Čínská poezie
25. 8. 2007
Fragment
............
Piju si za měsíční noci
Mezi květy vína džbán
zve dobré přátele
a já jsem sám.
Zdviženou číší lunu vyzývám,
ať ke mně se přidruží,
se stínem přede mnou
teď jsme tři.
Třebaže měsíc
v pití se nevyzná
a můj stín marně
po mně se opičí,
náš bodrý trojlístek,
jejž stmelil okamžik,
umí se radovat
i jaro oslavit.
Zpívám a měsíc
do taktu se kymácí,
tančím a můj stín
nastavuje náručí.
Dokud jsme střízliví,
ať kypí veselí,
až zpijem se,
musíme se rozejít.
Spojeni navždy,
druhové moji
bez citu a vášně,
příště se shledáme
na Mléčné dráze.
Li Po
Smutná jsi, noci podzimní!
Měsíc jasně svítí !
Všechno spí.
Člověk jde s ženou svou, bolestí,
po bílém jíní.
Dívám se na Mléčnou dráhu;
kačírek -- slyšíš, -- kách !
Byliny, voňavé byliny na horách !
Myslím na tě, a ty o tom nevíš !
............
Piju si za měsíční noci
Mezi květy vína džbán
zve dobré přátele
a já jsem sám.
Zdviženou číší lunu vyzývám,
ať ke mně se přidruží,
se stínem přede mnou
teď jsme tři.
Třebaže měsíc
v pití se nevyzná
a můj stín marně
po mně se opičí,
náš bodrý trojlístek,
jejž stmelil okamžik,
umí se radovat
i jaro oslavit.
Zpívám a měsíc
do taktu se kymácí,
tančím a můj stín
nastavuje náručí.
Dokud jsme střízliví,
ať kypí veselí,
až zpijem se,
musíme se rozejít.
Spojeni navždy,
druhové moji
bez citu a vášně,
příště se shledáme
na Mléčné dráze.
Li Po
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář