i moderních časů, ponoříme se do mechanismů v jeho útrobách a poznáme vrcholné triky. A jojo už se točí...
Dolů do historie
Nevěřte zkazkám o tom, že jojo se vyvinulo ze zbraně. Jistě, na Filipínách používali k lovu zvěře kameny připevněné na provazech, ale za prvé označovat něco takového za jojo je značně přehnané a za druhé - to bylo až v šestnáctém století. Nejstarší zmínky o joju byly objeveny v Řecku a pochází z doby kolem pěti set let před naším letopočtem. Ač pro to neexistuje žádný hmatatelný důkaz, soudí se, že ve staré Číně se jojo točilo ještě o něco dříve a objekty ne nepodobné joju byly zaznamenány i ve starém Egyptě. Z výjevů na zachovaných vázách by se mohlo zdát, že to byla tenkrát v Řecku s hliněným či dřevěným jojem velká pohoda, ale nepleťte si pojmy s dojmy - když dítě začínalo odrůstat, muselo své jojo obětovat bohům.
Jojo se nám protáčí
S rozvojem obchodních cest se fenomén jojo postupně dostal do osmnáctého století - na obrazu z roku 1789 je se svým jojem zachycen čtyřletý král Ludvík XVII. Hračce se tehdy říkalo l'emigrette. Správně jste v tom odhalili slovo „emigrovat" - v době francouzské revoluce byla joja ze slonoviny a skla tím, co si brala prchající aristokracie s sebou. Jojo ale nebylo jen záležitostí vyšších vrstev - naopak existují záznamy o tom, jak si s jojem krátí dlouhou chvíli vojáci před bojem (s jojem jsou na obrazech zachyceni Napoleonovi vojáci) i odsouzení před gilotinou (což za Francouzské revoluce vypovídá o velké spotřebě jojí). Když se v roce 1792 jojo dostalo na divadelní prkna ve hře Figarova svatba (pochopitelně ne jako hlavní hrdina), jednalo se už o masovou záležitost.
Nahoru k současnosti
Ve všech těchto jojech byl provázek přimontován na osu hračky pevně. Co ale skutečně dělá jojo jojem tak, jak ho známe dnes, je právě volný úchyt provázku na osu, který joju umožňuje protáčet se i ve chvíli, kdy se nepohybuje nahoru ani dolů. Tento fígl v sobě obsahovala filipínská joja, jejichž název hračce nakonec zůstal po celém světě (filipínsky znamená „yo-yo" něco ve smyslu pojď-pojď). To ovšem neznamená, že by se úchyt od té doby neměnil. Dnešní provázek se nazývá string a je smotán z jednoho hlavního pramene, aby bylo možné na konci vytvořit smyčku, oko, na kterém bude jojo připevněno. Samotný hlavní pramen je dnes umotáván z dalších šesti nebo osmi pramínků, z nichž různé množství je vhodné na různé disciplíny. Ale jojo se nám nyní vyhouplo až nahoru, tak ho na chvilku zastavíme. Na disciplíny máme dost času.
A teď jojo chyťte do ruky
Obchodním artiklem se jojo stalo pochopitelně až ve Spojených státech. Jako první si ho nechali patentovat pánové Haven a Hettrich v roce 1866, hračku ale zpopularizoval až filipínský američan Pedro Flores, když si v roce 1928 otevřel firmu na výrobu jojí. Obrat podniku nebyl špatný, ale skutečný byznys se před jojem otevřel, až když jej v roce 1930 koupil podnikatel Donald Duncan. Ten také stojí za všemi těmi následnými experimenty s tvarem joja (po klasickém tvaru imperial předvedl obrácenou verzi - butterfly) a vylepšováním jeho funkcí. Pracovalo se na nejefektivnějším protáčení na konci pohybu joja (takzvaný sleep) a nejlepším návratovým systému (zde se hovoří zase o loopování) - v něčem se projevilo jako výhodnější plastové jojo, v jiných ohledech zase kralovalo dřevěné, s rozvojem technologií ale přece jen zvítězily plasty, různé typy stringů a rozkládatelná joja. Postupem času bylo „yo-yo" uznáno jako součást běžné řeči a Duncan ztratil výhradní práva na jeho používání. Joja ale vyrábí dodnes - ovšem společně s bezpočtem dalších firem.
Dolů k mechanismu
Nejdůležitější je to, co je uvnitř - říká se to o lidech a platí to i o joju. Když šňůrku, která jojo drží, obtočíte kolem středu joja napevno, můžete se s protáčením joja rozloučit. A bez protáčení nejsou triky. Jenže sleep je jen polovinou úspěchu - jojo se musí také vracet. Nejrozšířenějším systémem, který kombinuje sleep i loopování, je takzvaný starburst, se kterým přišla v roce 1950 právě společnost Duncan, založený na vrubech kolem středu joja. Starburst byl překonán až systémem Brake Pad, který se objevil na konci let devadesátých. Současně se na všech frontách řešilo také zefektivnění samotné rotace a vyvážení hračky - v šedesátých letech přišla do hry kuličková ložiska v jejím středu a zátěže na jejích okrajích. Dnes už nejsou žádnou novinkou joja s vyměnitelným středem, joja s propracovaným návratovým systémem, ani joja s takřka nadpřirozenou dobou sleepu.
Nahoru k trikům
Musíme zklamat módní nadšence - závěrem se nebudeme věnovat tričkám s natištěným slovem „jojo", ale trikům, které udělaly z téhle hračky s bohatou historií sportovní disciplínu trend. Stringové (s provázkem, včetně sleepu), loopovací (ty se zakládají na „jojování" nahoru a dolů) i offstringové (á la diabolo) triky si můžete dosyta užít na soutěžích a mistrovstvích, které se pořádají na regionální i celosvětové úrovni (a vy byste rozhodně neměli minout aspoň ten český turnaj). Jednotlivým soutěžním disciplínám se v mezinárodním žargonu říká divize (division) a rozdělují se na čtyři základní - A, AA, AAA a X. Tou první, A division, je nejrozšířenější jednoruční manipulace s jojem, AA division je založená na loopování hned se dvěma joji naráz, ovšem až velmi náročná AAA division rozšiřuje práci se dvěma joji také o stringové triky (založené právě na sleepu). Pro opravdové experty je tu pak extrémní divize X, která se dále dělí do kategorií offstring (jojo není k provázku přivázané napevno, vyhazuje se do vzduchu a zase chytá podobně jako diabolo), freehand (na konci provázku je závaží, takže ho nemáte omotaný kolem prstu), alpha (zde lze string dvojnásobně prodloužit) a moebius (triky na hodně roztažené smyčce stringu).
A pevně uchopit
Existuje hned několik úrovní, na nichž vás může fenomén jojo zaujmout. Může se pro vás stát vítaným společníkem při vraždění volného času. Stejně tak se může stát prostředkem k tomu, aby se člověk stal v něčem opravdovým profesionálem. První místo na šampionátu na vás možná už čeká. Ale nemusíte zoufat ani když vám někdo vyměnil levou ruku za pravou a vy se dokážete oběsit i při pokusu o zašněrování tkaniček - na světě je totiž tolik různých druhů jojí, že hrají prim také ve světě sběratelných hračiček. To, jak jojo uchopíte, je prostě jenom na vás.