PODZIMKY SNĚŽNÉ
Podzimní prázdniny 2015, 40. oddíl Tardigrada
Místo: Sněžné u Nového Města na Moravě
Sraz: ve středu 28.10 v 7:45 na hl.n.
Návrat: v sobotu 31.10 v 19:10 na hl.n
S sebou: teplé boty, teplé oblečení, karimatku, spacák, baterku, šátek, svačinu, rukavice a flašku s pitím.
Vyrazili jsme z Brna ve středu ráno v počtu 2 vedoucích a 13 dětí. Jeli jsme vlakem a přestupovali jsme v Novém Městě a odtud se svezli autobusem až do Sněžného. Zde jsme se ubytovali na faře (katolické, kromě ní je ve vesnici čítající 720 obyvatel ještě fara evangelická). Fara je veliká a dobře zařízená, topili jsme plynem. Možnost ubytování zde není nikde inzerována – Jarda to zařídil přes známého.
První den jsme se ubytovali, zahráli několik her a vyrazili na kratší výlet v okolí. Prohnali jsme slepice za vsí – kluci žádnou nechytili – a došli jsme až k velkým kládám. Zde měla premiéru tato hra na špióny: Všichni se schovejte do lesa, já budu po cestě přenášet nějaké materiály (drobné předměty) a vy je chcete identifikovat. Koho uvidím, toho zastřelím a končí. Nejvíc bodů vyhrává. Z výpravy jsme došli za tmy, večer přijel Petr Zelenka – takže dětí už bylo 14.
Následující den byl zaměřený na hry a aktivity na faře, na dopoledne přijel (podle plánu) nový tomášský kaplan Jakub Tůma. Ten má vlastní bohaté skautské zkušenosti a podařilo se mu zaujmout děcka na celé dopoledne. Pan kaplan odjel s Váchama, ti si přijeli pro Tadeáše, který utrpěl akutní šok z nedostatku počítačových her (takže dětí opět 13). V rámci odpoledne jsme absolvovali velmi krátký výlet a dali klukům příležitost nakoupit si v místních obchodech (v obci je kromě jednoty i vietnamec, takže nakoupit se tu dá skoro kdykoliv). Večer vyvrcholil hrou na upíra – málokdy naleznete opravdu dokonalé zatemnění pro tuto hru – tady ve sklepě bylo. Nicméně zde byla zima a spousta pavouků, takže asi třetina kluků bohužel nehrála. Upíra jsme ukončili asi až o půl jedenácté. Já (Zordon) jsem odjel do Brna a za mě přijeli Jirka s Davidem – přivezl je Čičina, který odvezl mě (od rána nemocného, který jsem jel do Brna kvůli škole: VŠ holt podzimní prázdniny nezná), čímž mi velmi pomohl – spojů přímo ze sněžné není věru mnoho.
Tím, že pak už jsem tam nebyl, nevím přesně, jak to probíhalo, ale na pátek byl naplánován velký (v naší realitě tak 12-18 km) výlet po okolí. Po puritánovi Jardovi převzal kuchyni David a uvařil nějaký luxusní žrádlo. V sobotu se odjíždělo odpoledne.