Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Obrazek

Rozhodnout se, zda psa s PP, nebo bez něj jistě někteří z vás udělali, nebo právě teď váhají, k čemu se přiklonit. Při pročítání inzerátů jste už určitě narazili na to, že někdo prodává psa s PP nebo bez PP. Je to zkratka dvou slov – PRŮKAZ PŮVODU. Psi bez PP bývají mnohdy o hodně tisíc Kč levnější, ale opravdu ušetříte peníze? PP není jen kus papíru, je zároveň i jistou zárukou...
Co je průkaz původu

Doklad o tom, že plemeno které kupujete je skutečně tím plemenem a ne třeba křížencem. Prostě potvrzuje příslušnost psa k danému plemeni. PP vydává patřičná chovatelská asociace všem štěňatům ve vrhu, pokud jejich rodiče mají rovněž PP a byli řádně uchovněni - to znamená, že prošli bonitací, nemají žádné exteriérové ani povahové vady.  V průkaze jsou zapsány identifikační údaje psa (číslo tetování, čipu) a výpis nejméně tří generací předků. Součástí tohoto dokumentu je ještě příloha, do které se zapisují výsledky z výstav, soutěží, zkoušek, závodů a bonitací.

Co PP zaručuje:

Mimo toho, že si můžete být jistí tím, že jedná o plemeno které jste chtěli, máte i jistotu, že u pejsků kteří PP mají, se hlídá jejich zdravotní stav.  Dále zaručuje, že rodiče odpovídali standardu plemene(standard tvoří chovatelský klub v zemi původu plemene). Jedná se o popis ideálního jedince a tím pádem je velká pravděpodobnost, že jejich potomci se rovněž budou blížit ideálu.


Co PP nezaručuje:

Určitě není možné aby vám průkaz původu zaručil zdraví psa, to vám bohužel nezaručí nikdo. Taky nezaručuje, že štěně bude odpovídat standardu, genetiku ještě nikdo neovládá natolik, aby se rodila jen standardní štěňata.


K čemu PP zavazuje:

Absolutně k ničemu. S pejskem nemusíte obrážet výstavy. Ovšem pokud si v průběhu života s pejskem řeknete, že zrovna ten váš je natolik krásný, že by přece jen tu výstavu mohl absolvovat, tak vám nic nebrání. Pokud si pořídíte psa bez PP, výstavy se vás netýkají, byť by byl váš pejsek hezčí než leckterý šampión. Můžete zkusit štěstí na některé z voříškiád, ale vstup na oficiální výstavy je vám navždy odepřen. Jinak je chov psa s PP a bez něj naprosto stejný. Snad jen ještě to, že na výstavu pejska s PP, který se stříhá, můžete jen v předepsaném střihu, ale pokud vám nejde o vystavování, můžete i psa s průkazem ostříhat, jak vás napadne. Česání, krmení, venčení, veterinární péče, to vše je totožné u psa s rodokmenem jako u voříška. Proto mě často zaráží, že mnoho lidí chodí nakupovat co nejlevnější (a často nekvalitní) krmivo s tím, že mají doma „jen obyčejného“ psa. Měli by si uvědomit, že jak výstavní šampión tak pouliční směska, mají trávení stejné a kvalitní krmení není výsadou psů s PP.


Nejčastější lži o tom, proč pes nemá PP:

  – nejčastější lež, kterou množitelé používají je ta, že štěně bylo nadpočetné a proto již PP nedostalo. Není tomu tak. Štěňata dostanou PP všechna, ať už jsou dvě nebo jich je osmnáct a víc. Průkaz dostávají i nestandardní štěňata, ale do průkazu původu dostanou razítko – NECHOVNÝ.


2. Zdravotní vrh – Další oblíbená výmluva vznikla díky fámě, že každá fena má mít jednou za život štěňata. Fena se bez štěňat obejde a na zdraví jí to rozhodně nepoznamená. Naopak, pokud víte, že štěňata odchovávat nechcete a necháte fenku vykastrovat těsně před nebo po prvním hárání, preventivně tak předcházíte tvorbě nádorů mléčné žlázy. A to o 99% v případě, že je fena kastrovaná před prvním háráním a o 92% po něm. Lepší je kastrovat po prvním hárání, kdy je snížené riziko zdravotních komplikací (inkontinence). Při pozdější kastraci je procento zamezení tvorby nádorů zanedbatelné. Kastrace je prevencí i dalších cnění (falešná březost, zánět dělohy, atd.).

3. Dodatečné PP – Někteří množitelé tvrdí dokonce to, že o PP si můžete během života pejska dodatečně zažádat (většinou už nejsou schopni vám přesně sdělit kde) – to je celé nesmysl, nic takového není možné.

4. Nedostatek času nebo chuti k uchovnění – uchovnit psa není tak složité, jak vám bude množitel tvrdit, většině plemen stačí absolvovat jednu, dvě výstavy a bonitaci. Pokud pes nemá zdravotní ani jiné vady které by ho vylučovali z chovu (odchylky od standardu), je zpravidla bez problému uchovněn. Štěňata bez PP jsou často potomky právě rodičů, kteří vady mají a tak se pak nedivte, že vaše štěně nosí ocas rovný, když má být zatočený nebo je agresivní, ač má jít o klidné a vyrovnané plemeno.

 

Chovatel versus množitel:

Jak název napovídá slovo chovatel má původ ve slově chovat. Chov je pečlivým výběrem jedinců, kteří mají určité vlastnosti, stále zlepšování vzhledu, vlastností a zdraví plemene po celé generace. Množiteli o toto nejde, množí psy buď z neznalosti problematiky nebo pro peníze. Nezlepšuje nic, nehlídá zdravotní stav, prostě jen produkuje štěňata bez chovatelského záměru. Cena takovýchto štěňat se často ani příliš neliší od ceny štěňat s PP. Navíc množitel nedaní příjmy, cena neodpovídá nákladům ani kvalitě. Nezřídka štěňata nejsou naočkovaná ani odčervená. U chovatele s PP je očkování, odčervení, čip nebo tetování automatické. Chovatel zpravidla poskytuje i kupní smlouvu a chovatelský servis (krmivo do začátku, poradenství ohledně zdraví i dalšího chovu). U chovatelů psů s PP probíhá kontrola vrhu, což znamená, že štěňata nejsou v otřesných podmínkách, chovní psi nejsou chováni v klecích bez náležité péče či jinak týraní. Feny nemohou být nakrývány před dosažením chovatelské dospělosti a ani pak nelze krýt při každém hárání. Pokud vás odrazuje vyšší cena štěňat s PP a vy nemáte vystavovatelské a chovatelské ambice, zkuste obvolat chovatelské stanice a poptat se zda nemají štěně s mírnou vadou (nestandardní barva, chybějící zub, nesestouplé varle), ta jsou levnější než štěňata z téhož vrhu, ale vyšší kvality.

 

Ať už se rozhodnete jakkoli, vždy vybírejte pečlivě a rozvážně, ať později nelitujete. Vždyť pejsek s vámi může být patnáct a více let. Pokud prostě chcete psa a je vám jedno jakého, pořiďte si voříška nebo psa bez PP. Rozhodujete-li se pro určité plemeno pro jeho vzhled nebo vlastnosti, opravdu zvažte, jestli jsou PP zbytečný luxus nebo mají své opodstatnění. Vždyť stačí vzít encyklopedii a porovnat pár psů módních plemen (německý ovčák, jorkšírský teriér, pudl a další) se standardem. Brzy si začnete všímat, že se většina z nich od standardních psů s PP diametrálně liší. Pak je jen na vás, zda podstoupíte riziko, že budete mít doma pejska, který se tomu vašemu vysněnému jen vzdáleně podobá.