14. uťapaný měsíc
Tak jsme se toho taky dočkali, Zuzanka začala chodit. Nejprve jsme si ji posílali pár kroků jeden druhému (taťka s mamkou), což se Zuzance moc líbilo. Pak následovalo období, kdy Zuzanka teoreticky chodit uměla, sama se postavila u nábytku, ale bála se sama pustit a odejít. Ale časem se strachu zbavovala a teď už po byte chodí sama. Většinou to někde neustojí a sedne si, to pak musí po čtyřech dolézt k nejbližšímu stoupacímu bodu, který se vyznačuje tím, že má nějaké držátko ve výšce.... tak akorát. Takového držátka se pak Zuzanka chytí a postaví se a už zase běhá. Nejlepším stoupacím bodem je taťkova noha. Tam je totiž oním držátkem taťkova nohavice, po které se moc dobře šplhá nahoru. A hlavně, když se Zuzance nějak nedaří, tak se objeví další významný vynález - totiž taťkova ruka, která Zuzance pomůže. Při tom chození samozřejmě už Zuzanka párkrát žuchla, ale nikdy se jí díky Bohu nic nestalo. Chodíme spolu na procházky, Zuzanka ťape a drží se taťky nebo mamky za ruku. A když už nemůže, tak je naložena do kočárku, nebo ji taťka nese.
S mluvením se ledy zatím nepohnuli, pouze jsme vystřídali slabiku. Teď je v kurzu "Ba". Ba je u nás úplně všechno: taťka, mamka, balón, banán... Abych Zuzance nekřivdil, tak umí některá zvířátka: pejska - "ha", prasátko - "chrrr", myš - "ííííí", rybu - "na to nemáme písmenka", ovečku - "be" , krávu - "bu" a v poslední době i opičku - "u".
Zuby rostou, ve předu už máme prořezané všechny a dole nám začaly růst čtyřky. Zuzanka to zvládá velmi dobře, jen ty čtyřky ji asi trochu bolely. Ale teploty nebyly. Ještě by to chtělo stoličky nahoře, aby už si konečně mohla dát ten biftek.
S jídlem Zuzanka taky pokročila, hlavně proto, že ji mamka nechala odvážně jíst samotnou. Teď s náma Zuzanka už večeří u stolu a sama sní obsah svého talíře. Nebo ještě lépe - vybere ty největší dobroty, které sama sní (rajčátko, sýr) a chleba nebo rohlík pak chvíli žužlá, chvíli si s tím hraje a čas od času to zahodí. V této souvislosti je třeba říci, že pod Zuzančí židličkou je nejčistěji v celém bytě, protože se tam nejčastěji uklízí . K svačině zase úplně sama spořádá banán a to s ním ještě stihne pomalovat celý stůl. Pití ji stále nebaví, ale něco do ní přes den dostaneme.
Usínání večer se zase trochu změnilo, v současné době ji dáváme spát už v 7 hodin a většinou do 8 s přehledem usne. Neobejde se to ale bez několika minut řevu, protože nechce usínat sama. Pak spí až do rána a vzbudí se kolem 7 hodiny. Co víc bychom si mohli přát?! Zuzanka je zlaté dítě.