Volby v USA
Autor:
Mgr. Jan Havlíček, právník
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
obor Právo a právní věda
SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLITOLOGIE
VOLBY V USA
předvolební
období, kampaň a média, výhled po volbách
Jan Havlíček (copyright)
Zpracoval: Jan
Havlíček
Jan Havlíček (copyright) |
Zadavatel: Doc. JUDr. Jan Kroupa, CSc.
Boj o post prezidenta USA je
rozhodnut. V listopadu roku 2004 byl opět zvolen hlavou státu George W.
Bush. Funkční období prezidenta G. W. Bushe začalo v roce
Celý svět sledoval vývoj předvolebních preferencí. Můžeme hovořit o nejsledovanějších volbách posledních let a možná několika desítek let. Z jakého důvodu? V době „studené války“ byly ve světové politice takřka síly vyrovnány a nepřátelé velmi přesně definováni. Mám na mysli nepřátele jak potencionálně válečné, tak i nepřátele ideologické. Mocnosti tehdejšího světa byly dvě, Spojené státy americké a Svaz sovětských socialistických republik. V tomto ohledu je třeba chápat souvislosti, které de facto minimalizovaly možnost válečného konfliktu mezi oběma znepřátelenými tábory. Práce zpravodajských služeb byla díky jasnému nepříteli jednodušší, z toho vyplývá, že znalosti každé ze stran o vojenském potenciálu protivníka a o aktuální hrozbě ozbrojeného konfliktu byly na velmi vysoké úrovni. Dobu, která nastala po roce 1989 můžeme nazvat v tomto smyslu za zmatečnou pro práci právě zpravodajských služeb. Koho měli sledovat? Na kterou „velmoc“ v roli protivníka je třeba se zaměřit? Dochází k transformaci CIA i dalších zpravodajských služeb, která právě v případě CIA nebyla dokonale úspěšná.
Již necelý rok po zvolení George W. Bushe prezidentem USA zažívá New York a Washington obrovský šok. Staly se cílem útoku, který nemá v historii Spojených států obdoby. Doposud se mezinárodní konflikty odehrávaly vždy mimo jejich území, a to i v případech, kdy se Američané přímo účastnili vojenských operací. Prezident uklidňuje veřejnost a v prohlášení deklaruje pomstu. Nedlouho po tomto prohlášení je za viníka označena organizace al-Kaidá, jejíž sídlo a hlavní centrum je na území Afghánistánu.
Přes neoddiskutovatelné pochybení zpravodajské služby ji v tomto směru prezident Bush zcela věří a je věrný svým slibům. USA zahajují válku s Afghánistánem.
Bush posiluje svoji pozici na domácí politické scéně a získává si nebývalou podporu vyděšených občanů. Občan, který má v živé paměti útoky na USA z 11. 9. 2001, je do jisté míry šťastný, že má tak silného vůdce, který pomstí oběti tragédie. Označení dalšího nepřítele z „Osy zla“, Iráku, však již vyvolává mnohé rozporuplné reakce na domácí i mezinárodní politické scéně. USA se však stávají válečnou velmocí světa číslo jedna. V dalším politickém a volebním vývoji je možné tento fakt vysledovat. Voliči, a jak se později ukazuje tak jejich většina, jsou přívrženci Bushova konzervativního republikanismu, kterému lichotí podobné postavení USA ve světě.
Jan Havlíček (copyright)
Již pohled do druhé poloviny roku 2002 vypovídá o rozdělení
světa a občanů Spojených států na dva tábory. Z pohledu světového je zcela
zřejmé. USA do jisté míry staví do
popředí skupiny států, jenž se podílejí na válečných výbojích, nazývaných
různě. Skupinu států, vytvářejících s USA koalici, nazývá například pan
Martin Palouš, velvyslanec ČR ve spojených státech amerických, „koalicí
ochotných“. Definice pana Palouše je myslím vystihující, vzhledem k dosavadnímu
vystupování USA vůči ostatním státům světa. Neměli bychom opomenout počáteční
nelegálnost útoku na Irák z pohledu OSN. Vždyť OSN neschválilo útok před
jeho započetím, nýbrž až v jeho průběhu. Tímto se opět potvrzuje síla USA
na mezinárodní politické scéně, coby „diktátora“ s posvěcením světa.
Legitimita útoku však zůstává stále nejasná. Zkoumání zbrojních inspektorů „po“
válce dospělo k výsledku, že Irák nevlastnil žádné zbraně hromadného
ničení, coby jeden z hlavních argumentů započetí války. Bushova administrativa
zareagovala a oznámila jako jednu z variant, že tyto zbraně byly
z Iráku těsně před válkou odvezeny. Věrohodnost této zprávy si musí každý
zvážit sám, nicméně opodstatnění útoku stále nenabylo hmatatelných důkazů.
Pomineme-li „propagandistická“ hesla o
likvidaci totalitního režimu.
Uvědomíme-li si, že vždy jde o peníze až v první řadě, je nasnadě otázka ropného bohatství Iráku, po dlouhou dobu chráněného embargy mezinárodních organizací. Spekulace o souvislosti války v Iráku s ropnou krizí probíhající stále v USA – i ve světě – proběhly v tisku a hovořili o této variantě i mnozí renomovaní politikové. Za válečnými akcemi podobného typu si lze představit aktivity různých skupin zastupujících zájmy výrobců zbraní a společností zpracovávajících ropu. Bylo by v této souvislosti žádoucí mít k dispozici seznam sponzorů Bushových republikánů. Volební kampaň probíhající před několika dny byla podle vyjádření odborníků nejdražší volební kampaní v historii USA.
Volby v USA jsou některými lidmi částečně degradovány na show plnou vlaječek, cingrlátek a kýčovitosti. Američtí voliči však v právě ukončených volbách ukázali něco, co v České republice, a ve zbývajících zemích postkomunistického bloku je zcela neobvyklé. Volební účast překračující 60% voličů. Legitimita Bushovi vlády je v tomto smyslu ojedinělá. Je však otázkou zda to povede k pozitivním krokům nové administrativy, nebo ji to ovlivní negativně.
Jan Havlíček (copyright)
Předvolební klání obou nejvýznamnějších kandidátů na post
prezidenta USA, George W. Bushe a Johna Kerryho, bylo pompézní. Ještě den před
volbami navštěvovali oba kandidáti státy, kde neměl výrazně větší předpoklady
zvítězit některý z nich, a snažili se naklonit lid na svoji stranu.
Vyrovnanost boje byla neustále omílána ve sdělovacích prostředcích. Společnost
USA byla v tuto chvíli již definitivně rozdělena na dvě části. Bylo tomu
tak i v roce 2000, v tomto případě je však ono rozdělení
markantnější. Rozdíly dělící názory Američanů jsou diametrálně odlišné. Není to
pouhý boj plytkých argumentů známých z naší politické scény. Američané
řeší při volbách otázky války a zbrojení na úkor sociálních jistot a „diskusní“
politiky. John Kerry opakovaně upozorňoval, že je schopen bojovat proti
terorismu, ale že je také schopen zajistit Spojeným státům větší podporu mezi
ostatními státy a upozorňoval na vadnoucí vztahy USA s Evropskou unií.
George W. Bush nepřímo oponoval vůlí vymýtit ze světa všechny teroristy. Boji
proti terorismu musí obětovat své každý Američan. Republikánský konzervativní
politik – G. W. Bush – zaujímá velmi nekompromisní postoj k potratům,
manželství a homosexuálům. Johna Kerryho můžeme v určitých chvílích
považovat naopak za radikálně liberálního. Především jej tak označuje jeho
protikandidát. Vzájemné obviňování a
tvrdé útoky, kterými se oponenti častují, jsou programové, nikoli pouze
osočující, jak jsme mnohdy svědky u nás. Programy obou politických stran jsou
věcné a velmi konkrétní.
Demokraté si zachovávají svoji kontinuální politiku a mimo jiné prohlašují za své snahy o vylepšení sociálních programů a slibují větší investice do vzdělání. „Zpěvák Puff Diddy měl na tričku nápis ‚Hlasujte nebo zemřete‘, který propagoval volbu Johna Kerryho na úkor „zabíjejícího“ Bushe“, uvádí Timothy Garton Ash. T. G. Ash je zřejmým přívržencem J. Kerryho: „Jak povznášející výraz lidové vůle! A jak strašlivý výsledek voleb“, píše po volbách. Pan Ash je znalcem americké politiky a coby politolog před volbami nabýval mnoho poznatků o skutečnostech ovlivňujících volbu přímo v ulicích Washingtonu. Zmiňuje se o lidech v nejchudších černošských čtvrtích, kteří podporují Kerryho, nejen pro jeho plánovanou podporu sociálního systému, ale také proto, že z řad místních mužů jsou buďto členové armády nebo v nemalé míře také vězni. Nevolí Bushe, protože ten jejich muže posílá do války, je tvrdým zastáncem trestu smrti a zpřísnění sankcí v trestním právu obecně.
T. G. Ash zaznamenal také opačné reakce. Žena, která dala hlas Bushovi si toto své rozhodnutí ospravedlnila tím, že Bush je cvok a ostatní pouze předstírají, že nejsou. Zmíněná žena uvedla, že miluje Clintona, ale nevolila by jej vzhledem k jeho morálce. Pro tuto ženu, jako pro většinu Američanů, byl Bush mužem číslo jedna. Můžeme se pouze dohadovat, do jaké míry jsou podobní voliči ovlivněni skutečným programem nebo zkušenostmi z předešlého vládnutí politika či politické strany vůbec nebo vyzáží politického kandidáta.
Jan Havlíček (copyright)
V předvolební kampani mnohokrát Bush zdůrazňoval úspěchy
vládnutí své administrativy. Stál si tvrdě za svými postoji. Jeho názor na
problémy USA jsou konsistentní již po řadu let. Sliboval Američanům bezpečí,
což podle mého názoru, velmi ovlivnilo jeho vítězství. Bush dokonce použil
v předvolebním boji argumenty spojené s nepopulární reformou
sociálního zabezpečení a reformou starobních důchodů. Upozornil na skutečnost,
že zanedlouho odejde do důchodu 77 miliónů Američanů, kteří se narodili
v poslední vlně vysoké porodnosti v padesátých letech 20. století.
V neposlední řadě svoji roli sehrála média a předvolební kampaň jako celek. Využití masmédií v kampani je dnes již prioritou. Každý z kandidátů investuje do předvolební kampaně obrovské částky a volič si za tyto peníze užívá nebývalé show. Je patrné, že předvolební boj je otázkou nejenom vědomostí a znalostí kandidáta, ale především jeho autority. Volební týmy jsou tvořeny z velké části dobrovolníky, lidé chodí po ulici zdobeni předměty vyjadřujícími jejich vztah k tomu či onomu kandidátovi. U nás to můžeme porovnat pouze s dobou sametové revoluce roku 1989 nebo když naši hokejisté vyhráli Olympijské hry. Můžeme říci, že lid v USA volbami doslova žil. Sledovanost televizních debat obou kandidátů se postupně zvyšovala od první debaty až k poslední, třetí, kterou podle údajů televize sledovalo 60 miliónů Američanů. Prokázalo se to také volební účastí, která byla největší za poslední desetiletí a rovnat se může pouze s volební účastí před 36 lety.
Pozastavme se ještě nad funkcí masmédií, především televize. Jejich funkce ve volbách, a nejen v nich, je obrovská. Pro srovnání je možné představit si kandidáta jako „produkt na prodej“. Především je úkolem zaujmout voliče a dostat se do širokého povědomí. Způsob, jak různé segmenty „trhu“ s voliči kandidát ovlivní je lhostejný. Některé skupiny obyvatel může zaujmout programem řešení určitých problémů prezentovaných medii nebo příjemným vystupováním a pěknou tváří. Hlavní roli sdělovacích prostředků můžeme spatřovat v možnosti ovlivnit veřejné mínění potřebným směrem a to i na základě neúplných, nepotvrzených a někdy ne zcela pravdivých skutečností. Politické skutky obecně a jejich ospravedlnění má vždy mnoho možností prezentace. Média těchto skutečností bravurně využívají většinou v zájmu té skupiny, která je pro ně v daném okamžiku více přínosná. Ovlivňování masmédií je povinností především totalitních režimů, které musí v zájmu udržení moci potlačit jakékoli pokusy projevů svobodných názorů. Z volebních kampaní vyplývá, že tato potřeba není již doménou pouze totalitních forem vlády, ale že jsou běžně ovlivňováni voliči a občané demokratických států.
V předvolební kampani v USA bylo možné nalézt hned několik podobných různým ospravedlnění. G. W. Bush prezentoval jiným způsobem legitimitu zásahu v Iráku a John Kerry byl samozřejmě názorově v opozici. Kontinuitu argumentů měl v tomto případě na své straně Bush.
Jan Havlíček (copyright)
Je nutné uvést, že rozpočty na volební kampaně v USA
rostou s každými volbami. Volby, které proběhly ve Spojených státech letos
musely být nejdražší. Z čeho vyplývá potřeba rozsáhlejší a potažmo dražší
volební kampaně? Jak ve volbách v roce 2000, tak také ve volbách letošních
to vyvolala vyrovnanost volebních preferencí obou kandidátů a názorová
roztříštěnost amerických občanů. Pokud chtěl být kandidát úspěšný a
z předvolebního boje vyjít coby prezident USA musel nutně investovat
gigantické finanční prostředky do médií pro prezentaci volebních slibů a
prezentaci sebe sama. Reklamní čas v masmédiích je velmi drahý, proto
bychom si měli položit otázku, kde se nachází hranice ve výši investic do
volebních kampaní?
Vytvoření si takového množství kapitálu pro podobné investice dává velké šance uspět ve volbách kandidátům ovládajícím některá média – nejmocnější je bezesporu televize – nebo těm, kteří je přímo vlastní. Z České republiky je nám známý případ Dr. Vladimíra Železného, který se stal senátorem v roli ředitele TV NOVA a v roli jednatele společnosti CET 21 vlastnící licenci na vysílání této televize, a to jako jediný v tehdy probíhajících senátorských volbách v prvním kole. V současné době je Železný europoslancem. Podobné případy známe i s ostatních států, není to doménou pouze Česka a může se to stát významným faktorem ovlivňujícím výsledky voleb. Do budoucna role médií bude posilovat a budeme tedy moci hovořit o formě vlády jako o „mediální demokracii“.
Jan Havlíček (copyright)
Faktorů ovlivňujících volební výsledek v USA je velká řada a záleží na úhlu pohledu.
Závěrem se pokusím o shrnutí. Rozhodnost prezidenta G. W. Bushe s jakou
zahájil vojenskou invazi do Afghánistánu svým způsobem imponovala Evropě a
velkému množství ostatních zemí světa. Mnohé změny ve vnímání USA zaznamenal
svět po zahájení dalšího ozbrojeného konfliktu, do Iráku. Dalo se přepokládat,
že podobným způsobem tyto skutečnosti ovlivní postoje Američanů. Uvědomíme-li
si, že prezident je některými médii prezentován jako člověk nejprospěšnější
náborovým týmům al-Kaidy a mnohým dalším fundamentalistickým teroristickým
organizacím. Protahující se válka v Iráku stojí nemalé finanční
prostředky, a to především Spojené státy, potažmo daňové poplatníky. Bushova
administrativa v počátečních fázích invaze selhala v realistických odhadech
toho, co bude následovat po svržení režimu Saddáma Husajna. Američané jsou
názorově rozděleni jako málokdy v historii USA. Napomáhají tomu také
rozdíly ve vnímání obecných společenských problémů spojených s potraty,
homosexuálními sňatky a rozdíly v přístupech k tradičním
konzervativním hodnotám a liberálním změnám životního stylu. Tyto prozatím
minimálně radikální republikánsko – nacionální změny společnosti lze vysledovat
i v Evropě (Rakousko – Strana Svobodných, Itálie a Silvio Berlusconi,
posilující nacionalistická hnutí v Německu). Světové tendence globalizovat
se na straně druhé potýkají s posílením těchto prozatím umírněných
nacionalistických stran a hnutí v jednotlivých státech. Ve Spojených státech si v těchto volbách
lid zvolil zastánce tradičních, výrazně proamerických hodnot.
Spekulovat o krocích, jenž by následovaly po zvolení J. Kerryho do funkce prezidenta, je zcestné. Dnes se celý svět zajímá o kroky staronového prezidenta, jelikož se dají předpokládat jisté změny v politice USA, a to především mezinárodní. Nelze pominout i problémy spojené s domácí scénou, například velký schodek státního rozpočtu. USA jsou tahounem světové ekonomiky a pokud by se recese americké ekonomiky prohloubila, tratil by na tom celý svět.
Postoje k Evropě se v dohledné době nepochybně změní. Přepokládají se změny v Bushově administrativě, a především právě na postech velmi důležitých osob. Jméno Collina Powella se zmiňuje ve sdělovacích prostředcích velmi často a jako potencionální nástupce do funkce ministra zahraničí se uvádí John Danforth, který pracuje prozatím jako zástupce USA při OSN. Předpoklady lepší schopnosti jednat na úrovni mezinárodních organizací v případě řešení sankcí vůči státům „Osy zla“ je tedy nasnadě.
Bush se možná „odmění“ emancipovaným voličkách tím, že obsadí jako první prezident v historii do funkce ministra obrany ženu. Hovoří se o Condoleezze Riceové. Riceová je odbornicí na otázky Ruska. S Pentagonem již spolupracovala i v uplynulých čtyřech letech jako poradkyně pro národní bezpečnost.
Výše uvedené a mnohé další skutečnosti jistě do jisté míry ovlivní postoje USA ke zbytku světa a politiku hlavně k Evropě, jako nejbližšímu možnému spojenci. Toto spojenectví je dáno mnoha ovlivňujícími faktory, jako například podobností životních hodnot, podobnou životní úrovní apod.
Bushe však čeká i tuhý boj na domácí politické scéně. Prosazování změn bude mít ulehčeno celkovým vítězstvím republikánů ve volbách. Obě komory Kongresu ovládají členové republikánů a prosazování složitých, ale velmi nutných daňových reforem bude mít prezident Bush snadnější. Tyto reformy však musejí být účinné v praxi a měly by nastartovat onen hospodářský růst.
V této souvislosti se naskýtá otázka, která je spojena s Bushovou podporou před válkou v Iráku z řad firem, jenž mají zájem o investování do této země. Stálé protahování válečného konfliktu, možná opětné zesílení a růst násilí, se kterým se spojenecké armády potýkají, oddalují možnost investovat v Iráku a tím nepřímo investice prodražují. Trpělivost těchto investorů musí zajistit také Bush a jeho lidé. Nepříjemnosti spojené s odvrácením těchto velkých koncernů od republikánů by bylo velice složité řešit. Dalším faktem hrajícím pro Bushe je, že tyto firmy nemají příliš možností alternativní volby.
Jan Havlíček (copyright)
Tato vláda by měla také naslouchat hlasu svých spojenců. Tony
Blair – první evropský politik pozvaný po znovuzvolení Bushe do Bílého domu –
radí zaměřit se při boji proti terorismu na řešení palestinsko – izraelské
otázky, která je mnohými považována za stěžejní. Vyřešení tohoto problému je
však v nedohlednu. Není to jediný důvod existence terorismu. Možná jedním
z největších důvodů jeho vzniku jsou propastné rozdíly životní úrovně.
Terorismu se výborně etabluje na územích zmítaných chudobou. Například
v Palestině je nezaměstnanost produktivního obyvatelstva asi 60%. Životní
úroveň obyvatel Izraele nebo USA a Palestiny je takřka neporovnatelná. Bushova
politika bude směřovat možná i tímto směrem.
Závěrem je třeba poblahopřát G. W. Bushovi k jeho vítězství ve složitých a náročných volbách, měli bychom také uznat četnost a velikost formátu Johna Kerryho, který bez průtahů a soudních žalob uznal svoji porážku. V MF DNES ze dne 5.11.2004 byl v karikatuře Miroslava Kemela nakreslen Bush při projevu po znovuzvolení a hlásající: „Volební kampaň byla vyčerpávající …. už se těším na poklidný boj s globálním terorismem…“ Budeme s napětím sledovat především zahraniční politiku USA, a z pozice „trpaslíka“ kritizovat výboje Američanů. Možná až po čase se dostaví vděk za teroristickou čistku, kterou Spojené státy aplikují na celý svět v současné době. Na druhé straně vše nemusí skončit optimisticky a těžko budeme matkám mrtvých amerických vojáků vysvětlovat, že USA se musí zajímat o šíření demokracie ve světě. Skutečné důsledky volby občanů USA budeme schopni zhodnotit a ocenit při volbách 2008.
Jan Havlíček (copyright)
Bibliografie:
Kroupa. J.: Politologie, Brno 2003.
Denní tisk: MF DNES, 7.10.2004 – 9.11.2004, články týkající se voleb v USA a povolebních analýz
PRÁVO, 7.10.2004 – 9.11.2004, články týkající se voleb v USA a povolebních analýz
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, 7.10.2004 – 9.11.2004, články týkající se voleb v USA a povolebních analýz
LIDONÉ NOVINY, 7.10.2004 – 9.11.2004, články týkající se voleb v USA a povolebních analýz
Týdeník EURO, 7.10.2004 – 9.11.2004, články týkající se voleb v USA a povolebních analýz
Jan Havlíček (copyright)