Styl publicistický
Vznikl jako styl v 50.letech 20.století jako styl novinářský – tedy vyčlenil se z ostatních funkčních stylů
Havránek (30. léta 20.století se o něm zmiňuje, dále Bečka koncem 40.let)
Styl novinářský – Trávníček v 50. letech
Charakteristika: styl bohatý, informující o různých zprávách s prostou funkcí sdělnou
Slohové útvary:
a) informace analyzují
b) funkce komunikativní
c) získávající
d) ovlivňující
e) objektivní výkladový styl a pasáže komentující – tedy úvahy
f) politická publicistika
g) expresivně podbarvené glosy, fejetony
h) dynamika
jazykový styl komunikátu – dynamika – jazykové projevy
- publicistika psaná – styl novinářský – styl žurnalistický
- styl periodického tisku
publicistika mluvená: rozhlas, televize – sdělení, zpravodajství, komentáře, besedy, publicistické pořady
oblast agitace, propagandy
cíl publicistických projevů – informovat, ovlivňovat, přesvědčovat – srozumitelným, přístupným, plynulým přehledným jazykem OBSAH + FORMA
jednotlivá čísla – rozsah, sled umístnění v tisku, využití beletristických prvků –
hyperboly – nedostižný, graciózní
slang – sportovní rubrice (běžet půlku)
publicismy: aktuální, delegace
tvoří nehomogenní vrstvu pojmenování jednoslovného, víceslovného, ustálené frazémy
základní znak – automatizace lexikální prostředků – použití přívlastkových spojení – ožehavý problém, hluboký rozpor
- spojení výrazů náležejících sou sémantikou jiné komunikativní sféře
- výrazy mají náležitou sémantiku – kolotoč spekulací, obrazných spojení – lámat nad něčím hůl
dalším rysem publicistiky – aktualizace
a) hovorová výraziva – tatrováci, škodováci
b) frazeologismy – čára přes rozpočet
c) knižní výrazy – předznamenat
d) kontrast – Staré město mládne
e) slovní hříčky – vážně, převážně nevážně
obrazná vyjádření – metafory – přenesení pojmenování na základě podobnosti
přirovnání, metonymie, synekdocha, personifikace
Metafora – složitá slova ( na rozdíl od umělecké metafory)
Módní slova – dopad, neprůhledný
Podoba přizpůsobení výslovnosti – laeder
Přejatá slova – odvozeniny – notebook
Morfologické prostředky
- kontakt s adresátem – používá se imperativ ( 1. a 2. plurál)
- frekventovaný je genitiv srovnávací
- lineární řazení termínů, terminologická sousloví, vzniká hromaděním genetických vazeb
- nejfrekventovanější jsou tyto sl.druhy:
a, v, být, na, ten, který, že, i, o, rok, práce, lidí, léta
další, nový, celý, národní
být, moci, muset, chtít, říct
Syntaktické prostředky
Přívlastek shodný
Prostředek stylové aktualizace, jednotlivý, stručný, přímý
Vývozní úkoly – devizová situace
Pojmová charakteristika – kalamitní plochy
Řada spojení – průzkumný barometr
Parentenze
- postoje jiných osob, adresátovi připomínají obecné veřejné mínění
- kladný či záporný postoj autora ke sdělení
- uvozujeme přímou řeč
- předávání informací
- umění hospodařit, ustálenost, stereotypnost
Syntaktické prostředky
Příznakové vytýkání – opisování
Kondenzační prostředky
Ustálené vazby – sekundární předložky
Nepravé vedlejší věty – mají vazbu koordinační nebo determinaci
a) vztažné
b) časové
c) účelové
d) věty tázací – řečnické otázky – zvolací, přací – kontakt s adresátem
specifické rysy – novinové titulky – nejčastěji věty dvojčlenné, jednočlenné, elipsy, větný ekvivalent
infinitiv významový
Forma:
a) titulky – podávat – informace částečné – graficky
b) lead – výrazný první odstavec při koncipování textu
c) perex – zvýraznění redakční
d) zvláštní postavení – reklama – významově ovlivňuje adresáta
e) nerespektovaná únosné míry – primární – stává se komerční stránkou
čeština – nestačila zatím vytvořit jazyk reklam
dostatečný repertoár – adjektiv – odpovídajících
působí jednotvárně, nepřirozeně, nenáležitě – svěží vůně, svěží chuť
texty vznikají v zahraničí – pracovní návody
založeny na prostém řazení metafor
konstatování
Octavia Škoda s novou tváří
3. žánry:
1. zpravodajský – oznámení, inzerát, komuniké, zpráva, krátká zpráva – notika, článek, riport, interview, referát
2. analytické – úvodník, komentář, glosa
3. novinářský – posudek, recenze, kritika, projev, proslov, řeč, diskuse, debata, polemika
4. beletristické – črta, reportáž, fejeton
Útvary :
Úvodník
- obsahuje nejdůležitější aktuální informaci, hlavní téma celospolečenského významu, rozbor a vyvození závěru pro praxi
- oficiální, klidný ráz – vyjadřuje oficiální stanovisko, odhalí souvislosti a příčiny
- na čelním místě – 1. straně novin (pevně stanoveno)
- jen mírně využívá živých jazykových prostředků např. řečnické otázky, kontrasty, hromadění synonym, souřadně spojovaných výrazů
- použití 1. osoby mn.č.
článek
- delší příspěvek public. Stylu (podstatou je zpráva nebo komentář), někdy povaha kritické povahy
- cíl – nejen informovat, ale i vzbudit zájem, přesvědčit)
komentář
- autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému přítomnosti nebo minulosti, odlišnost od zpravodajství: osobní styl novináře, umění nesouhlasu, argumentace
- styl pestrý, citově zabarvený, subjektivní ráz
- vyhledává působivé a účinné jazykové prostředky
- citově zabarvené výrazy – lokajská služba, banda zlodějů
- frazeologie – přihlížet se založenýma rukama, hazardovat se zdravím, rvou se jako hladoví psi o odhozenou kost
- obrazné vyjadřování – žeňte své nepřátele, očistěte zemi od nečistého hmyzu ( metafora)
- cíl uniká za sedmero hor a sedmero moří ( hyperbola)
- kupení synonym – porušit zákon a řád, ztrácet sílu a energii, šíří zmatky, zhoubu, katastrofu
- publicistic. Frazeologie – důsledně hájit, pronikavý úspěch
- slova z obecné češtiny – sebranka, mašírovat
- věta tázací, zvolací, rozkazovací (působivost, naléhavost) – věnujte pozornost našemu zemědělství, A co jsme proti tomu udělali?
- Řečnické otázky – Chápete to zklamání a hořkost v duši vůči těm, kteří by mohli pomoci a nepomohou?
- Ve větné stavbě – souřadně připojované věty, výčet, přístavky, infinitivní konstrukce ( byli rozhodnuti nedovolit)
Kurziva
- novinářská aktualizující zpráva nebo zábavná stať, tištěná kurzivou (skloněné písmo)
glosa
- kritická poznámka k událostem a názorům, krátký útvar
sloupek
- vtipná novinářská úvaha v jednou sloupci, vytříbený styl, kurziva, na první straně novin, původně v 20. a 30. letech v Lidových novin ( ČAPEK, Poláček, Bass)
causerie (korzí)
- vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, aktuálnost, zábavnost
- často forma rozmluvy (Neruda, Machar, Čapek)
referát
- informuje o průběhu jednání, akce ( např. zasedání institucí, konference, sjezdy), ze sportovní akce
- hlavní části bývají citovány v plném znění
- věcnost, hodnocení
- ustálená slovní spojení, formulace i citové zabarvení (např. sportovní referáty)
reportáž
- smíšený útvar ( publicistický = zpravodajský, umělecký nebo odborný styl)
- informuje o zajímavých místech, provozech na základě přímého styku s nimi
- reportáž novinářská, rozhlasová, televizní, filmová, fotografická
- podmínka – očité svědectví autora
- cíl: názorová představa prostředí, události (i podrobnosti) „přímý přenos“ (dokumentární přesnost
- živé a zajímavé vylíčení skutečné události ( slovem i obrazem)
- skutečná událost ( základ) zpracována staticky nebo dějově ( jako by autor procházel prostředím – popisný postup)
- jazyk – prostředky- působivost, osobní zaujetí, názornost, zajímavost – expresivní výrazy, obrazné vyjádření – umělecký styl, konkrétnost, v závěru pointa
- shodné prvky se zprávou, referátem (informovanost, dokumentárnost, věcnost)
- slovní zásoba – přirovnání, opakování slov, oslovení, výrazy slohově zabarvené, kontrasty, hyperboly, metafory
- syntax – zvláště věty jednoduché, prostá souvětí – vztah koordinace ( mezi slovy i větami)
- jednočlenné věty – dynamičnost
- vytýkání opisem – K pomníku těch, kteří zemřeli, Nezapomene ten, kdo..
- různé věty z hlediska modality ( zvolací, přací, tázací)
fejeton
- útvar stylu publicistického a uměleckého ( konkrétní událost + fantazie)
- drobná zajímavá aktuální témata všedního dne, života v novém světle, pohledu
- zpracování zábavným „ lehčím“, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně s cílem kritizovat veřejný jev, vyvolat okamžitou reakci – odezvu – snaha věc napravit – má vyvrcholení – pointu
- uveřejňován v novinách pod čarou ( dolní část stránky) Jan Neruda, Rudolf Křesťan
- znaky – přítomnost úvahy – aktuálnost
- stanoviska autora a jeho osobní zaujetí – konkrétní údaje a fakta, humor a komika, originalita
- jazyk
- - vtipná formulace, neotřelé, komické spojování slov, neobvyklost slovních spojení ( nadsázka, obraznost, fantazie), hovorové prostředky, ironie, satira, působivý titul
interview
- písemně zpracované sdělení formou rozhovoru ( dialogu) např. s významnou, známou osobností
- jádro – stručné otázky novináře ( vhodně vybrané) a odpovědi tázané osoby ( i připravené)
- plynulá návaznost, stručnost, výstižnost, zajímavost
- aktuální tématika, společensky důležitá i zajímavá pro čtenáře
- kompozice:
- Úvod – dotazovaná osobnost je představena, uvedena do situace
- Vlastní interview – otázky a odpovědi, či soubor otázek a odpovědí – doslovné znění odpovědí
- Závěr – shrnutí, formule rozloučení
- Jazyk – věcný, ale ne stereotypní vyjadřování, otázky konkrétní, odpovědi vtipné