Epilog nový
Bylo krásné slunečné odpoledne a nad vesnicí Godrikův důl se prohánělo pár dětí na maličkých košťátkách. No, nad vesnicí je poněkud podivný pojem, protože se vznášely jen pár metrů nad zemí, ale i tak, byly nad okoními obyvateli této vesnice.
Na lavičkách uprostřed vesnice seděl mladý pár. Chlapec s černými vlasy, kulatými brýlemi a na čele jizva ve tvaru blesku. Společnost mu dělala pohledná menší dívka s dlouhými rezavými vlasy a bříškem, které naznačovalo, že každým dnem očekává miminko. Ostatní lidé je zdravili a uctivě sem ji i poklonili, čímž zřejmě naznačovali, že tyto dva mladé lidi mají ve veliké oblibě, sem tam se zastavili i na kus řeči, aby zjistili, co je kde nového.
Harry Potter pracoval totiž na ministerstvu kouzel jako bystrozor a tak věděl o dění v celém jejich kouzlenickém světě.
"Tak jak se máte, pane Pottere!" zeptal se ho pan Brown, jeho soused od naproti. "Co práce?"
Harry se usmál. Tímto způsobem se ho lidé vždy vlastně ptali, co se v okolí šustne, člověk jako takový je asi hodně zvědavý.
"Dobře, děkuji! V práci máme klid, až na pár maličkostí. Výrobky od bratrů Weasleyových se těší veliké oblibě, ale někteří lidé je používají k nepravým věcem!" Harry se usmál a pokračoval. "Tak třeba - nějací dva mladíci použili rachejtle pana rejbíře uvnitř domu, sousedi si mysleli, že se uvnitř koná nějaký obzvlášť hlučný souboj, tak nás k tomu zavolali. Já a mladý Malfoy jsme tam přišli a našli místo domu spáleniště, bylo okolo toho spousta papírování!"
Pan Brown, jehož věk byl natolik úctyhodný, že se neslušilo na něj zeptat, se tvářil nespokojeně.
"Takové lidi by měli zavírat do Azkabanu!" řekl zcela nekompromisně.
Harry se usmál. Kdyby měli kvůli takovým maličkostem zavírat do vězení, asi by moc studentů v Bradavicích nezbylo.
"Ale no tak, pane Browne -" začal.
"Anthony." zarazil ho pan Brown.
""Budiž, Anthony, ale ty mi říkej Harry. Kdybysme měli zavírat všechny takové do vězení, brzy by bylo plné, a to nikdo z nás nechce. Azkaban je dost strašný i bez mozkomorů."
Pan Brown pomalu kývl, ale dále se tvářil nevrle, při pomyšlení na hluk, který by musel ve vesnici snášet, kdyby tady takoví mladíci byli.
"Moji přítelkyni znáte?" zeptal se po chvíli Harry. "Ginny Weasleyová, snad brzy Potterová!" dodal s trochu zvýšeným hlasem, aby poslední slovo zdůraznil. Nicméně měl na tváři šibalský úsměv.
"Těší mě, pane Browne. Harry mi o vás vyprávěl zajímavé věci. Opravdu jste kdysi bojoval při povstání proti Pánu zla?"
Pan Brown se posadil mezi ně, jen co mu udělali místo a začal vyprávět. O tom, jak se sám vydal do Londýna, kde měli Smrtijedi a ostatní Voldemortovi spojenci napadnout ministerstvo kouzel. Postavili se mu společně i s Brumbálem, Jamesem Potterem a dalšími členy Řádu a dokázali útok odrazit.
"Vy jste ale mezi členy Řádu nepatřil, že ne?" ujišťovala se Ginny.
"Kdepak, slečno!" řekl pan Brown zvesela."Já byl odjakživa osamělý Bojovník."
Ginny na něj pohlížela s pobavenou tváří, Harry s jistou dávkou úcty.
"Byl jste asi hodně statečný!" dodal Harry potichu, protože pan Brown seděl hned vedle něj.
"Ani zpola ne tolik jako ty, Harry Pottere. To, cos ukázal v Bradavicích bylo natolik statečné, že se o tom bude mluvit celé generace po mě nebo po tobě." pan Brown vstal a chystal se k odchodu. "Mějte se krásně děti a přeju hodně krásné a zdravé dítě!" dodal s náznakem úklony k Ginny."Snad se ještě někdy uvidíme"
"Určitě, pane Browne!" řekla honem Ginny.
"Pro vás také Anthony, mladá slečno. Skoro paní." dodal s úsměvem k Harrymu a odešel pryč.
Ginny si k němu přisedla zpátky co nejblíž.
"Měl si pravdu, je to opravdu zajímavý člověk."
Harry kývl.
"Nejvíc se ale chci dozvědět, proč o něm Brumbál nikdy nemluvil. Mám takový dojem, že se mnou o osobním životě nechtěl mluvit. To máš jeho rodinu, přátele, ani mi neřekl, že jeho bratr je pár kilometrů od Bradavic. Nechápu, proč mi o sobě nic neřekl."
Ginny věděla, o čem mluví, nemluvil totiž o ničem jiném. Ale vadilo jí to.
"Proč pořád řešíš Brumbála, Harry? On je minulost a nikdy nezjistíš, proč udělal něco tak, jako to nechápeš, nebýt Snapea nechápal bys toho mnohem víc. Proč raději nejsi rád, že ti posílal zprávy a pomáhal s pomocí Snapea, kterého si do té doby tak nenáviděl a on ti tak pomáhal, nebylo to pro něj moc jednoduché, nemyslíš?" Ginny ho chytila pevně za ruku. "Čekám naše dítě, Harry, a to by tě teď podle mě mělo zajímat víc než Brumbálovy plány, které pořád nemůžeš pochopit."
Harry přikývl a usmál se.
"Máš pravdu, promiň." Harry přiložil svou hlavu k jejímu bříšku a naslouchal zvukům nově přicházejícího života. "Hele, nekopej do mě, já se ti omluvil!" řekl a začal se smát. Ginny ho zatahala za vlasy a posléze ho začala hladit.
V Godrikově dole bylo hned veseleji. Harry Potter ležel za krásného počasí s jeho milovanou Ginny a užíval si života. Jeho jizva se neozývala už téměř rok, všechno bylo v pořádku a tak to mělo i zůstat.
Komentáře
Přehled komentářů
porno
Harry
(Pája, 30. 3. 2010 12:24)S tímto komentářem jste to trochu přepískli, to čekal dítě s Ginny v 18cti a půl letech? a Ginny byla ještě o 2 roky mladší ... to je asi blbost. Nepřidávejte tam epilogy... kazíte konečný dojem celého příběhu. I mě je líto, že Harry končí, ale tak to už je ...
stařík harry
(Dandyyy xD, 5. 8. 2009 20:37)mno...radši psaní epilogů nechejte...je to až moc mateřský a naivní...dejte do toho příště nějaký nápad ...skuste napsat epilog až bude mít harry tak 80 a společně s hermionou a ronem budou vzpomínat na staré časy u hrobů svých kamarádů z bradavic ...xD aspoň bude sranda:P....jinak to zas tak špatný nebylo = respect :)
porno
(porno, 28. 9. 2010 6:43)