To jsme si tak v říjnu koupili děsně levný letenky do Londýna a do Dublinu, čas utekl jako voda a už jsme letěli....

LONDÝN

Londýn je nádherný město, překvapilo nás, jak moc. Ani jsem nečekala, že má takové kouzlo. Líbilo se nám tam a užili jsme si to, za ty tři dny jsme toho stihli požehnaně.

Bydleli jsme v nejlevnějším hostelu, co se dal sehnat, tzn. barabizna, osmilůžák, společný záchody....Sprcha a umyvadlo byli přímo v pokoji, což se jeví jako výhoda, ve skutečnosti to ale bylo spíš na škodu, jelikož jsem si netroufla jít se mýt, když někdo spal, tzn. téměř vždy, když jsme v pokoji byli. Na první pohled hrůza. Při bližším prozkoumání jsme došli k závěru, že je to tam perfektní. Samozřejmě jen na ty tři noci.  První dvě jsme bydleli na osmilůžáku jen s jedním muslimem, který se vždycky v noci a ráno modlil, ale byl tichý a proto jsme byli spokojení. Trochu horší byla poslední noc, kdy jsme spali s několika chlapci, kteří porůznu vstávali, porůznu chodili spát a hlavně strašně vrzali! :-) Ale i to se dalo přežít, pokud vezmete v úvahu, že nás noc v tomto hostelu vyšla na krásných cca £5,60 a to prosím pěkně se snídaní!!! To bylo milé překvapení, protože jsme tím pádem ještě celkem ušetřili. Ke snídani byly podle libosti opečené tousty s máslem a marmeládou, cornflaky s mlékem a čaj, káva a pomerančový džus. No neberte to!

První den trochu poprchávalo a jelikož předpověď zněla slibně na další dny, rozhodli jsme se strávit tento den tak trochu muzejně. Nejdříve jsme si museli koupit celodenní jízdenku, což nás opět mile překvapilo cenou. Vyšla na pouhých £5,56 (off-peak, tedy mimo špičku, což znamená od 9.30 ráno) a to při porovnání s jednou jízdou za £4 je paráda. Přiblížili jsme se centru, prošli si kousek Kensington Gardens a Hyde Parku, poté jsme zamířili do muzejní ulice „Exhibition Road“ a tam do vědeckého muzea „Science museum“ a pak především do přírodovědeckého muzea „Natural history museum“ na dinosaury. Obě tato muzea jsou zdarma a nejen ona, i spousta dalších.

Pak jsme se tak trochu toulali, kousek po Hyde Parku, na Speakers Corner, ovšem tam není nic zajímavého. Pak, jelikož už jsme měli hlad, jsme se vydali k Buckinghamskému paláci, abychom si před ním snědli náš český řízek a vytvořili tak další snímek, do naší série „kam se všude nepodívá českej řízek“ (zatím jen k Schönbrunnu-Vídeň a k Buckinham Palace-Londýn). Pomalu se začalo stmívat a také nám docházela baterka ve foťáku, bylo ovšem ještě hodně času, proto jsme se vydali přes St. James Park k parlamentu. Viděli jsme noční Big Ben a London Eye, nábřeží...zážitek. Nakonec jsme ještě dojeli na Piccadilly Circus, kde je živo, blikající billboardy se staly jedním ze symbolů Londýna a chápu proč. Tohle náměstíčko má atmosféru, pro turisty určitě. Zřejmě proto je tu i spousta obchůdků se suvenýry, kam jsme zalezli utratit trochu času a žádné peníze, nakonec jsme však zainvestovali a pořídili si za pět liber adaptér do zásuvky, jelikož ostrované mají hodně různých zvyků a zvláštností. Nejen že jezdí vlevo, což je příšernost, ale mají pro jistotu i jiné zásuvky. (Nevěděli jsme, kde se dá adaptér sehnat, proto jsme si ho koupili v suvenýrech značně předražený, samozřejmě jsme ho pak viděli dokonce i na poště za polovic!)

Další den už bylo o poznání lepší počasí, které bylo na leden, myslím, více než uspokojující. Postupem času se krásně vyjasnilo a bylo azúro! Nejprve jsme zajeli do Notting Hillu, kde jsou krásné baráčky, hledali jsme Kaplického výlohu květinářství, ale tam kde mělo být, tam prostě nebylo. Tak jsme ještě zamířili do Portobello Road, kde mají být trhy jako ve filmu Notting Hill, trhy tam také nebyli, ale bylo tam pěkně. Pak jsme si trochu zacestovali doubledeckerama, na což jsme se móóóc těšili. Zajeli jsme se podívat na stadion Chelsea, aby na ně mohl Martin vztyčit prostředníček, jelikož nefandí žádnému londýnskému klubu, tak aspoň tak.... Pak jsme dojeli opět na Piccadilly Circus, aby jsme si ho prohlídli i ve dne a vyrazili jsme objevovat City.

Ve čtvrti City of London jsou ty nejvýznamnější pozoruhodnosti Londýna. V první řadě samozřejmě Tower of London, střežený beefeatry a opředený legendami o havranech. (Podle známé legendy totiž tito havrani nesmí opustit Tower, jinak britská monarchie zanikne - proto mají ptáci zastřižená křídla.) Jelikož jsme ale nechtěli dovnitř (vstupné je dost vysoké), neviděli jsme ani jedno ani druhé. Také se musím přiznat, že jsem si ho představovala o mnoho větší, takový víc .... větší prostě. Oproti tomu Tower Bridge!! Ten nás uchvátil. Také proto, že zrovna svítilo sluníčko, a on se tyčil nad Temží jako král. Ne vážně. Tower Bridge nám zas připadal mnohem hezčí a větší než v našich představách. Nemohli jsme se ani vynadívat. Trošku škoda, že už se odpoledne zvolna chýlilo ke konci a proto jsme se rozhodli nejít nahoru, ale pokračovat rovnou dál. Prý je odtam parádní výhled. My jsme ale přešli na druhý břeh do čtvrti Southwark a Benkside. Procházeli jsme se po nábřeží a kochali se výhledem jedním směrem a Tower Bridge a druhým na londýnské mrakodrapy. Podívali jsme se ke Globe Theatre (Shakespeare) a čekal nás nejhezčí výhled na St. Paul’s Cathedral. Vydali jsme se totiž od Tate Modern (nepěkná obří budova britského národního muzea moderního umění) přes pěší most Millennium Bridge zpět do City. Slunce právě zapadalo a osvětlovalo katedrálu úplně pohádkově.

Pak jsme se zašli podívat a taky trochu ohřát do Muzea Londýna, kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí o historii města, především o požáru (r.1666) a obydlování a rozrůstání se různých částí. A jelikož už byla tma, když jsme vylezli ven, rozhodli jsme se zamířit co nejrychleji na jídlo, po celodenním plahočení už toužebně očekávané. Jelikož jsme si chtěli dát tradiční fish and chips, ale cestou jsme jich bohužel moc nepotkali a ani jedno cenově přijatelné, rozhodli jsme se tedy využít rad průvodce a dojet si do jedné z doporučovaných levných restaurací. Kupodivu jsme ji celkem zakrátko našli a dali jsme si velkou porci fish and chips za pouhých £7, takže jsme byli spokojení a nasycení. Nakonec jsme se ještě zajeli podívat na „Bank“, které je obestavěno významnými a historií čišícími budovami jako je Royal Exchange (královská burza, která dnes slouží již jen jako luxusní schopping centrum), Mansion House (oficiální sídlo primátora) nebo Bank of England a také mrakodrapy, jako je např. Tower 42 (nejvyšší budova v City a 5. největší v Londýně). Před cestou do hostelu jsme se stavili ještě podívat na Monument (památník věnovaný požáru r. 1666, postavený blízko pověstné Pudding Lane), který je opravdu krásný, ale je obestavěný budovami, proto není odnikud moc vidět. Byl momentálně nepřístupný, což mě mrzí, protože z něho musí být krásný výhled. Tak jsme se alespoň rozhlédli z London Bridge, na noční Tower Bridge a nábřeží a vydali se do postýlek.

Třetí den byl nejnáročnější. Po snídani jsme se rozloučili s hostelem, sbalili své batůžky a vyrazili do města. Nejprve na Trafalgar Square odtud ulicí Whitehall k Westminster Abbey a Parlamentu. Cestou jsme nakoukli do Downing Street, ale přes ty mříže a střáže tu není nic vidět. Opět nám vyšlo počasí, takže bylo pěkně, ne úplně bez mráčku, ale byla pěkná podívaná z Westminster Bridge, na parlament s Big Benem, na Temži a vše kolem. Pak jsme sedli na metro a jeli jsme na Canary Wharf, na mrakodrapy (taky jsme se prošli po mostě od Kaplického) a pak do Greenwiche, kde je fakt krásně. Nádhernej park s kopečkama a nahoře observatoř s nultým poledníkem. Dal by se tu strávit celý den. Je tu všude vstup zdarma, i dole do Royal Naval College, National Maritime Museum a Queen's House. A shora je naprosto úžasnej výhled na Docklands (ty mrakodrapy), tam by se dali trávit hodiny!!! Nicméně čas rychle kvapí, tak ještě znovu na Trafalgar Square a hurá do Národní galerie. Zavírají v pět, takže aby jsme ty slunečnice stihli!! Není moc sil, takže neprojdeme vše, ale alespoň to nejdůležitější, a to co nás zajímá. No a když vylezeme ven, už je zase tma a kručí nám v žaludku, tak se jímáme najít nějaké to Tesco, nakoupit si zásoby na letiště a pak už šupajdíme do Soho. China Town je naprosto super, byli jsme tam jen za tmy a nedokážu si ani představit, jak to tam vypadá ve dne. V noci to byla paráda. Spousta čínských restaurací a obchůdků, všude lampiónky, člověk si připadá jako v jiným světě. Tak a teď co s tím jídlem. Slyšela jsem, že je dobrý si tu zajít na čínský bufet, což znamená, že zaplatíte nějaký paušál a můžete sníst kolik chcete. Našli jsme takovou příjemnou restauraci a za 7,60 jsme se nadlábli k prasknutí. Ještě jsme si zajeli naposledy na Piccadillly přeci jen nakoupit nějaký ty suvenýry a pak jsme se nechali vozit doubledeckerama, jelikož nám byla zima a bolely nás nožičky. Do odjezdu autobusu na letiště ještě zbývala nějaká ta hodinka, ale uteklo to a pak už nás čekaly jen horší věci....ale o tom až příště.