Tuaregové

Tragédie v Kidalu 

Po nadšení z propuštění čtyř Francouzů (viz Neklidné přípravy na nové jednání o Azawadu) držených teroristy tři roky na severu Mali přišla velmi brzy studená sprcha. 2. listopadu byli v pouštním městě Kidalu uneseni a pár hodin nato zabiti dva francouzští novináři z RFI (Radio France Internationale). Jejich smrt těžce zasáhla jak Francii, tak i Mali, kde Francie svou intervencí osvobodila zemi z islamistické okupace a stále se podílí na obnově její suverenity a bezpečnosti. Ačkoli se k únosu přihlásila Al-Káida, okolnosti jsou trochu podivné.

Zabití francouzští novináři. Foto : Le360.

V Kidalu jsou přítomna čtyři vojska: francouzský Serval, jednotky OSN, vládní vojska Mali a ozbrojené síly MNLA. Přesto únosci bez problémů projeli městem i přes check-point na kraji města. Francouzští vojáci po nich začali údajně pátrat až po jedné či dvou hodinách, přestože svědci ihned informovali úřady. I když únosci nebyli pronásledováni, pár kilometrů za městem oba rukojmí (muže a ženu) zastřelili, nechali u nich stát zamčené auto se svými doklady a odešli (pěšky). To aspoň tvrdí francouzská verze. Malijská verze neexistuje, neboť Francouzi událost vyšetřují sami.

Poté Francouzi posílili své jednotky v Kidalu o 150 mužů, nicméně stále vládne nejistota, kdo vlastně za bezpečnost oblasti zodpovídá. O tom svědčí i to, že na cestách mezi městy se po vyhnání islamistů opět rozmohla loupežná přepadení. 
 

Povstalecké skupiny se sjednocují a předávají Kidal státu

Jednání zástupců tuarežsko-arabských skupin s vládou Mali o budoucnosti Azawadu  se mělo konat do konce října, ale přípravy se protahují a stále se nic neděje. Mezitím se všechna tři hnutí (MNLA, HCUA a MAA) dohodla o sloučení do jedné organizace, aby byla při jednání údernější. Zatím se ale jejich společný postup nijak neprojevil a ani není známo, pod jakým názvem by tato nová organizace měla vystupovat. Možná že ve skutečnosti přejímá moc HCUA na úkor MNLA  (MNLA: Národní hnutí za osvobození Azawadu - separatistické tuarežské hnutí žádající původně nezávislý Azawad, dnes aspoň autonomii, HCUA: Nejvyšší rada pro jednotu Azawadu - nové tuarežské hnutí s cílem sjednotit různé místní skupiny, zahrnující ale hlavně členy bývalé islamistické skupiny Ansar Dine, MAA: Arabské hnutí Azawadu). 

Následně MNLA ustoupilo nátlaku vlády, která odmítala zahájit jednání kvůli tomu, že krajský úřad v Kidalu stejně jako budova rozhlasu byly stále obsazeny členy MNLA. Chudák guvernér musel úřadovat v prozatímních prostorech, zatímco pohodlné kanceláře okupovali povstalci a všude vlály vlajky Azawadu. V polovině listopadu byly obě budovy předány státním úředníkům, což se nelíbilo místním příznivcům MNLA. Jejich protesty byly tak bouřlivé, že sám šéf MNLA Bilal Ag Cherif opustil hotel v hlavním městě Burkiny Faso a speciálním letadlem se přepravil do Kidalu, aby místní obyvatele osobně uklidnil.
 

Záběry z budovy rozhlasu v Kidalu v rukou MNLA.

 
Tuarežští povstalci vyzývají k bojkotu voleb a sami v nich kandidují

Parlamentní volby v Mali koncem listopadu opět ukázaly nejednotnost tzv. zástupců Azawadu. MNLA vyzývalo obyvatele Kidalu k bojkotu voleb, neboť pozice Azawadu v rámci Mali není stále vyjasněna. Na druhé straně dva členové HCUA, Mohamed Ag Intalla (mladší syn náčelníka Iforasů, nejsilnějšího kmene v kraji) a Ahmada Ag Bibi, oba před konfliktem poslanci a poté přední členové islamistické skupiny Ansar Dine, kandidovali do parlamentu. Voleb se v Kidalu účastnila hrstka lidí (asi 15 000 osob) a oba kandidáti, téměř bez konkurence, byli zvoleni hned v prvním kole.

Ahmada Ag Bibi. Foto: Malijet.

 
Pozvolný návrat uprchlíků

Zatímco většina obyvatel černé pleti, kteří uprchli před islamistickou invazí na jih země nebo do sousedních zemí, se začala masově vracet krátce po francouzské invazi, Tuaregové a Arabové nijak nespěchali. Následné události jim daly za pravdu. V krajích Gao a Timbuktu, jež obývají různá etnika, se doslova strhl hon na Tuaregy a Araby, a to ze strany místních obyvatel i malijských vojáků, kteří doprovázeli francouzské jednotky. S odůvodněním, že všichni byli spolčení s islamisty (AP reporter's quest to find bodies ends in desert). Docházelo k vypalování domů a zatýkání lidí, kteří byli později nalezeni mrtví nebo zmizeli. Dodnes se v poušti nacházejí mrtvá těla zahrabaná do písku (reportáž The Washington Post). Francouzští vojáci zaujali dost nepochopitelně taktiku nevměšování, čímž se vřelý vztah "bílého" obyvatelstva k sladké Francii začal rychle ochlazovat. 
 

Mohamed Elmehdi Ag Attaher Al-Ansary, náčelník kmene Kel Ansar. Foto : Mali-Nord.

 Letos v listopadu se vrátil z exilu Mohamed El Mehdi Ag Attaher Al Ansary, náčelník Kel Ansar (hlavní kmenový svaz v Timbuktu), usadil se však v Bamaku. V posledních dvou měsících se Tuaregové a Arabové začínají přece jenom vracet, ale hlavně do oblastí, kde je málo černošských etnik a kde nevládne malijská armáda, což je kraj Kidal. Do Timbuktu a Gaa se zatím vydalo jen málo jednotlivců, většinou kvůli volbám nebo obhlédnout situaci. A i teď se objevují zprávy, že někteří z navrátilců byli měli problémy s vojáky nebo byli rovnou uvězněni. 

 
Protesty na severu i na jihu, střelba v Kidalu

Se současnou situací není spokojen ani jih, ani sever země. Tuarežsko-arabská komunita s nelibostí přihlíží, jak se vláda opět zmocňuje severu, aniž by plnila dohodu a přistoupila k jednání. Na jihu zase stoupá nespokojenost s tím, že Kidal stále není pod plnou kontrolou státu. Francie ztrácí rychle na popularitě v obou táborech. Jedni jí vyčítají, že podporuje rebely (MNLA a spol.) příliš, druzí, že málo. Všichni se ale shodují na tom, že Francouzům vlastně vůbec nejde o blaho Mali, nýbrž jen o jejich vlastní zájmy. 

V Bamaku probíhají manifestace proti Francii, žádající rychlé sjednocení země bez ohledu na nějaké vyjednávání s rebely, kteří by se měli spíše potrestat jako vlastizrádci. V Kidalu se naopak čas od času objevují protesty proti přítomnosti zástupců státu. Situace se vyhrotila 28. listopadu, kdy měl do Kidalu přijet malijský premiér. Proti jeho příletu protestovalo na letišti několik set lidí, převážně žen a mladých lidí. Nejdříve se demonstranty snažili z letištní plochy odehnat vojáci OSN, a když to nepomohlo, začali příslušníci malijské armády střílet. Bylo zraněno několik desítek lidí. Dvě těžce zraněné ženy dopravili francouzští vojáci do nemocnice v Gau, z nichž jedna musela být dokonce převezena do Bamaka, kde o několik dní později zranění podlehla. Mise OSN incident potvrdila, ale vláda odpovědnost odmítla s tím, že někteří demonstranti byli ozbrojení a armáda střílela pouze do vzduchu. 
 

Jeden ze zraněných účastníků manifestace v Kidalu. Foto: Med Tinariwen, Facebook.

Tragická událost vyvolala ostrou reakci některých členů vedení MNLA a místopředseda hnutí, Mahamadou Djeri Maïga označil střelbu za vyhlášení války. Oznámil, že tím pro MNLA de facto příměří končí a že znovu vstupuje do boje proti armádě. Prezident Mali prohlásil, že je přesto ochoten s rebely vyjednávat, ačkoli si postěžoval, že ho k tomu vlastně nutí Francie. Momentálně se však nic neděje, ani boje, ani jednání. 

Pozornost všech je teď soustředěna na aféru generála Sanogy, vůdce pučistů, který byl zatčen v souvislosti s vyšetřováním zmizení mnoha tzv. červených baretů, vojáků z elitní prezidentské jednotky, kteří se v dubnu 2012 proti pučistům postavili. Byly objeveny dva masové hroby nedaleko Bamaka s těly zřejmě zmizelých vojáků. Se Sanogou byly zatčeny desítky dalších osob a vyšetřování nešetří ani vysoké státní úředníky.