(8.2. 1834 - 2.2. 1907)
Mendělejev se narodil 8.2.1834 a zemřel 2.2.1907. Byl synem ředitele gymnazia. Nejdříve chtěl na medicínu, ale když omdlel při pitvě, radši se dal na chemii. Když chtěl Mendělejev vysvětlit vlastnosti chemických prvků, napsal si každý prvek a jeho vlastnosti na jednotlivé lístečky a tak dlouho si s nimi hrál, seřazoval je a třídil, až sestavil periodickou tabulku prvků. V této tabulce byly prvky stejných vlastností řazeny pod sebe.
Protože spousta prvků ještě nebyla objevena, nechal Mendělejev pro tyto prvky volná místa a podle zákonitostí vyplývajících z této soustavy dokonce předpověděl i jejich vlastnosti. Svou první tabulku prvků vydal v roce 1869 v časopise Ruské chemické společnosti. O rok později vydal přesnější a o některé prvky doplněnou tabulku. Měla název "Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených".
K nejslavnějším předpověděným prvkům patří gallium (Ga), skandium (Sc) a germanium (Ge). Když v roce 1875 objevil francouzský chemik Lécoq de Boisbaudran (1838-1912), určil galliu jeho hustotu na 4700 kg/m3. Podle Mendělejevových výpočtů však hustota gallia byla 5900 kg/m3. Nakonec se ukázalo, že Mendělejev měl pravdu, přestože gallium v životě neviděl. Tím získala jeho tabulka mezinárodního uznání. Jen v původním znění zákona byl nahrazen výraz "atomová váha" výrazem "atomové (dnes protonové) číslo".
Mendělejev napsal i fyzikální práce např. práci o původu ropy a jejím průmyslovém zpracování, kde využil zkušenosti získané při cestě po amerických ropných polích. Účastnil se i protestu studentů v roce 1890 dožadujících se univerzitní autonomie. Odešel i kvůli tomu z univerzity. Pracoval potom jako řiditel Hlavního úřadu pro míry a váhy v Petrohradě. Američané po něm v roce 1955 pojmenovali prvek s protonovým číslem 101- mendelevium (Md