Ve vězení
18. 11. 2007
Ve čtvrtek 15.listopadu 07 jsme se třídou jeli na exkurzi do věznice s ostrahou nedaleko Mostu. Při příjezdu jsme všichni vytáhli občanky, prošli jsme nejdříve dokumentační kontrolou a následovně také kontrolou zda u sebe nemáme zbraně, mobily či jiné nepovolené věci.
Zástupce ředitele věznice nás zavedl do návštěvní místnosti, kde jsme měli strávit asi 3 hodiny přednáškou o vězení a různými zpestřeními. Po celkem nudném úvodu jsme dostali přestávku a mohli jsme se podívat z okna přímo do zařízení věznice. Viděli jsme dvůr oplocený ostnatým plotem a 6 metrovou zdí, na kterém stálo několik jednopatrových podlouhlých baráků, v kterých byli drženi vězni. Následně jsme viděli video, které nám ukazovalo vnitřní prostory baráků, kde vězni bydlí po osmi v ložnicích, mají společenskou místnost, koupelny, atd.
Pak před nás předvedli dozorci jednoho vězně, který byl už podruhé trestaný za loupežná přepadení, která páchal aby si sehnal peníze na heroin. Vězeň vyhlížel velmi příjemně a rozhodně mu nechyběl smysl pro humor. Vyprávěl nám, jak se žije u něj na baráku, který je lepší než ty ostatní. Bydlí v něm právě lidé, kteří před vstupem do vězení brali drogy. Mají zde speciální vybavení na odreagování, jako posilovnu, akvaristickou a teraristickou místnost, pračku a další. Když jsme se ho zeptali na jeho denní program, byli jsme překvapeni. Budíček mají všichni vězni v 5:00, následně náš vězeň chodí na kroužek keramiky, vyrábí hračky, posiluje, učí se matematiku, dějepis, češtinu a jazyky a také chodí do práce mimo věznici.
Po jeho odchodu nastal celkem rozruch, všichni měli spoustu otázek. Překvapilo mně, že si vězni dobrovolně předávají žloutenku, aby na chvíli mohli odejít ze stereotypního života ve věznici, polykají střepy a všelijak jinak se poškoďují. Také bylo velmi zajímavé, že se snaž pronášet mobilní telefony v konečníku. Nikdy bych nevěřila, že je to možné.
Teď přišla na řadu přehlídka zbraní a různých prostředků používaných dozorci. Vytáhli střelné zbraně, různá pouta a pásy, řetězy a obušky. Názorně předvedli jak vypadá spoutání vězně pro přepravu a pak je vystřídali psovodi.
Ti přišli tři se dvěma psy. Krásný černý velký knírač specializovaný na vyhledávání drog seděl poslušně u nohy svého psovoda, ale všestraně využívaný pitbull se pořád vrtěl, skákal, pokňourával a otíral o vše možné.Zeptala jsem se na otázku, které mně velmi zajímala, zda můžou i ženy dělat psovody. Naštěstí mi bylo odpovězeno kladně:) Že bych už věděla co budu dělat za práci?;-)
Tímto exkurze končila a my jsme celí prochladlí nasedli do zmrzlého autobusu a vydali se na dvouhodinovou cestu domů.
Zástupce ředitele věznice nás zavedl do návštěvní místnosti, kde jsme měli strávit asi 3 hodiny přednáškou o vězení a různými zpestřeními. Po celkem nudném úvodu jsme dostali přestávku a mohli jsme se podívat z okna přímo do zařízení věznice. Viděli jsme dvůr oplocený ostnatým plotem a 6 metrovou zdí, na kterém stálo několik jednopatrových podlouhlých baráků, v kterých byli drženi vězni. Následně jsme viděli video, které nám ukazovalo vnitřní prostory baráků, kde vězni bydlí po osmi v ložnicích, mají společenskou místnost, koupelny, atd.
Pak před nás předvedli dozorci jednoho vězně, který byl už podruhé trestaný za loupežná přepadení, která páchal aby si sehnal peníze na heroin. Vězeň vyhlížel velmi příjemně a rozhodně mu nechyběl smysl pro humor. Vyprávěl nám, jak se žije u něj na baráku, který je lepší než ty ostatní. Bydlí v něm právě lidé, kteří před vstupem do vězení brali drogy. Mají zde speciální vybavení na odreagování, jako posilovnu, akvaristickou a teraristickou místnost, pračku a další. Když jsme se ho zeptali na jeho denní program, byli jsme překvapeni. Budíček mají všichni vězni v 5:00, následně náš vězeň chodí na kroužek keramiky, vyrábí hračky, posiluje, učí se matematiku, dějepis, češtinu a jazyky a také chodí do práce mimo věznici.
Po jeho odchodu nastal celkem rozruch, všichni měli spoustu otázek. Překvapilo mně, že si vězni dobrovolně předávají žloutenku, aby na chvíli mohli odejít ze stereotypního života ve věznici, polykají střepy a všelijak jinak se poškoďují. Také bylo velmi zajímavé, že se snaž pronášet mobilní telefony v konečníku. Nikdy bych nevěřila, že je to možné.
Teď přišla na řadu přehlídka zbraní a různých prostředků používaných dozorci. Vytáhli střelné zbraně, různá pouta a pásy, řetězy a obušky. Názorně předvedli jak vypadá spoutání vězně pro přepravu a pak je vystřídali psovodi.
Ti přišli tři se dvěma psy. Krásný černý velký knírač specializovaný na vyhledávání drog seděl poslušně u nohy svého psovoda, ale všestraně využívaný pitbull se pořád vrtěl, skákal, pokňourával a otíral o vše možné.Zeptala jsem se na otázku, které mně velmi zajímala, zda můžou i ženy dělat psovody. Naštěstí mi bylo odpovězeno kladně:) Že bych už věděla co budu dělat za práci?;-)
Tímto exkurze končila a my jsme celí prochladlí nasedli do zmrzlého autobusu a vydali se na dvouhodinovou cestu domů.
Dotaz
(Premek, 28. 10. 2008 11:21)