Texty č. 2
Něžná dívčí
1. Mně ďábel sám nalévá číš
a boty v předsíni čistí mi bůh
Má drahá, pojď dál, jak dávno už víš,
když chci, tak mí chlapi, když nechci, tak jen vzduch
2. Tak uvař nám náš nejlepší čaj
a nech si ty ksichty, já se tě nelekám
Ty druhej vem kytaru a něco nám hraj,
probrat klepy je práce a práce nečeká
Ref.: Dej svařit víno, v něm trocha koření,
to triko, co máš na sobě, už dole mělo být
Chcem očím dopřát výhled, dokud nejsou znavený,
až večer lampy zhasnou, možná pak vás budem chtít
3. Bolí mě záda, proto svlékám ty šaty,
tak nečum jak vejr a masáž mi dej
A ty nemusíš odcházet, my už dávno nejsme svatý,
seber čelist a kytaru a dál nám něco hrej
4. Na zítra nákupy velký jsou v plánu,
kdopak nám domů je odnese rád?
Pak půjdem na drink, možná přijdem až k ránu,
ty mi podrž vlasy a ty mě vezmi spát.
Ref.: Dej svařit víno, v něm trocha koření,
to triko, co máš na sobě, už dole mělo být
Ač pěknej to byl výhled, oči už jsou znavený,
má drahá, pojď, jdem spát, a vy už mohli byste jít…
Nasedmkrát
1. Jediný plamínek svíčky, dvakrát jsi říkal už dost
tři sny za padlými víčky, počtvrté povinnost
pět hodin na schodech v zimě,
šestkrát se dá prohrát
posedmé doufám, že na mě nečeká pád.
2. Jednou se zachvěly skály, dvě hádky, pak v slzách smích
tři polibky na rtech tě pálí, čtyři písně se naučím,
pět stěn co oba nás schovaj‘
šestero zoufalých vět
sedmá je naděj že nechtěl jsi odcházet.
Ref.: Tvé touhy, má přání, jsi vítěz, už dál nechci hrát
tvá pýcha, mé pády, své srdce posbírám nasedmkrát.
3. Poprvé životem kráčím, ze dvou snů zbyl jenom prach
tři noci ve víře a pláči, čtyřikrát přemoci strach
o páté vychází slunce, pošesté na startu stát
sedmero snů že nikdy se nemusím vzdát
Ref.:
Ref 2.: Co pro mne byla spása
to černý hřích pro tebe
já tvoje padlá krása
tys byl má zem i nebe
Ref.: Tvé touhy, má přání, jsi vítěz, už dál nechci hrát
tvá pýcha, mé pády, své srdce posbírám nasedmkrát,
nasedmkrát, nasedmkrát.
Z hauenštejnského podzemí
1. Pod hradními věžemi kamenné síně
Včera jsi býval mocný hradní pán
Teď po šalvěji, santalu, vášni a vině
voní ty zdi, k nimž stojíš přikován.
Ref.: Ruce spoutává provaz a duši touha,
tvá krev mi voní jak víno ze Champagne
výkřiky v podzemí ozvěna pouhá,
kolik pro svou paní vydržíš ran?
2. Na hrudi pálí nachová svíčka
stezičky vosku už stékají níž
Zaťaté zuby, stisknutá víčka,
z mých rukou milost dnes neokusíš…
Ref.:
3. Bič je můj přítel, tvá krvavá záda
chvějí se únavou, chtěl klid už bys mít
Na chvíli můžu tě snad mít i ráda
za útrapy své smíš polibek vzít.
Ref.: Ruce spoutává provaz a duši touha,
tvá krev mi voní jak víno ze Champagne
výkřiky v podzemí ozvěna pouhá,
kolik dnes pro mne vydržíš ran?
Harlekýnky
1. Jednou dáš malý holce harlekýnku do ruky
a ona v ní najde všechna svoje přání
najednou se ušklíbá, když myslí na kluky
protože o tom, co by chtěla, v tajných přáních chtěla,
o tom přece nemaj‘ ani zdání
2. Z mušketýrů Athose chce jedině,
z lesů vlka a z hor krále koní
Kluci ti jsou k smíchu, když s ní mluví o kině
Ona jen dál čeká, na kovboje čeká,
na kovboje kterej senem voní…
Ref.: Čeká přízrak z dívčích přání, jinej ji ve snech neuhání,
v srdci touhu, která zebe, chce někoho vedle sebe…
3. Pak jeden z těch kluků, víš ten, co v rohu stál,
víc než Athose připomínal d’Artagnana
Bláznivej a mladej mlčky růži podává
A náhle jsou dlouhá, dlouhá k nepřečkání,
k nepřečkání jsou bezesná rána.
Ref.: Zmizel přízrak z dívčích přání, už mne ve snech neuhání,
místo touhy, která zebe, mám někoho vedle sebe
Pána hor, zloděje koní, co po ránu lesem voní,
umí mluvit, umí mlčet, v noci šelma, ve dne vlče
Když se ráno tříští snění, vím, že nikdy nevyměním,
nevyměním v ranní rose d’Artagnana za Athose
4. A jednou dám naší dceři harlekýnku do ruky…
Oči tvé
1. Oči tvé byly snem nad ránem špinavým
takovým, ve kterém nechce se už vstát
a uvěřit, že nezmizí jako starej šedej dým
že je tu někdo, kdo by moh‘ mít rád.
2. Co dělat mám, vždyť křídla má už dávno v mrtvém prachu leží
co dát ti za tvé oči mám?
Mříž odmykám, vždyť tobě odolat se dá už jenom stěží
Svůj stud i šaty odkládám
Ref.: Možná už nemá srdce, múza ztracená
možná si jej nese v ruce, komupak ho dá?
Možná už nemám srdce, jsem ztracená…
3. Hodin pár a nevinnost si svých pár švestek v rohu balí
ve dveřích potkává naději,
která tiše, se silou co by mohla trhat skály
čeká až se naše těla zahřejí…
4. Pane můj, prosím promiň, stokrát promiň moje chyby
dneska chci všechno, zítra třeba nic.
Neumím přísahat, plnit přání ani marný sliby,
vím jen že ráda mám tě pořád víc.
Ref.: Možná už nemá srdce, múza ztracená,
možná si jej nese v ruce, komupak ho dá?
Možná už nemám srdce, možná už jsem tvá…
Možná tvá…
Guardian angel
1. From the first time we´d spoken on a gray cloudy day,
from the moment we were complete strangers
I knew you‘re not broken, I won´t let you away
you just needed a guardian angel
Ref.: And this angel is waiting for you in her nights
and this angel is willing to pay every price
for just one little smile…
2. So come here, believe me, you will never be sad
under guardian angel‘s wings
And if you ever leave me I won´t be angry or mad
I’ll just sit down on your stairs and sing
Ref.: That this angel is waiting for you in her nights
and this angel is willing to pay every price
for our future ways to not gonna go apart
this little angel now offers you her fragile heart
It’s all that she has…
You win or you die
1. List zrádný havranem je přinesen,
drak dávný z královské dcery zrozen…
Ref.: Kdo však vládnout má, když zima začíná?
Mládě či žena zlá? Kdo dnes vyhrává?
2. Svět bílý strážen je muži pluku,
své síly posbírá děvče z vlků.
3. V úkrytu bratr zná o lásku boj.
Bez štítu druhý má v mysli své zbroj.
Trubadúra
1. Dnes na hradě dívka mezi mocnými pány,
pod kápí vlasy jak zlato rudé.
U pasu loutnu, hlas podobný zbrani
pro potěchu šlechty tu zpívat bude.
Ref.: Je trubadúra kořením země,
král, rytíř, vévoda stojí o ni.
Zahraj nám písně skočné i temné,
co láskou a dálkami sladce voní.
2. Na jejím prahu láska nebývá hostem,
kde na cestách po dvorech najít ten cit?
po boku krále rytíř v kabátci skvostném
náhle zvedá se na nohy, jde loutnu jí vzít
Ref.: A trubadúře už tváře planou,
dnes všechno je naopak, on hraje pro ni
Pro vášeň rudými rty vyzpívanou
a něžné tváře, co růží voní
3. Kam hledí tvé oči, ó můj nejvěrnější,
snad ne na tu chátru, halasí král.
Ale to už dlaň v dlani, pocit nejkrásnější
- Tak táhni s tou lůzou klidně o dům dál!
Ref.: Pojď, trubadúro, pojedem spolu
tvář schovej do hřívy mému koni.
Jak život uhání, nahoru, dolů
náš osud odteď nadějí voní…
Má trubadúra, má snad ho ráda…
1.