13.9.2009
Zdravím Vás,
cesta s Jerrym proběhla v pohodě. Poněkud delší čekání na autobus zčásti prospal, v nacpaném autobuse se vezl na klíně a tvářil se, jako by tak cestoval denně, pozoroval okolí a chvílemi odpočíval. V metru se na eskalátorech vozil v náručí, na delší (nepohyblivé) schody koukal s mírnou nedůvěrou, tak ho dcera raději také nesla, kratší schody seběhl a vyběhl ne sice s viditelným nadšením, ale beze strachu a bez problémů. Na nástupišti v metru zase všechno pozoroval, naprosto se nebál a do vagónu nastoupil také úplně bez problémů. Cestou přistoupila slečna s velikou dogou, byl to také kluk, tak jsme čekaly, co bude následovat... ale pejskové se očichali a lehli si vedle sebe, takže opět pohoda... Poslední etapu cesty, jednu stanici autobusem od Anděla domů, už absolvoval téměř spící. Při vstupu do bytu se tvářil dost překvapeně, jako by se mu dovnitř nechtělo, ale rychle si zvykl a začal prozkoumávat prostor. Nabízené granule (Chappi) nechtěl, ale napil se a s chutí si vzal plátek šunky. Seznámil se s našimi potkany, přišel ke kleci, očichal je a vzal je na vědomí, bližší setkání zatím neplánujeme, možná později, až si oboustranně na sebe zvyknou, uvidíme... Pak se znovu prošel po bytě a neomylně si našel místo, stejně jako oba předchozí psi v kuchyni pod stolem, je tam korková podlaha a ještě koberec, takže mu tam určitě není chladno. Pospával, odpočíval, pak si s námi chvíli hrál a znovu usnul. Dcera mu dala ještě vedle své postele na zem deku, tam si pak k ní také lehl, teď se vzbudil a střídavě je chvíli u dcery a chvíli kontroluje mě, co že to u toho počítače dělám... Tak ještě skočíme ven a půjdeme spát. Je fajn, že s ním zítra můžeme být celý den, a ani v pondělí nebude sám, dopoledne bude doma syn a odpoledne s ním bude Terka, až se vrátí ze školy. Brzy zase napíšu, jak se Jerrymu vede, a kdy Vás navštívíme, ten příští víkend vypadá dost reálně. Mějte se hezky, pozdrav všem, a doufám, že Dáše není moc smutno...
Alena Velátová
Zdravím Vás,
cesta s Jerrym proběhla v pohodě. Poněkud delší čekání na autobus zčásti prospal, v nacpaném autobuse se vezl na klíně a tvářil se, jako by tak cestoval denně, pozoroval okolí a chvílemi odpočíval. V metru se na eskalátorech vozil v náručí, na delší (nepohyblivé) schody koukal s mírnou nedůvěrou, tak ho dcera raději také nesla, kratší schody seběhl a vyběhl ne sice s viditelným nadšením, ale beze strachu a bez problémů. Na nástupišti v metru zase všechno pozoroval, naprosto se nebál a do vagónu nastoupil také úplně bez problémů. Cestou přistoupila slečna s velikou dogou, byl to také kluk, tak jsme čekaly, co bude následovat... ale pejskové se očichali a lehli si vedle sebe, takže opět pohoda... Poslední etapu cesty, jednu stanici autobusem od Anděla domů, už absolvoval téměř spící. Při vstupu do bytu se tvářil dost překvapeně, jako by se mu dovnitř nechtělo, ale rychle si zvykl a začal prozkoumávat prostor. Nabízené granule (Chappi) nechtěl, ale napil se a s chutí si vzal plátek šunky. Seznámil se s našimi potkany, přišel ke kleci, očichal je a vzal je na vědomí, bližší setkání zatím neplánujeme, možná později, až si oboustranně na sebe zvyknou, uvidíme... Pak se znovu prošel po bytě a neomylně si našel místo, stejně jako oba předchozí psi v kuchyni pod stolem, je tam korková podlaha a ještě koberec, takže mu tam určitě není chladno. Pospával, odpočíval, pak si s námi chvíli hrál a znovu usnul. Dcera mu dala ještě vedle své postele na zem deku, tam si pak k ní také lehl, teď se vzbudil a střídavě je chvíli u dcery a chvíli kontroluje mě, co že to u toho počítače dělám... Tak ještě skočíme ven a půjdeme spát. Je fajn, že s ním zítra můžeme být celý den, a ani v pondělí nebude sám, dopoledne bude doma syn a odpoledne s ním bude Terka, až se vrátí ze školy. Brzy zase napíšu, jak se Jerrymu vede, a kdy Vás navštívíme, ten příští víkend vypadá dost reálně. Mějte se hezky, pozdrav všem, a doufám, že Dáše není moc smutno...
Alena Velátová