Napsali o nás v Novinkách ze Sezimova Ústí

Navštivte Videokroniku Jardy Pána

V pátek 28. května ve 13 hodin jsme od naší školy vyrazili na cestu do východních Čech. (Úplně první nepříjemný zážitek jsem měla hned po nastoupení do autobusu. Majitel vozidla nechal vnitřek vyčistit a silikonový čistič, kterým byla ošetřena koženka, ulpěl na mém oblečení. Skvrnité kalhoty mě pak zdobily celé tři dny!) Měli jsme strach z přeplněných silnic, ale kupodivu cesta proběhla docela hladce. Do Hořic v Podkrkonoší, místo našeho ubytování, jsme přijeli před 17. hodinou. Čekal na nás organizátor Festiválku Petr Semerák. Po večeři v restauraci Bohema jsme s malým zpožděním přijeli do Chodovic. Tam se konalo naše první vystoupení. Společně s hořickým sborem Musica jsme zahájili neoficiální část festivalu. Po návratu do Hořic jsme překvapili volební komisi ve škole, divili se, kde jsme se tam vzali.  Pátek byl totiž první den voleb do Poslanecké sněmovny a většina  účastníků našeho zájezdu si s sebou přivezla voličské průkazy.     

V sobotu ráno v 8, 30 hodin nás čekala snídaně opět v restauraci Bohema na hořickém náměstí. Po snídani jsme skoro všichni zamířili k výrobci pravých hořických trubiček, abychom našim milým mohli dovézt z výletu tu nejznámější pochoutku z Hořic. Potom jsme se rozešli po městě. Počasí nám přálo a většina z nás se proto mohla pokochat sochařskými výtvory v parku. V 11 hodin jsme zamířili do Nechanic ke kulturnímu domu. Po krátké schůzce vedoucích sborů a rozezpívání se všechny sbory sešly ve Štrosových sadech a tam byl oficiálně zahájen 15. Festiválek. Přivítal nás Petr Semerák a nechanický starosta. Každý sbor zazpíval jednu svoji píseň a potom všichni společně skladbu Canticorum iubilo. Po zahájení jsme se rozjeli do několika kostelů v okolí. Nokturno zamířilo do Libčan. Tam jsme koncertovali společně s pražským sborem IMBUS. V Libčanech jsme byli mile přijati a v místní škole nás dokonce čekalo malé občerstvení. V kostelíku mnoho diváků nebylo, ale k několika místním posluchačům přisedlo moje příbuzenstvo, také zpěváci z IMBUSU a hned se nám lépe zpívalo.  Po koncertě jsme se vrátili znovu do Nechanic. Tam na nás čekala ve školní jídelně večeře. Potom opět rozezpívání a v 19 hodin byl v sále kulturního domu zahájen galakoncert. Všichni účastníci dostali prostor 8 minut na své vystoupení. Společně jsme pak všichni zazpívali Semerákovu píseň Musica. Festiválku se zúčastnily tyto sbory: Myšáci Praha, Campanula Dolní Dobrouč, Kantiléna Hradec Králové, IMBUS Praha, Cantus Choceň, Č.A.S. Dolní Dobrouč, naše Nokturno a dva místní sbory Petra Semeráka. Po skončení galakoncertu přišel čas na občerstvení formou švédských stolů a potom společné pozpěvování. Do domova mládeže v Hořicích jsme se dostali až po půlnoci.

V neděli ráno jsme si sbalili zavazadla a odjeli jsme na snídani do školní jídelny v Nechanicích. Po bohaté snídani jsme zamířili na zámeček Hrádek u Nechanic. Tam se konalo pěvecké matiné. Počasí se nám pokazilo, bylo pod mrakem a chladno, ale nás hřály milé písničky opět v podání několika sborů. Zpívali jsme si v podloubí pod střechou. Trochu jsme zmokli po zpívání. Ale to už na nás čekal guláš Cantare , který nám podávali vojáci z polní kuchyně přímo na nádvoří zámečku. Po jídle před odjezdem jsme ještě zvládli hodinovou prohlídku zámečku. Prostory jsou velice útulné a příjemné. Někteří Nokturňáci sice zlobili, ale mladá průvodkyně měla pochopení…Když jsme jí zazpívali v zámecké kapli, zhodnotila náš zpěv slovy: "Docela vám to šlo.“

Asi hodinu po poledni jsme se rozloučili s Hrádkem u Nechanic a už nás autobus odvážel na jih směrem k domovu. Ještě nás ale čekala prohlídka Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Prohlédli jsme si stáje, viděli jsme zahánění stáda, milá hříbátka i statné koně Kladrubáky a vyslechli jsme zajímavý výklad naší průvodkyně. Na rozloučenou jsme jí zazpívali, jak jinak, a potom už hurá na Tábor. Cestou jsme zase zpívali a zpívali, nechyběly ani ruské častušky ve výborném podání Jitky Klímové. I řidič Karel Tomšík vypadal, že je v dobré náladě. Nevím, jestli to bylo tím, že mu s námi bylo hezky, nebo se těšil, že už se nás zbaví? Přikláním se k první možnosti. Uvidíme při nějaké další cestě. V každém případě nás dovezl bezpečně a bez nehody.
Nechanice, bylo u vás hezky, tak zase někdy na shledanou.