Modrá růže - růže tuláků
Prosím, zde je jeden starý příběh:
Když čínksý císař, ucítil že se jeho dny chýlí ke konci, rozhodl se
najít manžela pro svou jedinou dceru. Nebyla to jen nejelegantnější a
nejvzdělanější ze všech dívek v císařství, ale také zdaleka
nejkrásnější. Měla jen jedinou vadu: nechtěla se vdávat ani za nic.
Když ji otec tak naléhavé prosil, prohlásila že si vezme za manžela toho
kdo ji přinese modrou růži. Jakmile se tato zpráva roznesla, všichni
mladíci ze vznešených a bohatých rodů, které v císařství žili, se dali
do hledání modré růže. Ale marně.Jeden po druhém se vzdávali. Nakonec
zůstali jen tři.
První z nich byl nejbohatším obchodníkem v císařství, byl dokonce
bohatší než sám císař. Šel k nejlepšímu alchymistovi, který tehdy na
světě žil, a ten pomocí různých látek a barev proměnil bílou růži v
dokonale modrou.Obchodník neztrácel čas a hned ji přinesl do císařského
paláce. Když princezna uviděla růži, zbledla, ale pak prohlásila :
"Kdyby na tu růži sedl motýl, otrávil by se," a znechuceně ji odhodila.
Druhým nápadníkem byl generál císařovy armády. Požádal nejzručnějšího
klenotníka na světe, aby mu modrou růži vybrousil ze safíru. Když
princezna spočinula pohledem svých temných očí na růži, která se
mihotala září jako odraz nebe na mořské hladině, řekla: "Tatínku,
nevidíš, že to není růže, ale jen safír vybroušený do tvaru růže?"
Třetím nápadníkem byl syn prvního ministra, krásný vzdělaný a jemný
mladík. Tři měsíce zaměstnával nejlepší umělce země, než mu vytvořili
modrou růži z nejjemnějšího porcelánu.
"Nechám si jí, protože je překrásná," řekla princezna, "ale je to jen
ozdobný předmět."
Tak byl odmítnut i třetí nápadník.
Jednoho krásného letního večera princezna seděla u okna a těšila se z
pohledu na západ slunce, když uslyšela něčí zpěv. Náhodou tady procházel
mladý básník. Jeho pohled se setkal s jejím. Na chvíli se na sebe mlčky
zadívali. Pak jí mladý básník něžně řekl: "Moc rád bych si tě chtěl vzít
za ženu."
"To není tak jednoduché," opověděla princezna."Já jsem císařova dcera a
slíbila jsem, že si vezmu jen toho kdo mi donese modrou růži. Dosud se
to nikomu nepodařilo."
"Já ji najdu," prohlásil básník.
Druhý den ráno mladý básník utrhl bílou růži a přinesl ji císaři. Ten ji
se smíchem předal dceři. Princezna vzala do ruky růži a bez zaváhání
prohlásila: "Konečně mám modrou růži!"
Císařovi chvíli trvalo , než se z překvapení vzpamatoval. Ministři a
dvořané mezi sebou nesouhlasně mručeli: "Vždyť ta růže není modrá ....."
Ale princezna odpověděla: "Cožpak vám neslouží zrak? Tato růže je modrá,
tím si můžete být jisti. Jen se dobře podívejte a uvidíte, jak je
nádherně modrá!"
Všichni dvořané zmlkli. Princezna si vzala za muže básníka a byli spolu
až do smrti šťastní.
Náhledy fotografií ze složky Modrá růže