„Máme velkou devizu v tom, že Krkonoše jsou atraktivní v létě i v zimě. Z hlediska cestovního ruchu těžiště ale stále tvoří hlavně zimní měsíce. Na druhou stranu velkou nevýhodou je nevyzpytatelné počasí,“ říká Michal Vávra, ředitel Svazku měst a obcí Krkonoše, který sdružuje čtyřicítku zdejších samospráv. To potvrzují také statistiky. Podle Atlasu cestovního ruchu z roku 2006 se zhruba 60 procent všech lyžařů koncentruje právě v Krkonoších.
Výrazný posun nastal ve skladbě zahraniční turistické klientely. Německým a holandským výletníkům začínají po otevření evropských hranic velmi důrazně „šlapat na paty“ Poláci. Na tom se shodují jak hoteliéři, vlekaři tak nově i developeři. „Mohu potvrdit zájem polských klientů o naše apartmány. I když většina Poláků jezdí do hor hlavně v zimě, odpovídáme na řadu dotazů, které se týkají letních aktivit. Zákazníci se dotazují i na koupi za účelem dalšího pronájmu,“ tvrdí ředitel společnosti V INVEST CZ Jaroslav Vodička.
Z rostoucího zájmu o nejvyšší české hory, kam ročně zavítají miliony turistů, profitují jak podnikatelé, tak i obce. „Typickým příkladem je Černý Důl. Obec začala spolupracovat se skiarály, dnes tam vznikají penziony, hotely, založili zde informační centrum, což by ještě před několika lety bylo nepředstavitelné,“ tvrdí Michal Vávra. Ve snaze zatraktivnit lokalitu také pro letní sezonu otevřeli Černodolští loni na podzim první hornickou stezku v Krkonoších nazvanou Berghaus.
Hlavními „taháky“ jsou pro domácí i přespolní turistickou
klientelu Sněžka a pramen Labe. „Je to vidět i na cyklobusech. Mnohem větší zájem o přepravu registrujeme ze západu na východ než z východu na západ. Atrakci bychom mohli udělat z Labe jako takového. To je věc, která je zatím málo vytěžená,“ domnívá se Vávra. Ve srovnání s jinými destinacemi jsou pro Krkonoše charakteristická „objemné“ ubytovací kapacity. Podle údajů z právě projednávané koncepce Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje 2007 – 2013 se k 31. 12. 2005 na území nejvyšších českých hor nacházelo 739 hromadných ubytovacích zařízení (s 29 tisíci lůžky). Jen pro srovnání; v Českém ráji bylo těchto zařízení k uvedenému datu o šest set méně.