K napsání tohoto článku mne přiměl kamarád, který každoročně na podzim tuze rád moštuje. Když jsem se zamyslela hlouběji, došlo mi, že mošt není zdaleka to jediné, co si zde z jablíček můžeme uchystat. Z jablíček, která jsou naše, mající v české zemi dlouholetou tradici, proto nyní zapomeňme na mango, kiwi či banány a naučme se využívat tyto nutričně bohaté plody po všech možných stránkách.

Už naše babičky s oblibou říkávaly: Jedno jablko denně a o lékaře méně. Jak moc tomu všemu však můžeme věřit? Obsahují flavonoid quercetin, významnou protizánětlivou látku. Další, nezávisle na sobě probíhající studie ukazují, že fytochemické látky jablečné slupky inhibují množení buněk rakoviny tlustého střeva o úžasných 43 %. Riziko vzniku rakoviny plic pak dokonce o dobrých 50 %. Samozřejmě, zanášíme-li denně plíce cigaretovým kouřem, konzumujeme-li uzeniny, přemíru nasycených tuků, minimum vlákniny, ovoce a čerstvé zeleniny, nemůžeme čekat, že nás jablíčka spasí. Pokud se však podaří racionální cestou upravit svůj jídelníček, jablka mohou být tím správným obroušeným střípkem do oné celkové mozaiky s nápisem ZDRAVÍ.

Pro zajímavost ještě zmíním, že jablka zaujímají druhé místo v žebříčku koncentrace fenolických sloučenin, které utvářejí skutečně početnou skupinu biochemicky aktivních látek, z nichž většinu řadíme právě mezi výše zmíněné flavonoidy. Těch existuje na tisíc, stejně jako jejich pozitivních vlastností, nám však postačí, zapamatujeme-li si, že jsou pro nás skutečným přínosem.

Jablka dále obsahují pektin, cenný zdroj rozpustné vlákniny, který má ten dar snižovat hladinu LDL cholesterolu. Pokud nás tento neduh trápí, pokud si přejeme snížit množství nejrůznějších léků na bázi statinů, skutečně navyšme množství přijímané vlákniny na starých dobrých 30 g za den. Dále pamatujme na omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny, potraviny s přirozeným obsahem lecitinu, vitamín C a samozřejmě, hýbejme se, plavme, vyjděme si každý den na půlhodinovou svižnou procházku, cvičme s vlastní vahou, správně dýchejme. Rovněž i stres odhoďme stranou, neboť i ten dokáže hladinu LDL cholesterolu navýšit do nepěkných čísel.

Zajímavé množství vlákniny pak obsahuje také jablečná slupka. Někdo loupe, někdo se o slupku nenechá připravit. Osobně mi přijde škoda jablka loupat, výjimkou je snad jen dětský jídelníček, kdy u dětí, pro jemnější strukturu střeva, záměrně snižujeme množství přijímané vlákniny. Zde pak platí vzorec: věk + 5 g vlákniny na den. Dvouleté dítě pak tedy přijme maximálně 7 g vlákniny na den. My ostatní si zapamatujeme, že jablečná slupka disponuje významnou antioxidační aktivitou, díky které napomáhá inhibovat růst rakovinotvorných buněk jater či tlustého střeva. Vítězem tohoto antioxidačního testu je pak odrůda Red Delicious.

Jablíček se nemusejí obávat ani diabetikové. Pravda, nelze jich sníst pět na posezení, nicméně, pokud si tu dopřejeme jedno velké hezké šťavnaté jablko k svačině, hladina krevního cukru se rapidně nezvýší. Jablíčka totiž obsahují, na rozdíl od banánů, hroznového vína či hrušek, vyšší množství fruktózy, cukru, který si naše buňky dovedou vzít bez přítomného inzulínu. Navíc vláknina, na kterou jsou jablka skutečně bohatá, snižuje glykemický index tohoto ovoce na hodnotu cca 25-30. Záleží samozřejmě na jejich odrůdě, stupni zralosti.

Jablíčka jsou rovněž kvalitním zdrojem bóru, jenž má pozitivní vliv na stavbu našich kostí a lze si na nich pochutnat v souvislosti s prevencí osteoporózy. Navíc tím, že je ve svém čerstvém stavu řadíme mezi potraviny zásadotvorné, tělo jejich konzumací ušetří vápník, který je jedním z prvních minerálů, jenž upevňuje acidobazickou rovnováhu těla.

Můj tip: Jablíčka můžeme konzumovat čerstvá, nastrouhaná s troškou skořice, medu a vlašských ořechů. Případně je nasušit a užívat si jejich síly, v podobě křížal pak také přes zimu. Báječně doplní ovesnou kaši po ránu, případně je můžeme přistrouhat k jáhlům, dosladit medem a posypat kustovnicí čínskou. Kdo z nás rád moštuje, nechť si z rána dopřeje čerstvou, podotýkám čerstvou, jablečnou šťávu, která klidní žaludek. Domácí šťáva v porovnání s obyčejným kupovaným džusem nemá, bohužel, téměř nic společného. Odšťavněním získáme všechny ty báječné vitamíny, enzymy a minerální látky, obyčejný kupovaný džus však není často víc, než jen sladká cukrová voda s jablečnou příchutí a koktejlem pečlivě namíchaných aditivních látek, které pak udržují výrobek zářivý a rádoby svěží na pultech obchodů po celý dlouhý rok.

Jablečný ocet

Na jablečném octu je báječné to, že si jej můžeme vyrobit z čerstvé várky právě dozrávajících podzimních jablíček. Příprava možná vyžaduje něco naší energie, nicméně, co je zde více, než být soběstačný? Navíc veškerá energie, kterou tu odevzdáme, se nám vrátí. A tady pak právě v podobě zdraví. Nejprve si tedy povězme něco k jeho benefitům, abychom pak ke konci pochopili know how jeho přípravy.

Oproti tomu běžnému vinnému jablečný ocet vykazuje nulový devastační vliv na naše cévy. S oblibou jej užívaly naše babičky, které jím léčily průjmy a rovněž nadměrnou padavost vlasů. V takovém případě pak rozmíchaly polévkovou lžíci jablečného octu ve sklenici vody. Komu dělá problém ona nakyslá chuť nápoje, nechť přimíchá trošku medu, případně pak javorový sirup, jehož glykemický index je roven hodnotě 53. Jedná se o silně zásaditý elixír zdraví, který čistí krev, zlepšuje její okysličení, funguje jako střevní dezinfekce, kdy dochází k zajímavému snížení počtu hnilobných bakterií, které z velké části produkují toxiny. Doporučím jako podpůrný prostředek redukčních diet, během kterých pomůže pročistit zažívání, zrychlit metabolismus, udržet acidobazickou rovnováhu těla.

Jak si tedy jablečný ocet vyrobit sami?

Jablíčka omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, lze strouhat se slupkou a jádry. Umístíme do větší skleněné nádoby, zalijeme studenou vodou tak, aby převyšovala několika centimetry onu jablečnou vrstvu. Posléze zamezíme přístupu vzduchu, nádobu lze zavíčkovat, přiklopit talířkem, to vše za pokojové teploty. V průběhu desíti dnů se odbude kvasící proces, jakmile je u konce, výslednou tekutinu přecedíme přes sítko či čisté plátno. Bohužel ještě stále nejsme u konce, přecezenou šťávu nalijeme opět do sklenice, opět přikryjeme a ponecháme 3 týdny v chladu. Posléze stačí naposledy přecedit, doporučím opravdu plátno, nalít do připravených sklenic, opatřit zátkou a ponechat v temnu za pokojové teploty.

Potřebujeme-li energii investovat jinam, jablečný ocet lze zakoupit také v běžném supermarketu.

Mimo jablečného octu si tu lze nasušit křížaly, které, na rozdíl od moštu, disponují zajímavým množstvím vlákniny. V redukční dietě pak upozorním na jablečnou vlákninu, se kterou se velmi dobře pracuje. Lze ji přimíchat do jakékoli sladké dopolední kaše, případně pak použít jako stabilizátor glykemického indexu do nejrůznějších pečených buchet či koláčů, které bývají, bohužel, ještě stále chystány z ne příliš vhodných ingrediencí. Chceme-li zde těstu o něco ulehčit, přistrouhejme jistý díl mrkve, cukr nahraďme medem, případně melasou, pšeničnou mouku vyměňme za špaldu, případně v rozumném poměru smíchejme s žitnou. Namísto oleje a vajec lze použít kefír či jogurt. Kypřící prášek se již prodává ve své bezfosfátové variantě, na trhu je k dostání také vinný kámen. Koláč pak dozdobme jablečnou krustou, kterou jsme promísili s rozinkami a skořicí.

Užívejme podzimu a všeho, co s sebou nese…