Na lžíci zelených prázdninových písmenek
28. 3. 2008
Zelený čvrtek a velikonoční prázdniny v jednom.Když jsem byla
žáček já, neexistovaly,možná si je o to víc užívám s dětmi.Na mladšího
synka jsem včera čekala před školou a fakt mě napadla pohádka O Jackovi
a jeho kouzelné fazoli.Byla veliká... a z pohledu mého metru padesáti
obrovská.I vítr mě přestal česat na hlavě rozcuch a zněžněl.Rostlinka
se kymácela v malém koflíčku,určeném možná původně pro kaktusovou
sadbu:"Je to druhá nejlepší fazole ve třídě", sdělila mi moje ratolest
hrdě.Cesta domů nám od školy trvá deset minut,ale bylo to poetické
odpoledne(vždycky si vzpomenu na Hrabalovi Postřižiny).Dozvěděla jsem
se, že fazole se jmenuje Erik.Paní učitelka dala každému dvě
fazolky,měl Erika a Antonína,ale Antonín vůbec nevyrostl."Když mi Erik
vyklíčil, hlasitě jsem zajásal",líčil syn.Poslouchala jsem,(koutky
úplně snadno a samozřejmě nahoru,dobře se vám jde po ulici s někým, kdo
opatruje svou fazoli a báječně se směje.) Trošku jsem myslela i na
energii,kterou té fazolce bezděky dal a na svou babičku,které bude v
neděli osmdesát jedna,má pokoj plný všeho možného zeleného, v
květináčích i truhlících, a pořád si s kytkama povídá.Bylo mi
DOBŘE..jakoby se velké smutno z úterního večera rozdrobilo tou dávkou
dětského štěbetání.Zase jsem narazila na rovnováhu smutku a
radosti,úplně mě zasáhlo,jak moc si to uvědomuju...jak je to strašně
jednoduché,bez žádných přemoudřelých složitostí.Po noci přichází den,a
to i uvnitř mě.Střídá se to pravidelně,některá má novoluní jsou
bezútěšná,děsivá a bloudící..ještě že měsíc zase doroste a úplněk mě
utopí ve stříbře.Sotva jsem odemkla rozběhl se syn bytem a hledal, kde
by Erika ubytoval.Ani starší dcerka nezklamala,s vážnou tváří si
nechala vysvětlit,že potřebuje teplo a světlo,ale zase ne moc tepla,tak
ne k tomu radiátoru,jo.Koflík stojí na poličce,hned vedle domečku bílé
myšky June.Pro kocoura je to kino,ale snad nějakým šestým čičí smyslem
tuší,že June je nedotknutelná a na okousávání mu stačí velikonoční
osení,co ho mám vkuchyni za oknem.Asi se nemusím učit čarovat,kouzla
mých dětí zatím stačí...uvidíme co bude následovat.Třeba hned
zítra cestou vlakem,přece když prázdniny,tak i jízda za babičkou.Vlak
ale nemá s fazolí mnoho společného,proto se rozloučím,lžíce písmenek už
je vrchovatá.Všem přeju barevné a spokojené velikonoce.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář