Architekt Haussmann, Paříž
Projdete-li několika bulváry po Paříži, určitě vás zaujmou fasády světlých pískovcových budov haussmanského stylu. Na první pohled vypadají, že si jsou podobné jako vejce vejci, ale není tomu tak. Když si začnete všímat detailů budov zblízka, zjistíte, že vstupní portály, balkony, okna, ozdobné sochy, kamenné dekorace, klepadla i další prvky mají mnoho variant.
Snadno se dá splést haussmanský styl a Art deco. Haussmanský styl začal v roce 1853 a styl Art deco poznáváme na pařížských domech kolem roku 1930. Tématiku přechodu od haussmanského stylu do stylu Art deco zajímavě zpracoval ve své bakalářské práci Hugues Bothier, student architektury na Ecole architecture Paris Val de Seine. Z jeho práce jsme vybrali několik zajímavých typických rysů haussmanské Paříže.
V XVII. století se stává módní tendencí opouštět zámky a usadit se ve městě, a tak se začínají stavět ve velkých francouzských městech, jako Paříž, Nancy, Toulouse apod. buržoazní domy nazývané ve francouzštině Hôtels particuliers.
Kdo byl baron Georges-Eugène Haussmann a co vlastně pro architekturu Paříže znamenal? V roce 1848 se po 17 letech strávených v Anglii vrací do Francie Napoleon III., aby kandidoval ve volbách. Z let strávených v zahraničí si přinesl mnohé inspirace na zlepšení ve Francii a aby mohl začít aplikovat urbanistické vylepšení hlavního města, najal George Eugena Haussmanna prefektem Seiny (1853 - 1870), který byl zodpovědný za vytvoření nového prostoru v Paříži. Začaly tak vznikat nové cesty, byla vybudována kanalizační síť a přívod vody. Na stavby různých budov vytvořil v roce 1860 první architektonickou agenturu, jejímž prvním ředitelem byl Victor Baltard. A tak Paříž vděčí svým fasádám a uspořádání ulic a bulvárů mistru Baltardovi pod vedením Haussmanna. Období haussmanské architektury však nekončí pádem říše Napoleona III. a odstoupením Haussmanna v roce 1870. Někteří architekti pokračovali ve výstavbě tohoto typu budov až do 40. let dvacátého století.
Haussmannské budovy v každé čtvrti mají stejný počet pater a stejné hlavní rysy fasád. Při výstavbě budov bylo třeba zohlednit různé sociální skupiny - šlechtu, dělníky, buržoazii. Haussmann se rozhodl vytvořit 3 typy budov lemujících známé Avenues - široké ulice. Jeho výstavby byly seskupené do takzvaných îlots - ostrůvků. Bylo zvykem, ze odlišné typy se nemíchaly mezi sebou.
Bohatství obyvatel domu muselo být viditelné už z fasády podle následujících znaků: 1. třída: velké kamenné medaile zdobící budovu 2. třída: žádné výjimečné linie, jen souvislé dlouhé balkony tzv.. filants - běžící (z kovových prvků nejdříve geometrických tvarů, později květinových dekoračních motivů) 3. třída: holé fasády často bez balkonů.
Klasická budova zahrnovala přízemí s mezonetem, nad ním další čtyři patra a ještě páté pod střechou pro chambres des bonnes - podkrovní pokoje služek. Na mnoha budovách si můžeme všimnout, že balkony jsou jen ve druhém a pátém patře, co byly patra, v kterých se nacházely nejdražší byty. Odsud také pochází francouzský metaforický výraz označující ukazování bohatství avoir Pignon sur la rue - mít štít na ulici.
Dalším typickým prvkem haussmannského stylu je řešení úhlu budov na širokých bulvárech. Tvar úhlu budovy, nazývaný také žehlička vznikl jako řešení tehda začínající nepřehledné situace na pařížských křizovatkách díky vzrůstajícímu automobilovému provozu. Seříznutá strana budovy se často i zaoblila a vznikal prvek rotundy. Situace přijiždějících kočárů i automobilů na křižovatku tak byla při tehdejších nižních rychlostech o něco přehlednější.
Haussmanský styl začal později přecházet do stylu art nouveau - nového umění, nazývaného také art décoratif, nebo art deco. Diskrétní ozdoba budov se stále více zviditelňuje, dokonce na některých budovách je vidět hustou horizontální a vertikální kamennou ozdobu: hrozny, kamenné ozdoby, různé kamenné hlavy - sochy, košíky s ovocem, či hlavy zvířat.
Dekorace jsou většinou po dvou, jak v haussmannskom stylu, tak art deco. Nacházejí se buď na úrovni přečnívajících konců balkonů, nebo u vchodu do budov. Květinové ozdoby představují dekoraci l'art nouveau.
Kuriozitou haussmannského stylu jsou vstupní brány vždy přes dvě úrovně budov. A to přízemí a mezipatro. Je to proto, aby se kočáry s koňmi mohli pohodlně dostat do vnitřních dvorů. Postupně s rozvojem automobilů, často i pětimetrové výšky bran, začaly být zbytečné. A tak můžeme vidět na některých budovách stavební změny, kde se část dveří upravila. Většinou je stále patrný vysoký vstupní portál, ale otevírá se pouze nižší část vstupních dveří. Ve stylu art deco už vstupní brány nemají výšku dvou podlaží.
Krása Paříže je v její pískovcovém bílém celku, který je složen z velkého množství různorodých detailů.
Zdroj: Archiv webu Paristep. Fotografie: Jan Schinko jr., FotoSchinko
Další zajímavé články a informace o Paříži naleznete zde: Paříž průvodce.