Už jsme pár dní v Evropě.Nesnáším to tu.Z měst toho moc nevidím a většinou jsem tak unavená, že vlastně nevidím skoro vůbec nic.Nedokážu v autobuse pořádně spát.
Sedím u okýnka a nepřítomně zírám na ubíhající krajinu.Plno stromů a kopců.Auta.Domy.Jared....co!!?Aha...právě prošel kolem.No tak to je taky situace k zbláznění.....jak mám dělat svoji práci, když jsme v zahraničí?!Akorát mu chodím pořád za zadkem a mám plné ruce oblečení a tašek.Ted' pro změnu mi skoro nikdo nevolá, ale za to mi chodí dvakrát tolik e-mailů.Takže většinu času trávím zíráním do laptopu a odepisováním.Sakra to je teda job...že já jsem vůbec jezdila.Ted', víc než kdy předtím, bych si přála být doma.Je to mnou a mojí nechutí, nebo je to tu vážně tak hrozný?!
Ještě 4 hodiny jízdy.Nechtělo se mi už nic dělat, tak jsem nahodila iPod a pustila si Moist.Chvíli jsem ještě zírala z okna a pak jsem usnula.
Když jsem se probudila, tak jsem hlavou spočívala na něčím rameni a něčí paže mě držela kolem pasu.Zřejmě jsem musela spát hodně tvrdě, když jsem neucítila, že se mnou někdo hýbal.Cítila jsem jeho vůni a teplo jeho objetí.Chtěla jsem aby tato chvíle neskončila.Pomalu jsem zvedla hlavu a podívala se nahoru.Jared odtrhl zamyšlený pohled od ubíhající krajiny a usmál se dolů na mě.
"Asi jsi byla hodně unavená, co?" zeptal se trochu starostlivě.
"Mhmm" odpověděla jsem ospale.Jeho ruka začala pomalu hladit moje záda.
"Zachvíli jsme v Miláně, tak můžem můžem někam skočit na jídlo...co ty na to?" zeptal se nadšeně.Jen jsem se usmála a přikývla.Nechtěla jsem opustit jeho objetí a opět se zavrtala do jeho ramene.Mužská ramena jsou tak pohodlná..důlek přesně pasoval na moji hlavu.Nohy jsem skrčila pod sebe a zavrtala se víc do sedačky.Ani jeden neřekl ani slovo...jen jsme oba měli tuhle chvíli.Takhle jsme jeli ještě půl hodiny.
V Miláně jsme vystoupili a odpolední slunce do mně vlilo opět život.Kluci nadšeně vyskákali z busu.Z nějakého důvodu to byl první den na tomhle turné, kdy mi bylo dobře.Přestěhovaly se věci do haly a my mohli vyrazit do města.Kluci se rozhodli na menší prohlídku a my s Jaredem vyrazili za jídlem.Byla jsem ráda, že sám dal tento návrh, protože už začínal připomínat kostlivce.Na můj vkus moc málo jedl.Začínala jsem se o něj někdy bát.
Našli jsme malou zapadlou pizzerii a obsadili jsme zadní koutek.Objednala jsem si těstoviny a Jared vegetarianskou pizzu.Povídali jsme si a ubíhalo nám to hrozně hezky.Když jsme jsme se pak procházeli, tak mi nabídl rámě.Tohle odpoledne mi připomnělo náš společný večer tehdy.
Pomalu jsme se odebrali zpět k hale a kapela se šla připravit na koncert.Byla jsem myšlenkami stále mimo.Jak se mám vyrovnat s těmihle city?Vím, že ho mám hodně ráda, ale nevím co s tím dělat.....pochybuju taky, že by při svém pracovním vytížení měl čas na přítelkyni.Jen doufám, že nejsem nějaká náhražka co je právě po ruce....
Zamyšleně jsem seděla v backstage a poslouchala předkapelu....spíš jsem ji ale moc nevnímala.Byla jsem tak zabrána do svých úvah, že jsem ani nepostřehla něčí příchod.Přišl Shannon pro RedBull.Pozastavil se nade mnou a přisedl si.
"Hele Meg nejšes ňáká zamyšlená?" zeptal se a napil se.
"No možná trochu...jak jste si užili město?" zeptala jsem se s úsměvem.
"Ale jooo bylo to fajn...hezký to tu je...hele neber si někdy Jareda moc...on umí bejt někdy trochu divnej..." to mě trochu vyšokovalo...asi je Shann všímavý..
"Ale to nic....jen jsem asi trochu unavenáJ...to bude zas dobrý..."
"Já vím...láska někdy bolí..." a s touhle záhadnou odpovědí se zvedl a odešel zase do šatnyZírala jsem za ním téměř s otevřenou pusou.Jak to mohl vědět?!Jared mu snad něco řekl???...Jared to ví?!?!!Bože!...byla jsem naprosto v šoku....než jsem se vzpamatovala, tak přiběhl Jared.Stále jsem byla trochu zaražená.
"Co je vypadáš nějak zaraženě...stalo se něco?!" ( :D ) zeptal se
"Ne ne...to nic...potřebuješ něco?" rychle jsem odvedla téma jinam
"Ne nic...jen jsem tě hledal...budeš tady teda?" jen jsem přikývla a usmála se.Chvíli se na mě díval a pak se taky usmál a odběhl.Ach jo....tahle "práce" mě zničí jednou....