Animals - Panda Velká
1. díl: Panda velká
Záhada bambusového medvěda
Červený výstražný trojúhelník a v něm černobílý medvěd. Tento symbol zná určitě každý, kdo alespoň jedenkrát navštívil některou z našich či zahraničních zoo.
Označují se jim druhy, kterým v přírodě hrozí vyhubení. Ta nejvzácnější a nejohroženější zvířata světa. A černobílý medvěd, kterého mají ve znaku, mezi nimi zaujímá jedno z předních míst.
Tápání vědců
Panda velká vypadá na první pohled jako medvěd. A mezi medvědy skutečně patří. Ale způsob jejího života je odlišný. Zatímco ostatní medvědi jsou masožravci a rostlinnou stravou obohacují svůj jídelníček jen zčásti, pandy se živí takřka výlučně rostlinami. A to ještě ne všemi, specializovaly se na bambus. Z tohoto důvodu přírodovědci řadu let nemohli pandu nijak systematicky zařadit.Nejprve ji přiřadili k medvědům, později ji i s její menší příbuznou pandou červenou přeřadili k šelmám medvídkovitým (tedy do příbuzenstva mývalů, nosálů apod.). Pak pandám vytvořili samostatnou čeleď. Po určitou dobu dokonce patřila každá jinam - panda velká byla pravým medvědem, panda červená šelmou medvídkovitou. Nakonec rozhodly genetické a různé srovnávací testy: obě pandy jsou skutečnými medvědy. Tajemství je - snad již definitivně - rozluštěno.
Kdo je ohrožuje
Pandy obývají naši planetu téměř tři miliony let. V dobách, kdy se objevily, pokrývaly bambusové lesy značnou část Číny a přilehlých oblastí Asie. Protože bambusu bylo dost a zvířat, která by se jím živila, málo, pandy neměly důvod hledat si jiné zdroje potravy. Jejich specializace se od té doby natolik prohloubila, že jsou na bambusu závislé. A to se jim stalo osudným. Když přirozený ústup bambusových lesů způsobený změnami klimatu ještě urychlili lidé, kteří je vypalovali, aby získali půdu pro svá políčka a pastviny, pandy se ocitly na pokraji vyhynutí. Jejich souvislý domov je dnes rozdrobený na malé izolované ostrůvky lesa, které se staly pastí - pandy nejsou schopné překonávat vzdálenosti mezi nimi, nemohou se setkávat nepříbuzní jedinci a izolované populace začaly postupně vymírat. Přímý lov pand a pytláctví už jen završili jejich zkázu.
Málo pandích miminek
Panda velká se stala národním symbolem Číny a čínská vláda vynakládá nemalé prostředky na její záchranu. V případě pand ale nestačí zřizovat rezervace, dokonce ani velkoplošné. Propojit izolované ostrůvky lesů je příliš náročné a téměř neuskutečnitelné. Populace pand v přírodě je navíc tak řídká, že se samec se samicí v tom správném čase říje setká opravdu jen šťastnou náhodou. Rozmnožování pand je velmi pomalé i proto, že pandy rodí jediné mládě, a když se náhodou narodí dvojčata, jedno z nich většinou uhyne, matka se o ně nedokáže postarat.
Záchranný program
Na řadu proto přišlo zřizování výzkumních chovných stanic. V nich se zpočátku odchovávala hlavně opuštěná mláďata, o která se matka nestarala. Současně se rozvíjel program umělého odchovu pand. O ten se kromě čínských stanic pokoušejí i některé světové zoologické zahrady. Dlouho se nedařilo, pandy se v zajetí odmítaly pářit nebo se pářili neúspěšně, a pokud se přece jen mládě narodilo, více než 30 procent jich po narození uhynulo. Vědci zkoušeli všechno možné - dokonce pandám promítali videozáznamy páření divokých pand, aby je motivovali.Jako nejúspěšnější se nakonec ukázalo umělé oplodnění samic. Za poslední roky pandích mláďat úspěšně přibývá - v roce 2003 se narodilo a přežilo 16 mláďat, v roce 2004 devět, o rok později jich bylo
Náhledy fotografií ze složky Animals