9.Kapitola
23. 11. 2007
Nakoupila si tam učebnice a ještě jednou tolik knih mimo ne-li více, potom šli nakoupit uniformu a zbytek potřebných věcí do školy, jako je třeba kouzelnicky zvětšený kufr. Když šli kolem krámku se zvířaty.
Strašně se jí tam líbil Ostříž lesní,
dlouho se rozhodovala. V obchodě jí řekli, že je hodně inteligentní, může přes něj posílat i nějaké dopisy, psaníčka a vzkazy. Nepotřebuje být v kleci, svoje majitele pokud si je oblíbí dokáže najít kdekoliv na světě. Také se dozvěděla, že jsou to věrní přátelé a dokáže si za celí život najít jenom jednoho majitele, jiného už nikdy neuzná. Ostříž si jí hned oblíbil a uznal za majitelku. Koupila si ho po dlouhém uvažování, vždycky si přála mít ostříže.
Strašně se jí už odmala líbili a tento byl neskonale krásný. Inteligentní a i přítel, rozhodla se, že se k němu bude chovat, jako k člověku. Hned jak vyšle k obchůdku Ostříže vypustila z klece. Klec schovala k ostatním věcem a šli procházet další obchůdky. Až přijde domů bude uvažovat o vhodném jméně, který si sám vybere její nový okřídlený přítel.
El se strašně těšila domů, jak to všechno bude vyprávět rodičům a jak se na to asi budou tvářit, ale to ještě nevěděla, jak to všechno dopadne. Zjistí proč a co donutilo její rodiče se přestěhovat z Anglie do Česká republiky.
Když už měli všechno nakoupené a větší množství krámků, obchůdků a stánků prolezlých zastavili se ještě v cukrárně na zmrzlinu. Povídali si u ní a ještě probírali onu událost a prodavačky s hůlkami. Je až neuvěřitelné, jak si ti dva rozuměli a vzájemně si důvěřovali. William jí pověděl něco o svém životě a ona ho poslouchala a občas se ještě na něco zeptala. Povídali si i o škole jak to tam chodí, jaké to tam je a tak.
Bylo kolem páté odpoledne, když se rozhodli, že se vrátí domů. Profesor El zase přenesl do jejich altánku, tentokrát jejich přesun zvládla o hodně lépe.
Hned jak se rozkoukala, všimla si štiplavého kouře, tak se rozhlédla a zjistila, že to hoří Moniččin a jejich rodičů dům. Vyděšeně se na to koukala a hned běžela domů.
Rychle proběhla dům a zjistila, že její rodiče s Monikou jsou v obývacím pokoji. Monika seděla na gauči a brečela do náruči, její tetě.
El se zastavila ve dveřích, byla jako opařená vůbec se nemohla pohnout, měla z tohoto výjevu neblahé tušení, že se stalo něco moc a moc zlého.
Tak tady jsem to chtěla skončit, abych vás trošíčku napnula, ale kapitola by byla moc krátká, tak budu pokračovat dál. :-)
Když se konečně rozkoukala zeptala se táty:
„ Tati, co se děje? Co se stalo Monice a proč hoří její dům a kde jsou její rodiče?“ na něj nachrlila spousty otázek.
Chvilku se na ní koukal nešťastným pohledem. Koukl se na svojí milovanou ženu, chvilku se na sebe koukali a po nějaké době mu kývla.
Během této doby do obývacího pokoje došel i profesor lektvarů. Hned jak uviděl Moniku štkající, pochopil co se asi tak stalo.
Její rodiče byli zavražděni.
Strašně se jí tam líbil Ostříž lesní,
dlouho se rozhodovala. V obchodě jí řekli, že je hodně inteligentní, může přes něj posílat i nějaké dopisy, psaníčka a vzkazy. Nepotřebuje být v kleci, svoje majitele pokud si je oblíbí dokáže najít kdekoliv na světě. Také se dozvěděla, že jsou to věrní přátelé a dokáže si za celí život najít jenom jednoho majitele, jiného už nikdy neuzná. Ostříž si jí hned oblíbil a uznal za majitelku. Koupila si ho po dlouhém uvažování, vždycky si přála mít ostříže.
Strašně se jí už odmala líbili a tento byl neskonale krásný. Inteligentní a i přítel, rozhodla se, že se k němu bude chovat, jako k člověku. Hned jak vyšle k obchůdku Ostříže vypustila z klece. Klec schovala k ostatním věcem a šli procházet další obchůdky. Až přijde domů bude uvažovat o vhodném jméně, který si sám vybere její nový okřídlený přítel.
El se strašně těšila domů, jak to všechno bude vyprávět rodičům a jak se na to asi budou tvářit, ale to ještě nevěděla, jak to všechno dopadne. Zjistí proč a co donutilo její rodiče se přestěhovat z Anglie do Česká republiky.
Když už měli všechno nakoupené a větší množství krámků, obchůdků a stánků prolezlých zastavili se ještě v cukrárně na zmrzlinu. Povídali si u ní a ještě probírali onu událost a prodavačky s hůlkami. Je až neuvěřitelné, jak si ti dva rozuměli a vzájemně si důvěřovali. William jí pověděl něco o svém životě a ona ho poslouchala a občas se ještě na něco zeptala. Povídali si i o škole jak to tam chodí, jaké to tam je a tak.
Bylo kolem páté odpoledne, když se rozhodli, že se vrátí domů. Profesor El zase přenesl do jejich altánku, tentokrát jejich přesun zvládla o hodně lépe.
Hned jak se rozkoukala, všimla si štiplavého kouře, tak se rozhlédla a zjistila, že to hoří Moniččin a jejich rodičů dům. Vyděšeně se na to koukala a hned běžela domů.
Rychle proběhla dům a zjistila, že její rodiče s Monikou jsou v obývacím pokoji. Monika seděla na gauči a brečela do náruči, její tetě.
El se zastavila ve dveřích, byla jako opařená vůbec se nemohla pohnout, měla z tohoto výjevu neblahé tušení, že se stalo něco moc a moc zlého.
Tak tady jsem to chtěla skončit, abych vás trošíčku napnula, ale kapitola by byla moc krátká, tak budu pokračovat dál. :-)
Když se konečně rozkoukala zeptala se táty:
„ Tati, co se děje? Co se stalo Monice a proč hoří její dům a kde jsou její rodiče?“ na něj nachrlila spousty otázek.
Chvilku se na ní koukal nešťastným pohledem. Koukl se na svojí milovanou ženu, chvilku se na sebe koukali a po nějaké době mu kývla.
Během této doby do obývacího pokoje došel i profesor lektvarů. Hned jak uviděl Moniku štkající, pochopil co se asi tak stalo.
Její rodiče byli zavražděni.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář