Island
Historie
Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří přicházeli na Island koncem 9. a v 10. století. Vikinští náčelníci zakládali tzv. „thingy“, což byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. Kolem roku 930 byl založen Althing a tento národní sněm můžeme pokládat za nejstarší evropský parlament. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Ve 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě, v roce 1380 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Až v roce 1874 byla dosažena autonomie.
Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor. Během následujících 25 let 20 % obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do Kanady a Spojených států.
Poté se hospodářská situace země začala pomalu zlepšovat.
1. prosince 1918 se Island osamostatňuje, s Dánskem je spojen pouze personální unií.
17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou a byla zrušena personální unie s Dánskem.
Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich může vysledovat svůj původ až k prvním osadníkům, jejichž jména jsou zapsána v Knize osadníků (Landnámabók). A protože současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, což byl jazyk Vikingů, mohou středověké vikinské ságy snadno číst i dnešní Islanďané.
Politika
Islandský parlament Althing má 63 členů, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu je prezident, který je rovněž volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vždy v historii republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť žádná politická strana dosud nikdy v historii republiky nezískala více než polovinu křesel.
Prezidentem Islandu je Ólafur Ragnar Grímsson a předsedou vlády je Geir H. Haarde.
Seznam islandských prezidentů
- Sveinn Björnsson (27. února 1881 - 25. ledna 1952) vládnul od 17. června 1944 do 25. ledna 1952.
- Ásgeir Ásgeirsson (13. května 1894 - 15. září 1972) vládnul od 1. srpna 1952 do 1. srpna 1968.
- Kristján Eldjárn (6. prosince 1916 - 14. září 1982) vládnul od 1. srpna 1968 do 1. srpna 1980.
- Vigdís Finnbogadóttir (15. dubna 1930) vládla od 1. srpna 1980 do 1. srpna 1996.
- Ólafur Ragnar Grímsson (14. května 1943) vládne od 1. srpna 1996.
Geografie
Topografie
Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě. Jeho břehy jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska 970 km, od Grónska 287 km a od Faerských ostrovů 420 km. Na severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak pouze ostrůvek Grímsey je jím skutečně protnut. Zejména střed a východ ostrova se nachází v dost velké nadmořské výšce, směrem k severnímu pobřeží vybíhají řekami oddělené hřbety.
Krajinu zdobí několik desítek vulkánů s dominantní výškou, které tvoří zdaleka viditelné kužely. Starší skalní hřbety vystupují z náhorních plošin a ledovců. Nejznámější je sopka Hekla (1 491 m). Patří k nejaktivnějším na světě. Leží 50 km od jižního pobřeží. Má zhruba tvar loďky obrácené dnem vzhůru, na jejímž dně se prolamují jednotlivé krátery o hloubce až 100 m. Její historie představuje více než 7 000 let střídavého vylévání lávy a popela ze sopouchů situovaných na puklině dlouhé přibližně 8 km. Celkový počet erupcí vulkánu pravděpodobně přesáhl stovku, avšak po osídlení ostrova Vikingy je jich zaznamenáno pouze šestnáct. Nejstarší výbuch je doložen z roku 1104, poslední byl pozorován v roce 1991.
Hvannadalshnjúkur (2 109,6 m) leží najihovýchodním pobřeží Islandu v oblasti ledovce Vatnajökull na okraji zaledněné kaldery sopky Öraefajökull. Je nejvyšším bodem ostrova, v průměru má 35 km, vrcholová část představuje kalderu o průměru 5 km. Hora vznikla ve čtvrtohorách a svrchní partie jsou tvořeny dokonce holocénními lávami. Je stále aktivní. Krafla (818 m) se nachází severovýchodně od jezera Mývatn v centrální části ostrova. Také tato sopka je vázána na hlubinné zlomy. Na jejím jihozápadním svahu se nachází maar Vítí o průměru 320 m, který vznikl v roce 1724. Nedaleko byla postavena geotermální elektrárna. Západně od sopky leží mladé lávové pole, z něhož se doposud kouří, syčí solfatary a víří bahenní sopky.
Vznik a geologické složení
Island leží na riftové zóně styku dvou litosférických desek středoatlantského hřbetu, který probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu.
Na severní straně začíná v oblasti poloostrova Melrakkaslétta a pokračuje na jih přibližně do poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující vlastně celý Island můžeme rozdělit do tří základních zón. Geologicky nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató složené z třetihorních čedičů o stáří až 16 miliónů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeží. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 až 3 milióny let. Plošiny jsou složeny převážně čedičem a doleritem, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší, především ryolity.
Centrální mladá vulkanická zóna je tvořena horninami, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí 0,7 miliónu let až po nedávné výlevy čedičů. Jde o jednu z nejaktivnějších oblastí na světě s více než 2 000 erupcemi v poledové době (tj. za 10 000 let). Unikátní jsou tvary vzniklé podledovcovými výbuchy. Láva se při styku s ledem nebo tavnou vodou rychle ochlazuje a tuhne. Pokud přitom pronikne ledovcovou hmotou nebo hladinou jezera, vzniká útvar podobný stolové hoře (v islandštině stapi).
Jedním z nejmladších ostrovů světa je Surtsey, který se vytvořil roku 1964. Měl rozlohu 2,7 km², nyní jen 1,4 km².
Podnebí
Island leží v blízkosti centra tlakové níže a přes svou severní polohu má díky teplým vodám Golfského proudu mírné oceánské klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik vydatných dešťů.
Množství srážek klesá přibližně směrem od jihozápadu na severovýchod. Jejich roční úhrn je na jihozápadě 1 500 až 3 000 mm podle nadmořské výšky, na severu a východě pouze 200 až 350 mm. Velká proměnlivost charakterizuje počasí celého ostrova. V Reykjavíku je průměrný roční úhrn srážek 779 mm, v Akureyri 445 mm.
Zima je na jihu mírná s průměrnou teplotou v lednu od 1 °C do -2 °C. Na severu je zima chladnější než na jihu asi o 3 °C, tedy mezi 0 °C až -3 °C Letní teploty dosahují v průměru k 12 °C i více stupňů (ne ovšem ve vysokých polohách).
Nejvyšší naměřenou teplotou je 30,5 °C a nejnižší -38 °C. Nejvyšší teplota v Reykjavíku byla naměřena dne 11. srpna 2004 a to 25,1 °C. Nejnižší 21. ledna 1918 a to -24,5 °C.
Město | Led | Úno | Bře | Dub | Kvě | Čer | Čer | Srp | Zář | Říj | Lis | Pro | Rok |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Reykjavík | 1 | 2 | 2 | 5 | 8 | 11 | 13 | 12 | 10 | 6 | 3 | 2 | 6,3 |
-2 | -1 | -1 | 0 | 3 | 6 | 8 | 7 | 5 | 2 | 0 | -2 | 2,1 | |
Akureyri | 0 | 1 | 1 | 4 | 8 | 12 | 13 | 13 | 9 | 5 | 2 | 1 | 5,8 |
-3 | -3 | -3 | -1 | 3 | 6 | 8 | 7 | 3 | 0 | -1 | -3 | 1,1 |
Ledovce
Prakticky celý ostrov nese stopy po činosti ledovců, jako jsou velká ledovcová údolí s čedičovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i množství morén a obrovské výplavové plošiny - sandry. V pleistocénu prodělal ostrov klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu.
Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull na jihozápadě měří 8 100 km², což představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. Sopky překryté ledovou hmotou jsou v řadě případů aktivní (naposledy v r. 1997). Jejich činnost vyvolala katastrofické povodně, které se valili údolím řeky Jökulsá á Fjöllum na sever a vytvořily unikátní tvary na severním pobřeží ostrova.
Největší ledovce
- Vatnajökull 8300 km²
- Langjökull 953 km²
- Hofsjökull 925 km²
- Mýrdalsjökull 596 km²
- Drangajökull 160 km²
Řeky a jezera
V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější Jökulsá á Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím vodopádů založených na puklinách a zlomech (Dettifos, Skógafoss, Gullfos). Typickým rysem krajiny je také množství jezer vytvořených činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v kráterech sopek (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero Mývatn) či ledovcovými morénami.
2 750 km² státu tvoří voda, což je 2,67 % povrchu státu.
Nejdelší řeky
| Největší jezera
| Největší vodopády
|
Termální prameny a gejzíry
Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích solfatarů a fumarolů. Nejznámější výskytu těchto úkazů je Námaskard u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. Velkého gejzíru (Stóri gejzír) pochází ono mezinárodně užívané slovo. V současnosti je však tento otec gejzírů nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba Strokkur, pravidelně chrlící vodu až do výše 22 m.
Města
Seznam 7 největších měst podle pořadí:
- 1. Reykjavík 117 607 obyvatel
- 2. Kópavogur 28 291 obyvatel
- 3. Hafnarfjörður 24 712 obyvatel
- 4. Akureyri 17 158 obyvatel
- 5. Keflavík 10 200 obyvatel
- 6. Garðabær 9 877 obyvatel
- 7. Mosfellsbær 7 808 obyvatel
Administrativní dělení
Island se dělí na 79 obcí (sveitarfélög), 23 hrabství (isl.: sýslur), 8 regionů (hluti) a na 6 okresů.
Fauna a Flóra
Jedinými stromy, s nimiž se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí vrby, zakrslé břízy typické pro tundrovou vegetaci a jalovec. Rostou tu různé druhy borůvkovitých a šíchovitých rostlin. Hojné jsou lišejníky a ostřicové trávy typické pro bažiny a mokřiny. Nápadnějšími květy upoutají v krátkém létě např. kakost, endemitní mák, nízký turan, smetánka či zvonek. Z nízkých orchidejí můžeme vidět Platanthera hyperborea, roste tu protěž aj.
Jednotvárná vegetace neposkytuje dostatek potravy zvěři, která je druhově velmi chudá. Žije tu polární liška, na krách sem občas zabloudí medvěd lední. Nejrozšířenější faunou ostrova jsou bezpochyby ptáci a také ovce. Kolonie papuchalků, alky, chaluhy a racků v pobřežních fjordech patří k vyhledávaným lokalitám.
Doprava
Doprava na Islandu je řízena podle drsného terénu a nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní typ dopravy je auto. Neexistuje zde železniční síť a kromě měst i autobusová doprava. Dvě větší města Reykjavík a Akureyri spojuje hlavní okružní islandská silnice Hringvegur. Jedinými dopravními prostředky, se kterými můžou islanďané jít mimo Island je letadlo a loď.
Na Island můžeme cestovat letadlem společnosti Island Air a Eagle Air (provozují též vnitrostátní linky včetně vyhlídkových) nebo levněji lodí, např. z norského Bergenu (2 dny). Cesty do vnitrozemí jsou sjízdné jen v létě a pěší přechody jsou dost náročné.
Plánuje se, že se na Islandu začne stavět železniční síť z Keflavíku do Reykjavíku.
Island má 13 034 km silnic, z toho 4 617 dlážděných. Je zde 86 letišť, z toho 12 asfaltovaných.
Obyvatelstvo
Na Islandu žilo v dne 1. října 2007 312 851 obyvatel. Hustota zalidnění je 3,03 obyvatel na km². 60 % obyvatel Islandu žije v aglomeraci Reykjavíku. 92 % obyvatel žije ve městech, zbytek 8 % na vesnicích.
Ekonomika
Island je čtvrtý na světě ve HDP na obyvatele, 54 858 USD. Parita kupní síly na Islandu je 41 680 USD. Island se v roce 2007 stal státem s nejvyšším HDI na světě.
Hospodářství
Island je stát bez výrazných surovinových zdrojů, avšak s velkými hydroenergetickými a geotermálními zásobami, využívanými k výrobě elektrické energie a k vytápení. Zásadní prioritou islandského hospodářství je námořní rybolov. Průmysl je orientován zejména na zpracování ryb a výrobu rybích konzerv, v menší míře je zastoupeno hutnictví a textilní průmysl.
Rybolov zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodinného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská vláda se ale v poslední době snaží snížit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování rybích populací pro další generace.
Zemědělství je zaměřeno převážně na živočišnou produkci, chov ovcí, skotu, prasat a drůbeže. Rostlinná produkce je omezena na pěstování brambor a zejména pícnin, které je vhodné pouze 1 % státu. Zajímavým úkazem je pravidelná úroda zeleniny a jižního ovoce v oblasti při polárním kruhu, realizovaná ve velkokapacitních sklenících vytápěných geotermální energií. Dovážejí se paliva, strojírenské výrobky a potraviny.
Měna
Na Islandu se platí islandskou korunou (isl.: Íslensk króna). Dělí se na 100 aurar. Kód měny je ISK.
Mince islandské koruny mají hodnoty 1, 5, 10, 50 a 100 korun.
Bankovky mají hodnoty 500, 1000, 2000, 5000 korun. Zároveň jsou v oběhu bankovky v hodnotách 10, 50 a 100 korun, které se z oběhu stahují a brzy platit přestanou.
Kuchyně
Hlavním pokrmem islandské kuchyně jsou ryby, potom jehněčí a mléčné výrobky. Þorramatur (Thorramatur) je tradiční islandské jídlo, vhodné pro mnoho různých pokrmů. Jí se nejčastěji ve měsíci Þorri, což je leden a únor. Tradičními pokrmy jsou Skyr, Scrota, žralok a ovce. Skyr je tradiční islandský mléčný výrobek podobný jogurtu. Skyr obsahuje 12 % proteinů, 3 % sacharidů, 0,5 % tuku a hodně vápníku.
Nyní je islandská strava velmi odlišná, zahrnuje kuchyně po celém světě. Do normální islandská snídaně patří chléb, cereálie a ovoce. Večeře je odlišnější. Jako jinde ve světě, i zde je rozšířený „fast food“ rychlá strava.
Sport
Sport na Islandu je velmi populární, ačkoli se v minulosti vyměnilo mnoho sportů, islanďané zůstávají velmi zdravý národ. Dnes je na Islandu nejpopulárnější fotbal, basketball a atletika. Golf, tennis, plavání, šachy a jízda na koni je také populární. Tradiční sport na Islandu je Glíma. Glíma je podobné wrestlingu. Házená je obvykle uváděna jako národní sport. Islandští házenkáři patří k nejlepším na světě. Islanďanky jsou překvapivě dobré ve fotbale ve srovnání s počtem obyvatel Islandu. Islanďané jsou výborní na ledu a šplhání po skalách.
Média
Nejrozšířenější televizní stanicí na Islandu je státní televize RÚV a její nejsledovanější pořad Sjónvarpið, zahrnující zprávy, sport a počasí. Druhým nejsledovanějším kanálem je soukromá televize Stöð 2. Třetí nejrozšířenější je SkjárEinn. Ostatní menší stanice jsou vysílány pouze lokálně. Rádia jsou vysílána po celém Islandu, včetně vnitrozemí. Nejpopulárnější rádia jsou Rás 1, Rás 2, Bylgjan a FM 95,7. Na Isladnu vycházejí troje denní noviny: Fréttablaðið, Morgunblaðið a 24 stundir. Island má význačný filmový průmysl. Asi nejpopulárnější islandský film je komedie 101 Reykjavík z roku 2000 řízený Baltasarem Kormákurem. Jeho film Severní blata vyhrál na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2007.
Hudba
Islandská hudba je příbuzná s nordickou hudbou a zahrnuje tradiční Folkovou a Popovou hudbu, včetně skupiny Voces Thules, alternativní rockové skupiny The Sugarcubes, zpěváků Björk, Emilíana Torrini a Sigur Rós.
Státní hymnou Islandu je Lofsöngur. Píseň je také známa pod názvem Ó Guð vors lands (Bože naší země). Slova napsal Matthías Jochumsson a hudbu složil Sveinbjörn Sveinbjörnsson. Píseň vznikla v roce 1847 u příležitosti oslav tisíciletého výročí osídlení ostrova. Za hymnu byla píseň přijata v roce 1944. Píseň má tři sloky, ale jako hymna slouží pouze první sloka.
Demografie
Obyvatelstvo rozdělené podle věku: | 0-14 let: 21,5 % (muži 32 818, ženy 31 614) 15-64 let: 67,5 % (muži 111 216, ženy 100 367) 65 let a více: 11 % (muži 15 589, ženy 18 001) |
---|---|
Očekávaná délka života při narození: | ženy: 82,3 let muži: 78,1 let |
Průměrný roční přírustek obyvatelstva: | 1,0 % |
Počet narození na 1 000 obyvatel: | 13,83 |
Počet zemřelých na 1 000 obyvatel: | 6,57 |
Počet migrantů na 1 000 obyvatel: | 2,38 |
Gramotnost: | 99,9 % |
Jazyk
Úředním jazykem na Islandu je islandština. Je to severogermánský jazyk pocházející ze staré norštiny.
Náboženství
- evangelističtí luteráni 87,1 %
- protestanté 4,1 %
- ostatní luteráni 3,5 %
- římští katolíci 1,7 %
- Ásatrú 0,3 %
- ostatní 3,3 %
Školství
Systém školství na Islandu je založený od Amerického způsobu. Islandské školství se skládá z mateřské školky, základní školy, střední školy a vysoké školy. Mateřská a základní škola je povinná. Povinné základní vzdělání je pro děti od 6 do 16 roků. Mnoho institucí požaduje od státu více soukromých škol.
Ve škole se kromě islandštiny učí anglicky a dánsky.
Typický věk | ||||
Mateřská školka | Základní škola | Střední škola | Vysoká škola | |
---|---|---|---|---|
Věk | Pod 6 | 6 - 16 | 16 - 20 | 20 - 23 |
Islandská univerzita
Islandská univerzita (isl.: Háskóli Íslands) je islandká státní univerzita, která sídlí v Reykjavíku. Škola byla založena v roce 1911. V současnosti má jedenáct fakult a studuje ji okolo 8 000 studentů.
Jména a příjmení
Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn.
Na Islandu se téměř vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi jako v Česku. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v Česku, ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od „normálních“ lidí.
Turistika
Většina výstupů na nejvyšší horu ostrova (poprvé zlezena v r. 1813) začíná v okolí opuštěné farmy Sandfell, asi 12 km jihovýchodně od národního parku Skaftafell. Na sopku Hekla se vystupuje od jihozápadu od Naefurhotu a cesta má 14 km.
Národní parky
Island má čtyři národní parky. Zde je jejich seznam.
- Národní park Jökulsárgljúfur
- Národní park Skaftafell
- Národní park Snæfellsjökull
- Národní park Þingvellir
Státní svátky
- 1. leden - Nový rok
- 6. leden - Epifanie
- 19. leden - den manželů
- 18. únor - den žen
- 1. květen - Svátek práce
- 13. květen - den matek
- 3. červen - den námořníků
- 17. červen - den vyhlášení nezávislosti
- 16. listopad - den islandštiny
- 1. prosinec - vznik vlády
- 24. až 26. prosinec - Vánoce
- 31. prosinec - Silvestrovské oslavy
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Dělám referát
(Aneta, 27. 2. 2012 19:20)