Setkání s liškou, prochajda a koupání v potoce
Já jsem ranní ptáče, takže dneska jsem vytáhnul paničku na pole už krátce po šestý hodině. Samozřejmě brblala, že je neděle a že každý normální člověk je ještě v posteli ...
Měla pravdu, ale protože je přeci jen praštěná, vylezla a mazali jsme. Je pravda, že tam jsme takhle poránu sami, ale to mi nevadí. Mám totiž moc čmuchání. A těch zvířátek co tam vidím. Nejdříve v lesíku pasu holuby hřivnáče. Bývá jich tak 4-6 a já se je snažím nahnat do houfu. Pěkně se přikrčím a potichu se k nim plížím. Jakmile jsou pohromadě, skočím mezi ně ..... a jsou fuč.
No a pak tam na mně pokřikují bažanti, poskakují zajíci a nad hlavou mi krouží poštolky. Asi čekají, až jim vyplaším nějaké myšky. A taky už jsem párkrát viděl srnky. Ale dneska jsem viděl LIŠKU!!!!!!!
Opravdovou zrzavou lišku. Ve vojtěškovém poli nejspíš číhala na myšky. Byl jsem tak překvapený, až jsem si sedl a zíral na ní. A ona na nás. A pak všeho nechala a odběhla pryč.
A panička vydechla: "Páni Oskárku, vždyť ona byla úplně jak ty". Stejná barva (teda neměla můj nádherný bílý límec), stejně huňatý ocas s bílou špičkou. Ale byla štíhlejší a měla špičatá ouška.
A panička ještě povídala, že se už nediví lidem, co si mně pletli s liščetem :-)
Odpoledne jsme se vydali k potoku. To mám rád, čvachtat se ve vodě. A dokonce se umím i potápět. Teda ne celý, ale fífák potopím celý až k očím a dělám bubliny. Lítal jsem tady jak splačený, šup do potoka, šup na louku a aby z toho panička taky něco měla, alespoň jsem se u ní oklepal a trošku ji ochladil.
Domů jsem se loudal, přeci jen mně ten dnešek docela zmohl.