30. 9. 2007
...a zase je neděle večer. Člověk sedí u televize a přemýšlí co vlastně za ten krátký víkend stihl udělat. Vlastně nic. A to i když byl víkend prodloužený, protože v pátek byl svátek. Ale pátek od rána od půl 3 sem strávila v práci. Teda moc stěžovat si nemůžu, můžu být ráda, že nějakou práci mám. Aspoň můžu našim splácet ten mobil, který mi koupili, protože ten můj bejvalý se mi rozbil. No, sám od sebe asi ne no, on upadl a už se prostě nezapnul – a to má být nárazuvzdornej, zmetek jeden! Ale už stejně blbnul delší dobu, občas se vypnul i sám od sebe- což sem samozřejmě použila i jako nynější verzi pro rodiče. Přece jim nebudu vykládat, že mi spadnul, ne? :o)
A zítra zase do školy. Fuj. A ještě k tomu máme zase do čtvrt na 5, což znamená 9 nudných hodin a 1 super pauza na oběd. Tu mám ze všech předmětů nejradši. :o)
Ty jo, dnešní den sem strávila celej u počítače. Opisovala jsem z kámošky sešitu výpisky z literky z loňska. Bylo toho docela dost. Ale může za to učitelka! Jak sem měla loni na konci roku, když už výpisky píšu velice střídmě tušit, že příští rok z toho budeme psát písemku. To bude zase bajle jak vyšitá, už to vidim! A to píšem jen z části minulýho roku. Ještě větší bomba bude až budem psát z celýho sešitu. Když sme takhle psali loni, rozdávala naštvaná učitelka pětky jednou podtržený, dvakrát podtržený, třikrát podtržený a pak pětky na druhou a na třetí. Já dostala pětku dvakrát podtrženou, což tedy zrovna není věc ke chlubení, ale v porovnání s jinými spolužáky sem dopadla ještě relativně dobře.
Myslím, že pro dnešek už sem ti toho deníčku řekla až až. Tak zase zítra.
PAC A PUSU
Natálie