Meziříčko 9/2007 - Ferdův Memoriál
Tentokrát panička nestíhala moc balit dopředu takže balila v pátek ráno a byla to pořádná hoňka, pomalu jsem to ani nestíhala sledovat. Nakonec vše zabaleno a v 10h ráno dorazily k nám Petra s Irenkou, (pozn.redakce- Irenka je moje nejlepší kamarádka), což mi bylo divný, protože když jsme chodily společně ven tak to bylo většinou až v odpoledních hodinách. Takže bylo jasný, že na nás naše paničky něco šijou a bude se něco dít. Byly jsme napjaté, ale pořád nic. Vzaly nás do lesa, který máme před barákem a kde to znám jak své boty, tak jsme si říkaly proč tolik tašek když jdeme jen do lesa. No, ale to jsme se spletly jelikož oni nás chtěly jen utahat před cestou, která nás čekala, aby jsme jí prospaly. Po procházce v lese jsme naložily autíčko, nás naložily do kufru, kde jsme měly neuvěřitelné a pohodlné lóže:) a vyrazily směr Vysočina. Po cestě ještě paničky nakoupily, a poté už nic nebránilo v tom sešlápnout plyn a frčet. Bylo mi divné, že jsme nikde po cestě nenabraly mé dvě kamarádky Molly a Glorii, které většinou když se něco děje tak jsou tam taky. Vždyť to určitě znáte když se ty paničky sejdou, drbou a drbou.....:) Nakonec jsem si uvědomila, že ty dvě cácory si válejí šunky i se svými páníky,a dalšími našimi kamarádkami Elbou a Kettkou v chorvatsku u moře. No co mi taky měli rybník :)))))) Být tam v plné sestavě by bylo super, ale aby to nevypadalo, že si stěžuju tak Irenka mi dělala skvělou společnost:)
Cesta tam probíhala v klidu, procházka byla účinná jelikož jsme s Irčou cestu prochrupkaly. Tím líp, protože jsme si odpočinuly a když jsme dojely na místo, kde už někteří byly od čtvrtku, tak jsme byly opět plní sil na lítání a blbnutí. Vyfasovaly jsme klíčky od našeho bejváku a šly se ubytovat, teda spíš paničky. My s Irčou už šly
prozkoumávat terén. Musela jsem jí vše ukázat, jelikož tam byla poprvé. Mezitím paničky vybalily ten svůj náklad, nevím co tam všechno vezly. Ono to tam tedy mezi náma nechápalo víc lidí, ale pšššt to nesmí panička vědět :)
Po vybalení jsem se šly na prochajdu po okolí po které nám vyhládlo, a tak jsme si udělaly přivezené dobrůtky na grilu. Postupně dojížděli ostatní a večer se zahájil labradoří sraz nazvaný Ferdův Memoriál. Organizátoři si na nás opět vymysleli zapeklité soutěže, ve kterých tentokrát museli kromě nás zapojit i páničci své mozkové a pohybové závity. To bylo dobře vymyšlené, protože aspoň to pak nemohli svádět vše na nás:) Již v pátek večer byl první úkol a to noční bojovka. Byla určena pro páníčky, no to jste měly vidět tu mojí paničku. Ta byla vyděšená jak blázen, jelikož musela jít po svíčkách lesem a všude tma jak v ..... Jsem jí chtěla doprovodit, ale řekla my, že radši né jelikož bude mít sama co dělat se sebou a ještě kdybych se jí tam ztratila já. No, ale nakonec to zvládla a dokonce si donesla uvítací předmět. V sobotu se začlo se soutěžemi už velmi brzy. Organizátoři toho měly připraveno plno.
Cestou necestou: Musela jsem se za co nejkratší čas dostat k paničce, která byla na druhé straně rybníku. No co si myslíte, všichni jsme to vzali přes vodu, jsme přece labradoři:)
Tanec mezi vejci: Tam mi panička nedávala zrovna šance, ale já jí převezla a měli jsme to za plný počet:) jsme sehraný tým. panička dopajdala se svázanýma nohama, v ruce lžičku a na něm vejce, které měla dát do ohraničeného prostoru. Pak jsem přišla na
řadu já a zmiňované vajčko jsem měla aportovat
bez jakékoliv újmy. No samo opět plný počet bodů:) Měla jsem samozřejmě i slabá místa a to třeba v soutěži, která se jmenovala
Vyhnání z ráje, kde se jednalo o to odolat vůni piškotů, což by ještě šlo, ale taky na nás vytáhly buřty. No a řekněte sami to prostě nešlo. Když vás odloží mezi dvé voňavé misky, a ještě fouká vítr aby vám tu vůni ještě více přivál. Přiznávám zklamala jsem a kousek buřtíčka skončilo v mé tlamičce:)
Další soutěží byla Opičí dráhá, kde jsem se nesmírně bavila a panička taky.
Sobotní večer probíhal v duchu táboráku
písniček a pivo, víno teklo proudem :) No toho si spíš užívala panička, mě s Irčou nezbylo nis jiného než jít na kutě. Asi se tam děly věci, které nebyly pro naše oči :)
V neděli měly paníčkové možnost ještě dohnat ztracené body a to ve vědomostní soutěži. Museli hledat po lese obálky a pak odpovídat na otázky, které byly v obálkách. Já mohla paničku jen podporovat tím, že jsem s ní běhala pro obálky, a taky jsem se jí možná tím trošku pletla pod nohy a tak tímto se jí tu omlouvám :) No nějaké otázky panička zodpověděla, ale když na ní vytáhly ruské písničky či co, tak to mi jí bylo líto jelikož přece jen je to mladší generace. Myslím, ale že si ty odpovědi už bude navždy pamatovat.
Pár slov na závěr. Opět jsem já i panička zažila parádní víkend plný srandy, se skvělými psími kámoši a jejich páníky.Posíláme jedno velké poděkování organizátorům. Tentokrát mi panička ani nemusí nic slibovat, a už dopředu vím, že opět v květnu se se všemi setkám.
BUDU SI ODŠKRTÁVAT DNY VE SVÉM KALENDÁŘI :)
a posílám všem PAC a PUSU