malá moudra od Pavluši
Moudré je myslet skepticky a počínat si optimisticky. (Hesse)
Jenže, co matčina generace očekává? Své děti vychovali, povzbuzovali je k samostatnosti, aby vyrostli v nezávislé, svobodné osobnosti, ale zapomněli je poučit, že se svobodou přichází i zodpovědnost. (Susan Oudotová)
Pane, dej mi sílu, abych unesl, co nemohu změnit. Pane, dej mi sílu, abych změnil, co nemohu unést. A dej mi moudrost, abych to od sebe rozeznal.
Světu jsi jen jednou osobou, ale jedné osobě můžeš být celým světem.
Kdo nemá rány, posmívá se jizvám. (Romeo - balkonová scéna)
Život ženy vždycky poznamenají děti, ať už se narodí nebo nenarodí (Markéta Zinnerová)
Strom svobody se občas musí zalít krví vlastenců (film Tenká červená linie)
Není větší škody, než ztracený čas. (Michelangelo)
Je lepší žít hodinu jako tygr, než celý život jako červ.
S každou minutou máš příležitost obrátit svůj život naruby (Vanilkové nebe)
Nikdo si nevybere jak se cítí, ale může si vybrat, co s tím udělá.
Ignorování skutečnosti nemění skutečnost jako takovou.
Koupit si psa, je jediný způsob jak získat za peníze lásku (Show)
Vždycky, když káceli nějaký strom, vybrali si ten můj, ten každý.
Komentáře
Přehled komentářů
Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne,zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí,je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco,co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!
Pár střípků od Haliny Pawlovské
(Pavluša, 22. 5. 2008 14:17)
Ženy přes 50 nemají děti, protože by je někam odložily a pak zapomněly kam.
Životní záhadou je fakt, že po dvou malých dortících přiberete 5 kilo.
Nejenže se mé myšlenky občas toulají. Někdy mě dokonce opustí úplně.
Nejlepší způsob, jak zapomenout na všechny trampoty, je vzít si malé boty.
To pěkné na bydlení v malém městě, je, že pokud nevíte co děláte, tak to zaručeně ví někdo jiný.
Čím starší jste, tím těžsí je zhubnout, jelikož za tu dobu jsou vaše tělo a vaše sádlo dobrými kamarády.
Někdy si myslím, že všemu rozumím, ale obvykle vzápětí přijdu k vědomí.
Přestala jsem běhat pro zdraví, když se mi stehna o sebe třela tak, že se mi zapalovaly kalhotky.
Neuvěřitelné! Něco na chvilku pověsíte do skříně a ono se to o dvě čísla srazí.
Hubení lidé mě fakt štvou! Obzvláště, když říkají věci jako:"Víš, já se prostě někdy zapomenu najíst." No, už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem zaparkovala auto nebo třeba kam jsem dala klíče. Ale nikdy, NIKDY se nezapomenu najíst. Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?!
Má přítelkyně omylem užívala Valium místo antikoncepce. Má 14 dětí, ale nějak je jí to jedno.
Potíž se ženami je, že se snadno nadchnou pro úplné nic a pak se za něj provdají.
Četla jsem článek, kde tvrdili, že příznaky stresu jsou: nadměrné požívání potravin, impulsivní nakupování a rychlá jízda. Děláte si srandu? Tak nějak si představuji perfektní den.
Moudro
(Pavluša, 22. 5. 2008 14:05)
Neříkej, že nemůžeš, když nechceš.
Protože přijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko horší.
Budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.
Jan Werich
Paulo Coelho - Alchymista
(Pavluša, 5. 5. 2008 15:01)
Všechno, co se stane jednou,
už se nemusí nikdy stát.
Ale všechno, co se stane dvakrát,
určitě se stane i potřetí.
Jen málokdy dokážou peníze zachránit někoho před smrtí.
Modlitba ženy
(Pavluša, 5. 5. 2008 14:59)
Pane, dej mi moudrost, abych pochopila muže,
Dej mi lásku, abych mu odpustila,
Dej mi trpělivost na jeho nálady.
Jen mi prosím nedávej sílu - nebo ho zabiju!
A hlavně mi dej dobrý kámošky, které mi ho pomohou zahrabat, kdybych ho přece jenom zabila.
Životní úděl
(Pavluša, 5. 5. 2008 14:57)
Životní úděl
Když Bůh stvořil svět, postavil si nové tvory do řady a nalajnoval jim život:
„Ty osle, budeš od úsvitu do soumraku pracovat a tahat těžké náklady na svých zádech.
Budeš jíst trávu a budeš hloupý. Budeš žít padesát let.“
Osel Bohu odpověděl: „Stvořiteli, žít takhle padesát let je moc. Nedávej mi víc než dvacet let.“
A Bůh pravil: „Ať se stane.“ A tak se také stalo.
Psovi Bůh řekl: „Ty jsi pes. Budeš hlídat lidská obydlí, dělat člověku přítele. Budeš jíst, co zbyde po člověku a budeš žít třicet let.“
Psovi se třicet let zdálo moc a usmlouval to na patnáct. Tak se stalo.
K opici Bůh pravil:“Ty jsi opice. Budeš se houpat a skákat ze stromu na strom a chovat se jako idiot. Budeš směšná a budeš žít dvacet let.:
Opice uprosila Boha, aby ji takového života nedával víc než deset let. Také se tak stalo.
A k člověku Bůh pronesl:“Ty jsi muž, jediná myslící bytost na zemi, která bude ovládat jiné bytosti. Budeš zemi vládnout a žít dvacet let..“
A muž povídá: „Pane Bože, dvacet let je málo. Dej mi těch třicet, co nechtěl osel, a těch patnáct od psa a deset od opice….“
A Bůh tak učinil. No, a proto chlap žije dvacet let jako muž, potom třicet let pracuje od rána do noci a tahá náklady na zádech jako osel, pak patnáct let hlídá vlastní dům a jí, co zbyde po ostatních jako pes, a nakonec stráví deset let jako opice, když dělá šaška vnoučatům.
Interview s Bohem
(Pavluša, 5. 5. 2008 14:56)
„Pojď dál,“ řekl Bůh.
„Tak ty bys chtěl se mnou dělat interview?“
„Jestli máš čas….“ Řekl jsem.
Bůh se usmál a odpověděl: „Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se mě vlastně chceš zeptat?“
„Co tě na lidech nejvíc překvapuje?“
Bůh odpověděl: „To, že je nudí být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli a když jsou dospělí, zase touží být dětmi.
Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak je utrácejí za to, aby si dali zdraví zase do pořádku.
Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost, ani pro budoucnost.
Překvapuje mě, že žijí, jako by nikdy neměli umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili.“
Pak mě Bůh vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli. Já se ale ptal dál: „Co bys chtěl jako rodič naučit své děti?“
Boha má otázka ani trochu nezarazila: „Chtěl bych, aby poznaly, že nemohou nikoho donutit, aby je miloval. Mohou jenom dovolit, aby je druzí milovali.
Chtěl bych, aby pochopily, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají.
Chtěl bych, aby poznaly, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto, že je lepší nebo horší než jiní.
Chtěl bych, aby pochopily, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně.
Chtěl bych, aby poznaly, že trvá jen pár vteřin způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá naopak mnoho let, než se taková zranění uzdraví.
Chtěl bych, aby se naučily odpouštět – a to skutkem.
Chtěl bych jim dopřát poznání, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit.
Chtěl bych, aby pochopily, že za peníze si mohou koupit všechno kromě štěstí.
Chtěl bych, aby poznaly, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád.
Chtěl bych, aby věděly, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musejí odpouštět.“
Chvíli jsem seděl a těšil se z boží přítomnosti. Pak jsem Bohu poděkoval, že si na mně udělal čas. Poděkoval jsem mu také za všechno, co pro mne a mou rodinu dělá.
A Bůh mi na to řekl: „kdykoliv se ptej. Jsem ti k dispozici čtyřiadvacet hodin denně. Jen se ptej a já ti vždy odpovím. A ještě něco si pamatuj – lidi zapomenou, co jsi řekl, zapomenou, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle tebe cítili.“
Poslední večeře Páně
(Pavluša, 30. 1. 2008 14:11)
Slavné obrazy velkých mistrů zdobí sbírky světových galerií a v kopiích přinášejí tajemnou krásu palety štětců, prózu dlouhých hodin a bezesných nocí, bohatství ducha a dovednosti rukou i do nejprostších zlomků.
Každý z nich má, stejně jako tvůrci svoji historii. Avšak ne každý malíř dokázal namíchat do barev tep věčného života a štětce vést tahem nesmrtelnosti. Mezi ty, kterým se to podařílo, patří italský malíř Leonardo da Vinci.
Jedním z jeho nejslavnějších obrazů je Poslední večeře Páně, který provází zajímavý a poučný příběh, jako přesvědčivé svědectví o věčném boji dobra se zlem a jejich neustálých vzájemných proměnách.
Když se Leonardo da Vinci rozhodl, že obraz namaluje, hledal nejprve model, podle něhož by vytvořil postavu Krista. Stovky mužů přicházely a nabízely své tváře očím mistra, který toužil nalézt obličej Kristovy krásy a ušlechtilosti. Po dlouhých týdnech usilovného hledání nalezl konečně vhodný model. Šest měsíců kreslil da Vinci hlavní osobu svého obrazu.
V průběhu dalších šesti let nalezl postupně 11 mužů, kteří vytvořili vzor pro zobrazení jedenácti apoštolů.
Jen jedno místo zůstalo prázdné, místo pro tvář Jidáše. Opět dlouhé týdny pátral da Vinci po muži s tváří poznamenanou kletbou pokrytectví, podvodu a zločinu, s obličejem, který by představoval povahu schopnou zradit i nejlepšího přítele. Po mnoha bezvýsledných pokusech nalézt jej, se da Vinci dozvěděl, že v Římě byl odsouzen mnohonásobný zločinec k trestu smrti. Mistr hned odjel do Říma a vyhledal vězení, v němž se onen muž nalézal.
Když ho vyvedli na nádvoří a sluneční paprsky se zabodly do jeho tváře, poznal da Vinci, že nalezl poslední postavu svého obrazu. Dlouhé, rozcuchané vlasy pokrývaly trestancova ramena a hřích se zločinem vepsaly do jeho tváře hluboké jizvy nenávisti, zbabělosti a hrůzy. Šest týdnů maloval da Vinci třináctou postavu Poslední večeře. Když obraz dokončil a strážní odváděli odsouzence naposled, otočil se a zvolal: "Pane da Vinci, vy mne nepoznáváte, vy opravdu nevíte kdo jsem?"
"Ne, nikdy v životě jsem vás neviděl", odpověděl mistr.
Tázavý pohled trestancových očí spadl do prachu nádvoří, pak se ještě jednou ohlédl na dokončený obraz a rozpraskané rty zašeptaly: "Vždyť podle mne jste před šesti lety maloval Krista!"
citáty
(herrmannek, 29. 10. 2007 21:48)
Peníze daruj, ale nepůjčuj. Dar ti způsobí nevděčníka, půjčka nepřítele.
František Vymazal
Rozmysli si jednou, než dáš, dvakrát, než něco přijmeš, a třikrát, než o něco požádáš!
Marie Ebner-Eschenbachová
Vysoká životní úroveň spočívá v tom, že vydáváme peníze, které ještě nemáme, za věci, které nepotřebujeme, abychom imponovali lidem, které nesnášíme.
Orson Welles
Dobrý vypravěč je člověk, který má dobrou paměť a doufá že ti druzí ji nemají.
Paul Heyse
V životě nevěř tomu, kdo tě klame, ale nezklam toho, kdo ti věří.
přídavek
(Pavluša, 27. 9. 2007 15:28)
Matkou všeho dobrého je moudrost.
(Marcus Tullius Cicero)
Zapomínat starých přátelství pro nová je jako vyměňovat plody za květy.
(Marcus Tullius Cicero)
Moudrost nepřátel mi nikdy tak neuškodila, jako hloupost přátel.
(Shaw)
Lepší je zapálit třeba jen jednu svíčku, než proklínat tmu.
(Konficiue)
Bohatství moudrému slouží, hloupému vládne.
(Seneca)
Moudří plodí nové myšlenky a blázni je rozšiřují.
(Heine)
Rána způsobená slovem nás zasáhne hlouběji, než rána způsobená mečem.
(Shaw)
Vše co je v člověku krásné, je očima neviditelné.
(Antoine de Saint-Exupery)
V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.
(Shakespeare)
Ten kdo nemiluje hudbu, nemiluje moudrost. Ten kdo nemiluje moudrost, stává se hlupákem.
(Komenský)
Josef Vinklář
(Pavluša, 24. 9. 2007 13:35)
Co jsem si navařil, a to myslím i v životě, to si sám sním. V jistém ohledu je to dobré, ale někdy i smutné.
Kdo umí být sám, toho obdivuji. Musí svět vnímat o mnoho intenzivěji než ostatní, kteří se houfují a nevydrží sami ani hodinu.
Co je smrt, jsem ale stejně nepochopil. Pro mě se to jmenuje konec, zánik, ale nerozumím jí. Mám strach z toho, čemu nerozumím.
další moudro
(Pavluša, 22. 5. 2008 15:25)