Lepší na tom, že člověk ztratí propisku nebo mozkovou buňku je fakt, že zanedlouho naleznete propisku cizí, sami si novou vyrobíte z mýdla, inkoustu a obilí nebo popř. máte štěstí, a Váš tatínek nosí domů s výplatou ještě firemní propisky. Znovu nalézt mozkovou buňku, i kdyby neměla být Vaše je ovšem problém. Hledal jsem všude. Když žádné mozkové buňky nebyly ani tam, kde maminka shovává vánoční dárky, rezignoval jsem a řekl si, že se s tím ještě nějakou dobu žít dá.
Kdybyste někdo nalezl předmět na obrázku, pošlete ho Ježíškovi, mám u něj objednávku
Každé den ve škole žasnu, kolik věcí už zase nevím a hlavně kolik bych jich správně vědět měl. Pohybuji se směrem, který by moderní upovídaná věda nazvala nejspíš antievoluční. Čelo se zpětně svažuje, nadočnicové oblouky vystupují a při pohledu na obrázek mamuta se mi chce nahlas křičet. Uprostřed pokoje hoří oheň a když není nic v televizi, rituálně kolem něj poskakuji třímajíce lyžařské hůlky. Oštěp totiž dostanu až k narozeninám. Celý tento článek můžete později vnímat jako poslední písemný a zároveň srozumitelný projev zbývajících buněk, kterým patří můj velký dík a diplom za vytrvalost.