Drapácká Rallye 2008
"Tak tady jsme špatně, holka".... Koukáme s Veronikou na sebe a rozhlížíme se kolem.
Tady jsme hodně špatně. Na startu Drapácké Rallye se sešlo to nejlepší, co u nás mastodonty jezdí. Posuďte sami: Miloš Bambas (LC8), Hajnej (AT), Čizák (HP2), Adam (HP2), Venca (AT), Jordy (LC8), Siki (SE). A ani další závodníci nejsou žádní offroadoví nýmandi - Honza (HP2), Beba (LC4 Adv), Marena (AT), Olda74 (AT), Tomáš (LC4 Adv). No a do toho já na Grace a Veronika s TT-R 230. Veroničin přítel Andrej kolem nás pobíhá, dodává nám odvahy a udílí cenné rady - nikam se nehnat, hlavně si nic neudělat a dovézt sebe i motorku v pořádku do cíle.
Čtyřkolkám startujícím před námi zařvou motory a my se ocitáme v první línii pod palbou drnů. Než stačím vytřepat hlínu z přilby, už jsou v trapu. A já mám poslední dvě minuty na to, abych vymyslela nějakou vtipnou výmluvu, proč nemůžu startovat. Veronika je na tom stejně, třesou se jí kolena nervozitou jako mně.
"Stroje na start, motory v klidu" zní rozkaz startéra a hlavního "zavšemohoucího" Vaška. Už není cesta zpět. Andrej nám ještě ukáže palec vzhůru a od teď už je všechno jen na nás. Před sebou máme čtyřkilometrový okruh a 90 minut čistého času.
Praporek letí k zemi a kolem nás všichni letí vpřed. Pár vteřin vyčkáváme, abychom se nedostaly do skrumáže v první zatáčce.
Řadím a vyjíždím - show must go on :-)).
První smyčka na smejkavé trávě, pak pár desítek metrů po panelech a už jsme "na stadionu". Na přehledném plácku kroužíme mlíkem namotané smyčky.
Před první zatáčkou nás brzdí hliněný val, z našich ho neskáče nikdo, je poměrně příkrý a navíc hned za ním se točí ostře doprava. Pár kliček po rovině a další hrb, tentokrát maličká lavice, která už se skočit dá, i když mně se to povede jen párkrát. Pak další smyčky, zatáčka přes dva festovně klouzající panely, kde nejeden závodník poslal svůj stroj po boku do trávy.
Další a další "vyšívání krajky" na červené mazlavé hlíně a přichází první technický úsek: kaluž.
Tak jsme tomuto místu podomácku říkali my :-)). Diváci ji nazývali bazén, jezírko nebo bažina :-)). Kroužím zatáčku tak, abych na kládu najela co nejvíc kolmo a než se naděju, jsme za ní.
Hned za kládou zeje hluboká díra nejdřív "vystlaná" pouze trochou bahna, později záškodnickými hasiči naplněná vodou :-)).
Trať se pak chvíli různě klikatí a sjíždí do březového hájku, kde čeká další zpestření: dvě hromádky volně ložených kamenů velikosti dětské přilby. Ani tohle místo nám nedělá potíže, kluci přede mnou vyjeli v kamenech stopu a ta se pak celou dobu rozšiřovala :-)). Stíhám rychlý pohled přes rameno - Verča je stále za námi. V hájku projíždím nejostřejší kličky na trati, zatáčky do pravého úhlu kolem stromů těsně za sebou, poslední zatáčka zase přes kameny a první výjezd. Krátký, suchý, trochu kořeny, nic obtížného. Musím ale chvíli počkat, protože Míra na GS 1100 přede mnou výjezd nedal, zahrábl se těsně před vrcholem a lehnul. Konečně se průjezd uvolnil a my s Grace bez problému vyjíždíme nahoru, kde se napojujeme na krátkou rovinku, abychom hned zase ostře točily doprava přes rozbitý hrb mezi stromy. Otáčím se, jestli nechce jít moje soupeřka před nás, ale drží si stále stejný odstup. Trať vede opět z lesa ven na stadion, následují dva mírné sjezdy a dva výjezdy.
Ten druhý hned od prvního kola skáču a moc se mi to líbí :-). První prudší sjezd, ostrá zatáčka na cestu s vyjetými kolejemi, kousek rovinky, zase ostrá pravá a hurá do prvního opravdového výjezdu.
Zakončuji ho krátkým skokem jako všichni ostatní :-). Opět kličky na rovině s jedním hrbem - kluci ho skáčou, já přejíždím.
Nejnepříjemnější sjezd na trati - poměrně prudký, klouzavý a zakončený pravotočivou zatáčkou.
Už ze zatáčky vidím, že následující výjezd Olda74 nedal, leží i s motorkou opodál a slyším, jak na mně kdosi u trati řve "drážka, drážka!". Drážku vidím, najíždím do ní a ona mně lehce vyvádí doprostřed výjezdu, kde řadím za dva a škrábu se nahoru. Hned však musím zase ostře točit doleva a padat do dalšího sjezdu, tentokrát již mírnějšího, ale o to víc klouzavého.
Následuje krátká rovinka a další nespočet ostrých smyček na rovině s pár terénními nerovnostmi.
Přejíždím další hliněný hrb a jen tak tak se mi daří netrefit blástrem blízké stromky.
Hned za hrbem skáču na několika hlubokých rýhách, najíždím na pekelně smejkavou panelku a vychutnávám si opravdu jediné odpočinkové místo na trati.
Trvá asi dvě stě metrů. Pak ostrá pravá, přes další hrb s pařezem, esíčko na trávě, panelka a konečně start/cíl.
Mám toho dost. Objela jsem jedno kolo, fyzička odchází do nenávratna a na osobní kartě mám teprve první "zářez". Traťák mně plácá po rameni, že jsem vůbec objela to jedno kolo a pouští mně do dalšího boje. Verča mi visí na zádech, tak teda pánbůh s námi a zlé pryč, jdem bojovat dál.
Projíždím esíčko po startu a nestačím valit zraky: trasa vyznačená pro mastodonty je zavřená a mlíko mně vede na trasu pro lehké! Před závodem jsme si tenhle úsek procházeli a i kluci ho nazvali "zajímavým". Sranda začíná hned u první kličky, kde musím ve svahu zatočit kolem stromu. Na fotografii je to místo vpravo od Kutmiče již zavřeno mlíkem.
Lepím se na svah, tak nějak "naplacato" kroužím zatáčku a pak nezbývá než Grace pustit do padáku pod ní. Uff... dobrý. Tohle jsme zvládly. Sjíždím pod krátký šikmý výjezd, kde se kutá Tomáš s Advíkem. Mám lepší gumy (kam se hrabe Dunlop na Mitasky ;-) ) a tak výjezd dávám napoprvé a vyjíždím nahoru jak střela. Bohužel příliš rychlá střela :-((. Přespříliš rychlá střela. Hned po výjezdu následuje ostrá pravá a šupák dolů. Skoro kolmý sjezd zakončený plynovodním potrubím. Je mi jasné, že jsem moc rychlá a že to dole neubrzdím. Ale ubržďuju :-). Když brzdíte přilbou, ramenem a kyčlí, zastavíte poměrně rychle :-))). Než se dole rozplácnout o trubky, raději volím přebrzdit předek a po boku doklouzávám do půlky sjezdu. Grace svádím dolů, zatímco Verunka čeká až jí vyklidím prostor. Po pár metrech rovinky najíždím do ostré levé a drápeme se na krátký a kolmý výjezd. Nahoře však není místo na odpočinek, sotva pět metrů roviny a hned zase pravá a další naklopený výjezd.
Tady už jsem zase na "naší trati", kterou znám a padá mi opravdu obrovský balvan ze srdce, že jsme tohle daly. :-)). Jak jsme se později dozvěděli, traťáci zapoměli přeznačit trasu a když zjistili, že se mastodonti ženou na trasu pro lehké, běželi se všichni podívat, jak se tam pozabíjíme ;-). Nepozabíjel se nikdo, projeli všichni ;-). Nejsme žádné béčka ;-)
Moje soupeřka využila chvilky, kdy jsem zastavovala abych si srovnala blástr a předjíždí mně. Je to v pořádku, když se takhle budeme spolu držet až do konce, nemůže se nám nic stát. Bohužel nám to není přáno. Ve třetím kole Verču předjíždí jeden čtyřkolkář tak nešetrně, že ji vytlačuje do porostu, následuje pád a kvůli úderu do hlavy musí ze závodu odstoupit. Zastavuji u ní, ale nepotřebuje pomoc, takže pokračuji dál a vyhlížím Andreje. Už z dálky vidím otazník v jeho očích - jak to, že jedu sama? Zpomaluju a hulákám na něj co se stalo.
Pustit nás dohromady se čtyřkolkama bylo trochu nešťastné řešení, i když chápu, že asi jediné možné. Na úzkou trať se čtyřkolky sotva vešly a v místech, kde jsem nemohla uhnout i kdybych stokrát chtěla, troubily, tůrovaly motory a čekaly, že snad kvůli nim skočím ze srázu... :-(. Uhýbala jsem pořád a všem, čtyřkolkám i našim klukům, každou chvíli jsem se otáčela jestli někoho nezdržuju a nedělalo mi problém i úplně zastavit a pustit kohokoli před sebe. Ale někteří čtyřkolkáři opravdu moc ohleduplnosti nepobrali :-(
V dalším kole na mně u trati mává odstoupivší Marena, následuje ho Olda74. Pod výjezdem potkávám odstavenou Adamovu HP2 s upadeným předním kolem (v servisu nedotáhli osku...) a Adam mi jen smutně kyne. O kus dál mi ukazuje palec vzhůru divák Jena a já ho z legrace prosím, jestli by se to se mnou nevyměnil, že už fakt nemůžu :-)). Ale pokračuju. Tenhle závod nevzdám :-).
U klády dojíždím Hajnýho, houpe se na šusplechu a ne a ne kládu překonat. Stojím a čekám, až odjede, v tom mně míjí Miloš, usazuje se na kládě vedle Hajnýho a cosi mu vykládá. Musím se nahlas smát, protože tam stojí vedle sebe, houpou motorkama na kládě a vypadají jak děti na houpacích konících :-)). Působí to totálně nezávodně :-))
Předposlední kolo je pro mně nejkritičtější. Na kládu u kaluže najíždím zbytečně rychle, zadní kolo mně vykopává do vzduchu, takže cítím plexi na břiše, na přední blatník se dívám shora a ke všemu registruju nadšený řev diváků "TO DÁŠ, TO DÁŠ" :-)). Dám... přilbou do bláta :-)). Ale kupodivu se mi tohle divadýlko daří usedět a zakončuji ho pouhým opřením řídítka do břehu pod hulákající diváky :-)). Levou nohu mám pod motorkou a nedokážu se od břehu odlepit, takže musím sesednout, narovnat stále vrčící motorku a teprve pak opět pokračuji v krasojízdě.
Už jsem opravdu se silami na dně. Asi právě proto mi v závěrečném úseku trati za hrbem mezi stromama padlo přední kolo do rýhy tak nešťastně, že s motorkou nedokážu hnout ani dopředu ani dozadu. Sedím na šusplechu, zadní kolo bezmocně hrabe a přední se ani nehne. Nikde nikdo, jako na potvoru... Liduprázdno. Co teď? Přece to tady nezapíchnu... doslova i obrazně. Jediná možnost je zadní kolo odtáhnout asi o metr do boku, kde hrana brázdy není tak vysoká. Sil už opravdu nemám na rozdávání, takže držet pravou rukou za řídítko balanc a levou rukou cukat s motorkou aby se hnula aspoň o píď je pro mně nadlidský výkon. Ale daří se. Přední kolo se hýbe dopředu i dozadu o deset čísel a je mi jasné, že z tohodle už se dostanem. A dostáváme :-). Pokračujeeeeeeeem :-).
Traťák mi píše další čárku, diví se, že ještě žiju a hlásí nájezd do posledního kola. Joooooooo.... mám radost, protože od šachovnicového praporku mně už může oddělit jen technická závada. Poslední kolo dojedu i kdyby čert na koze jezdil.
A dojíždím. Šestý průjezd startem je pro mně poslední. Zastavuju v depu a chvíli nemůžu ani mluvit. Jsem K.O. tak, jak jsem asi nikdy ještě nebyla. Podlamují se mi kolena, klepou se mi ruce, v krku mám kaktus. Ale jsem v cíli, nic mi není a ani Grace neutrpěla žádnou škodu. Dostavuje se pocit absolutního štěstí. Můj první dojetý závod. Organizátor Venca se na mně usmívá a ukazuje palec vzhůru :-). Větší pochvalu jsem ještě nikdy nedostala :-).
Odjíždíme k autům, všichni jsme zpocení jak myši a sotva se držíme na nohou. Kluci žvatlají jak baby na zápraží, ale já si musím lehnout, stát nevydržím :-)). Ležím pod mojí zlatou Grace na zemi, koukám na ni a je mi krásně.
Vítězem dnešního závodu se stal - jak jinak - Miloš Bambas s 9 koly. Druhý dojel Siky, třetí byl Wenca na LC4, čtvrtý Jordy a pátý Hajnej - všichni 8 kol. Kutmič přifrčel k šachovnicovému praporku jako šestý a v těsném závěsu za ním Honza. Čizák kvůli upadnutému šusplechu ztratil spoustu času a skončil až na osmém místě. Jako devátý dovezl svého Advíka do cíle Beba, desátý přijel Tomáš rovněž s Advíkem a hned za ním jsem se na krásném jedenáctém místě umístila já. Poskládali jsme se všichni advíkáři pěkně za sebe :-).
Startovalo 19 strojů, do cíle dojelo 14.
Druhý den již startovala jen hrstka statečných. Čizák, Hajnej, Kutmič, Venca a Tomáš. Mně bylo jak kdyby mně někdo v noci mlátil pohrabáčem a i když jsem byla napůl rozhodnutá projet si trať aspoň tréninkově, nakonec z toho sešlo, protože pro malý počet všech startujících byly na trať puštěny současně krosky, čtyřkolky i mastodonti. A na to nemám psychiku.
Nedělní závod vyhrál Čizák, druhý dojel Kutmič a jako třetí smolař Hajnej, kterému v půlce posledního kola OPĚT došel benzín :-)). Nebýt této hrubé chyby, byl by první nejen v nedělním závodě, ale i celkově za oba dny. Takhle z toho bylo "jen" celkové druhé místo, třetí místo získal Kutmič a první byl Čizák.
Parádní závod. Parádní trať. Parádní zázemí. Parádní počasí.
Parádní Drapák Rallye 2008!
Fotogalerie Drapaci.cz
Druhá fotogalerie Drapaci.cz
Fotogalerie z mého a Vencového foťáku
Fotogalerie z OFFROADMOTO
Fotogalerie jedné paní fotografky
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj.Supr čtení ,dodatečně gratuluju k úžasnýmu výkonu a přeju Tobě i Grace na cestách ,v terénu ,na závodech a v žití hodně štěstí
No... mazec
(Jurek, 17. 10. 2008 9:12)Leniku, ony holky na motorce maj vždy můj obdiv. O Tobě už ale nevím co bych řekl. Ty jsi se prostě musela narodit na extra endurácký planetě. To už je prostě bez komentáře. Fakt super a dobrý. Díky za reportáže. Pomalu tomuhle stylu fakt přicházím na kloub. Budu tímto ježděním muset nadchnout i zbytek SCRC.
gratulace
(Vašek_DR, 16. 10. 2008 21:27)Lenko,smekám před Tvým výkonem a gratuluji k pěknému výsledku.
čtyřkolkář
(Jindra, 15. 10. 2008 20:16)Ahoj vážně pěkně napsaný stejně jako loni,za čtyřkolky se omlouvám dneska sem se to dozvěděl,jinak všem moc díky pár sem vás předjížděl a byli ste v pohodě a vždycky uhnuli tak zase příští rok Zdar
Lady Enduro!
(Hajnej, 15. 10. 2008 14:19)
Moc pěkně napsaný, ostatně jak už se stalo tradicí.
A co hlavně... super výkon na trati!
Jasně se ukázalo jak velkej posun dopředu jsi zase udělala!
Příští roku už asi budu jen kaučovat, abych nemusel kousat porážku od baby :-)
Klobouček smekám, Lady Enduro :-)
mazec :)
(Wenca, 14. 10. 2008 23:03)Ahoj,moc hezky napsáno,velice živě jsem si vybavil celou trať.Jsem moc rád že jsem se mohl s vámi zučastnit tohoto závodu a už ted se moc těším na další drapáckou rallye :) .Byl to muj první závod a doufám že ne poslední,zdravím všechny.. (,,kluk LC4,, číslo 213 jinak Wenca :)
Pěkný, tož to musel být nářez:-)
(Dawa, 14. 10. 2008 22:33)škoda že jsem nemohl jet s Váma...
4kolky
(Jíra, 14. 10. 2008 20:06)
Pěkně napsaný - takže Klasika. :)
Souhlasím s tím "...ale někteří čtyřkolkáři opravdu moc ohleduplnosti nepobrali :-(" to co jsem v sobotu viděl, jsem v neděli i zažil. Dokonce jsem uvažoval do závodu nenastoupit, když bylo vyhlášeno, že jedou všichni dohromady, ale chtěl jsem se "povozit". Venda jim sice "promluvil do duše", ale celkem marně. Žlutou čtyřkolku jsem pouštěl na panelce před sebe pokynutím ruky a uhnutím k plotu. Stejně p*čoval, v zatáčce mne zavřel a skoro mi podrazil přední kolo. Fakt nechápu... :( Podle mne to byl ten samý co sejmul Verču v sobotu.
To Míra
(Klasika, 14. 10. 2008 18:53)
Ahojky chlape!
V první řadě smekám až na zem, protože odjet tenhle závod na boGSeru, to chce pořádný kus srdce!!
Bohužel výsledky ještě nikde nevisí, ale věřím že do konce týdne budou na www.drapaci.cz.
Ještě jednou smekám a těším se na viděnou někde příště!
Masox
(Míra Barták, 14. 10. 2008 18:44)
No aspoň vím, co se tam dělo v neděli, když jsme v s Jordym zbaběle ujeli. Moc pěkně napsaný ;o)
Nemůžu nikde najít výsledky. Nevíš, kde jsou?
Parada
(Desmo, 14. 10. 2008 17:58)ja se potil u plotny a u dreze na nadobi v Novej Bystrici :-( :-DDD
Snad příště
(Motejlkuba, 14. 10. 2008 13:37)Hezké,hezké.Štve mně,že jsem se ůčastnil jen jako divák kuli zranění.Tak snad příště
Moc pěkný
(Lukas, 14. 10. 2008 11:07)Moc mě mrzí, že jsem tak blbej, rozmáznu se hned z jara a o takovýhle akce pak přijdu :-(
drapáci
(Venda, 30. 10. 2008 22:28)