Klatovští vidí budoucnost v mládeži
Největší oddíl kopané v Pošumaví nyní prochází těžkým obdobím. Ale fotbalisté nehází flintu do žita a věří, že se jim nelehké období podaří co nejdříve překlenout. Proto nezapomínají na budoucnost a dál poctivě pracují s mládeží. Jedním z těch, kdo se podílí na tomto běhu na dlouhou trať, je místopředseda oddílu kopané TJ Klatovy, čerstvý padesátník Antonín Presl.
Nejostřeji sledovanými jsou dospělí fotbalisté, ale vy v klatovském oddílu kopané se více věnujete mládežnickým kategoriím?
Ano, od počátku mojí práce v klatovském fotbale jsem se věnoval mládeži, a to na všech postech. Cílem mojí práce bylo vytvoření podmínek pro kvalitní přípravu v mládežnických kategoriích. Díky tomu mám slušný přehled o všem, co souvisí s tímto procesem.
Před patnácti lety jsme začali v Klatovech s přípravou minižáků. Podařilo se nám dostat na hřiště obrovské množství dětí ve věku 5 až 10 let. Na hřišti jsme měli často více než 80 dětí. Na začátku byli trenéři Jiří Pour, Jiří Toman, Alois Pták, Zdeněk Rückl. V okresním finále jsme porazili tehdy soupeře dvouciferným rozdílem. Rozhodující pro další vývoj však bylo založení fotbalových tříd.
Jaké byly začátky?
Nebylo jednoduché prosadit fotbalové třídy v Klatovech, kde tato tradice chyběla. Své sehrály i náhody. Jednou z nich bylo to, že nám v minižácích končili velice kvalitní hráči ročníků narození 1988 a 1989. Jejich předchůdci , které vedl stávající trenér A mužů Jiří Toman, postoupili do krajského přeboru a kvalita fotbalových tříd se projevila postupem až do žákovské ligy. V důsledku reorganizace jsme se ocitli v dnešní divizi žáků. Stejně tomu bylo i v kategorii dorostu, kde se stejný scénář opakoval po dvou letech.
Postup do divize dorostu považuji za největší úspěch naší dlouholeté práce. Dalším důležitým momentem byla skutečnost, že v okamžiku, kdy jsem měl všechny náležitosti fotbalových tříd zajištěny, byl k dispozici i trenér Miroslav Lev, který měl odpovídající trenérské vzdělání. Jak se později ukázalo, byl to nejvhodnější člověk. Podařilo se mu vytvořit ve spolupráci s trenérem Aloisem Ptákem prostředí, ve kterém chtěly vesnické talenty pracovat.
Jak je to se zapracováním těchto hráčů do kategorie mužů?
Přechod do kategorie mužů je spojen s každoročním úbytkem hráčů. Vzhledem k tomu, že většina dorostenců jde studovat, nastává problém s dojížděním a ti, co studují v Praze, většinou končí u nás a odcházejí na hostování do okolních mužstev.
Je samozřejmě potěšující, že máme v dnešním divizním mužstvu velký počet vlastních odchovanců, kteří prošli celým procesem výchovy, ale právě nyní se ukazuje, že nám chybí střední generace zkušených hráčů. Tyhle typy hráčů jsme si mohli dovolit v minulosti získat a tím jsme zajistili potřebnou kvalitu. Naším úkolem je nyní stabilizovat mužstvo, pokusit se o záchranu a současně budovat perspektivní partu, která se do budoucna pokusí navázat na úspěchy posledních let.
Chybí vám něco ke kvalitní přípravě?
Na počátku roku 2007 jsme byli na vzestupu a zdálo se být vše jednoduché. Využili jsme možnosti nákupu pozemku, bez jehož vlastnictví nelze požádat o dotaci. Dnes máme pozemek, peníze za jeho nákup nám však chybí a my se velice těžko s touto situací vyrovnáváme. Samozřejmě , že se budeme dále pokoušet o získání dotace na výstavbu hřiště s umělým povrchem, které se stává dnes vlastně samozřejmostí v zimním období. Jednou z možností výstavby je i vzájemně výhodné spojení s potřebami města Klatov.
Bohužel dnes už mají v podmínkách náskok v Domažlicích, Sušici, Tachově, Horšovském Týně a tři hřiště už mají v Plzni. Kvalitní sportoviště může mít velký vliv na přístupu mládeže k danému odvětví. Pamatuji si, jak klesla úroveň fotbalu v Klatovech okamžikem výstavby zimního stadionu v Klatovech v době, kdy Klatovy hrály fotbal na škvárovém hřišti na Rozvoji.
Výchova dětí nesmí být provázena chybami. Každá chyba, ať už je to špatný nábor nebo výběr špatného trenéra či vytvoření nekvalitních podmínek, znamená odliv dětí a propad výkonnosti. Velkým nepřítelem je styl života. Fotbalista , který trénuje třikrát čtyřikrát týdně, bere fotbal zodpovědně a dá mu přednost před počítačem nebo třeba hospodou.
Zajímavá je konfrontace se sousedním Německem. Nepamatuji se, že by nás někdy v mládežnické kategorii přehráli. Chybí jim naše dlouhodobě dobrá práce, která přináší i potřebnou kvalitu i kvantitu, a to je myslím cíl v této kategorii. Přivést na hřiště co nejvíce dětí. Před patnácti lety hrálo na Klatovsku osm mužstev minižáků a po dvou letech se počet zdvojnásobil. Dnes už máme další kategorii mladších minižáků a tak je běžné, že trénují i čtyřletí kluci.
Obavy o budoucnost klatovské kopané tedy nemáte?
O budoucnost kopané v Klatovech je postaráno, na nás je, abychom zvládli složité období, kterým oddíl prochází. Důležité je, že prioritou jsou mladí a poděkování patří především městu Klatovy, které již několik let mládež významně podporuje. Na minulé úspěchy v kategorii dospělých můžeme navázat až v okamžiku, kdy bude v Klatovech větší podpora sponzorů.