Smilov 14-17.11.2009
4 denní výprava do Hrubé Vody (Severní hvězda) 14.-17.11.2009
Je sobota ráno. Všichni se jistě sjíždějí na hlavním Olomouckém nádraží. Já bohužel ne, já stále spím. Díky této události nemohu popsat, jak cesta přesně probíhala, a proto začnu s tím, jak jsem přijel s Bráchou k té chatě o trochu později.
Slunce se jasně rozsvítilo, začínalo být lehce teplo. S tímto krásným počasím jsem s Bráchou dorazil do chatky, před kterou se zrovna v té chvíli hrála taková soutěžní hra. Tři týmy soutěžily v různých závodech (tahání dřeva, běh apod..) a vítězové dostali plechovky od Coca-Coly, které se pak použili na balón, ale o tom až později. Po soutěži měl nachystanou hru Lipo, kdy se hrála klasická schovka a později banderovci.
Po hře jsme se konečně odebrali do chaty, kde jsme měli oběd a potom osobní volno. Po konečném uskupení pokojů nahoře jsme se všichni srazili v kuchyni. Hned na to přišel Čaroděj s hordou papíru, lepidlem a dalšími pomůckami na výrobu balónu. Dále se na stole válel návod na zmíněný balón. Čtyři papíry návodu, kus tlustého železného drátu, role malého drátu, 2 silné papíry A3 a další věci. Rozdělili jsme se do dvou družin, které měly postavit celkem 2 balóny. (Každá skupinka jeden balón, pochopitelně.) Lipova družinka si ze začátku vedla mnohem lépe, akorát díky anarchii v jejich družince se jejich družinka rozpadla. No, jeden z důvodů může být taky Luke, který nahoře hrál Mafii, a mnoho lidí se radši dívalo na někoho, kdo se neumí trefit ani do nohy, než dole lepit papíry. Ale časem se odtamtud lidi odháněli. Teď zpátky k zmiňované výrobě. Tak tedy vyráběla jen naše skupinka. Nejdříve jsme měli nakreslit obrys pro obalovou část balónu. S Upírem jsme črtali, a poté posílali nákresy k vystřihnutí k Betonovi a Marmiliánovi. Po nastříhání Jenda s Pavlem k sobě slepovali ty části. Velice opatrně. Mezitím Ondra s nespecifikovaným pomníkem dělali část, která drží kelímky s palivem (líhem). Jak byl čas, tak se ještě udělala střední stříška. Když Jenda dolepil obalovou část, tak se do naší výroby zapojil i Brácha, Čaroděj a Vojta. Velice opatrně jsme slepovali části, aby v konečně fázi všechno fungovalo. Poslali jsme také Vojtu dovnitř balónu, aby přidržoval balón zevnitř. (Více můžete vidět ve fotogalerii.) Tak šla práce dál a po dlouhé době jsme balón dodělali.
Nadešel čas, čas k odzkoušení a vypuštění balónu. Čas, na který mnozí čekali, čas, pro který si dalo hodně lidí velkou práci. Medvěd zapnul reflektory, abychom venku viděli. Balón je již venku. Snažíme se o zapálení balónu. Všichni se dívají všude kolem a čekají, na jakou střechu se hořící líh vylije a kolik škody způsobí. Joke běží pro jistotu dovnitř pro vodu. Luke posílá vlčata dozadu a hlavně Radka, aby zase něco neudělal, aby nezavazeli světlu a ostatním ve výhledu. Balón se už pomalu zahřívá. Nevypadá to, že by měl v úmyslu vzlétnout. Dlouhou chvíli se všichni bezduše dívají, jak je balón pořád u země. Zřejmě nevzlétne, jen málo lidí tomu věří. Najednou začal hořet bok balónu, a líh se málem vylil na Bráchu. Ti, co ho drželi ho lehce pouští. (Balón.) Nic se mu ale naštěstí nestalo, ale poté přibíhá Radek a kopne do balónu se slovy „On ale ještě hořel.“ Málem nám zničil balón, ale nakonec se balónu nic nestalo. Jen přišel o spodní část, kde byl vlastně v nádobě líh. (V odříznuté části plechovky od Coca Coly). Jdeme zpět do chaty s tím, že Balón zkusíme vypustit zítra, či pozítří.
Malička chvíle volna je doprovázená opět srazem dole u stolu. Odtamtud nás poslali ven. Venku má přichystanou hru Joke. Jsme opět rozděleni na dvě skupinky. Máme složit obrázek z rozstříhaných papírků a poznat, z jakého je to filmu. Měli jsme stát v řadě, a vždy, když někdo vyběhl, má udělat deset kliků, a pak může vyběhnout do tmy, vzít pouze jeden papírek a donést ho rychle do chaty. Mezitím vybíhá další. Takhle jsme sbírali papírky, a nakonec vyhrála naše skupinka, ale jen díky tomu, že jsme při cestě nějak našli jejich papírek, a díky tomu to nemohli dokončit, jinak by vyhráli, protože byli rychlejší. Samozřejmě, že se jednalo o Ramba z Ramba dvojky.
Poté jsme se měli všichni sejít v pokoji vedení. Čekala nás tam etapová hra pro celoroční hru. (Dále jen CRH.) Každý tým se měl usadit někam jinam. Bylo asi 6 papíru, na kterých bylo všechno možné. (Od fotek očí členů, přes hlavní města, až k pohádkovým postavám.) Měli jsme vždy poznat, o co se jedná. Při těžších případech byli dole možnosti, jako třeba u hradů a zámků, nebo u cizích jazyků. Etapa dopadla následovně:
1. Lipova skupinka
2. Jendova skupinka
3. Snakeova skupinka
4. Společně: Moje (Matějova) a Ondrova skupinka
5. Upírova skupinka
Po hře jsme měli volno, přičemž se už šlo spát. Někdo se však díval na film, a někdo si k filmu vzal i toaleťák, pro případ potřeby při leknutí. (Konkrétně Snake.)
Začíná světlo, je další den. Nikdo nás však nebudí, ale i přes to je dole jakási aktivita některých členů. Jdeme dolů a vidíme, že už jsou všichni vzhůru. Zanedlouho však přišla snídaně a všichni se najedli. Na snídani byl konkrétně makovec s blíže nespecifikovanou věcí.
Po etapě nás čekal tolik očekávaný výlet. Šli jsme na Malý Rabštýn. Vyrazili jsme před obědem a v chatě zůstal tuším-že Čaroděj, který připravoval oběd – rizoto. Při cestě se hrálo hlavně Dračí Doupě, myslím, že hlavně u Lipa a Upíra, protože se ukázalo, že je hodně hráčů na to, aby byla jen jedna hra. Domnívam se, že i Vojta hrál s někým dračí doupě, kde se přenesli přes časoprostor, ale teď si nejsem moc jistý. Na výletě jsme se ocitli v konečném bodě na krásném výhledu na jedné malé skále, kde jsme jako vlčata vždy zakopávali flašku. Dali jsme si pauzu na jídlo a pití, a poté se vrátili zpět.
V chatě nás již čekal Čaroděj s obědem. Čekalo nás výtečné rizoto. Po hygieně jsme se uskupili v jídelně a šli jíst. Po výborném obědě jsme měli dlouhou pauzu na odpočinek a ostatní blbosti.
Nastal čas na další program, při pohledu na plné balíčky se špagetami se dalo spekulovat, o co se asi jedná. Byla to etapovka do CRH, při které slavný Phileas Fogg vydal přes Tádž Mahál, který se mu tak zalíbil, že si chtěl jednou taky něco podobného postavit. A to jsme měli udělat ze špaget. Taky jsme dostali radu, že při různě uvařených konzistencí špaget můžeme udělat zajímavé věci. Hodnotí se jenom vzhled. S tímto se zahájila etapa. Všem se to celkem povedlo, až na Lipa a Upíra, kteří museli v průběhu odjet, aby stihli zítřejší školu. Neměli to až tak špatné, akorát díky demoralizaci členů z důvodu nepřítomnosti vedoucího skupinky to vzdali asi v polovině, takže to neměli dodělané. Výsledky etap:
1. Ondrova skupinka
2. Jendova skupinka
3. Moje (Matějova) skupinka
4. Snakeova skupinka
5. Upírova skupinka
6. Lipova skupinka
Hra se protáhla až do večera, takže hned po hře byla večeře, a hned na to se šlo spát.
Nadešel další den, světlo nás tentokrát nevzbudilo, budí nás až provokativně rozesmátý obličej Bráchy, který nás informoval, ať vstaneme, zatopíme dole a posekáme dříví a že na to, abychom vstali, máme deset minut, jinak nás polije. Po naších připomínkách, že máme ještě hodně času, že si ještě lehneme, nám to snížil na tři minuty a odešel. Tak jsme vstali, a šli zatopit a posekat trochu dřeva.
Na snídani jsme měli opět nějaký makovec a vánočky. Sešli jsme se v jídelně, kde nás čekala tolik očekávaná a pro tuto chatu klasická hra. Bojovka, při které se používají hadrovky a řemdihy. A samozřejmě matračky. Na začátku měli obránci pouze jeden život, a útočníci tři. Rozdělili jsme se na dvě družstva, a šlo se hrát. Tentokrát nikdo nešel oknem, protože se v pravidlech říkalo, že se ven nesmí. Hrálo se celkem dlouho, vyměňovali jsme si strany, nakonec jsem však se Snakem a Tadeášem odběhl, a šli jsme připravovat oběd. Konkrétně rajskou polévku a řízky s bramborami. Během přípravy se snědlo mnoho řízků, vždy si někdo přiběhl a nějaký tajně snědl. Ať už to byl jen kousek pro Vojtu, nebo téměř celý řízek pro Joka nebo Lukeho. Ale řízků bylo dost, takže si toho téměř nikdo nevšiml. Tak jsme naklepali řízky, obalili a usmažili (smažil pouze Snake – a také kvalitně.) Když se podával oběd, všichni byli spokojeni, jen Brácha s Medvědem byli lehce naštvaní, protože měli jen normální porci řízků, protože nevěděli, že se v kuchyni jedli řízky a pořád si mysleli, že je máme někde schované.
Po obědě jsme šli ven, a tam nás čekal Medvěd s jeho hrou. Ztroskotali jsme na ostrově a měli jsme si zajistit jídlo, pití, dřevo na příbytek a také nějaké ty blbosti navíc. (Poklady.) A to konkrétně v kartičkách. Za každého člena mělo být 3 prasata (jídlo), 3 vody (pití pochopitelně) a 5 dřev (příbytek). Poklad byl pouze jako bonus, kdy se vždy měli udělat komplety. Například kartičky s pergamenem, inkoustem a perem byl jeden komplet. Jak jsme kartičky získávali? Na stanovištích u Lukeho, Vojty, Joka a Bráchy. Medvěd pouze fotil. Po dlouhé hře, která se protáhla až do noci, jsme se uchýlili do chatky.
Po ne moc dlouhé době jsme se zase vrátili zpět ven. Čekala nás další etapovka do CRH, tentokrát jsme byli v prostředí Hinduistické slavnosti a měli jsme chránit svojí svíčku před ostatními, a přitom sfoukávat ostatním. Byly celkem asi 4 hry, přičemž etapa dopadla následovně:
1. Snakeova družinka
2. Jendova družinka
3. Společně: Moje (Matějova), Lipova, Upírova družinka
4. Ondrova skupinka
Poté jsme se tentokrát už naposledy za tuto noc uchýlili do chatky.
Tam se připravovala dlouho očekávaná událost. Nemám na mysli převrat vedení, který se minulý rok téměř dokonale povedl, mluvím o hostině. Brácha s pár pomocníky šli chystat hostinu na stůl. Všichni se šli přichystat na hostinu, vybírali si skleničky, od speciálních slavnostních na víno, které si vzal Jarek, až po pivní půllitry. Na hostině jsme se ocitli u samotného Maharádžiho, kde jsme měli nejdříve nabídnout kus čehokoli komukoli. Několik lidí se škodolibým úsměvem nabízelo pofiderní párky, pokud se tomu dá tak říkat, jiní zase si na výměnu nabízeli dobrůtky. Došlo až k jedení po slepu, kdy každý šel nejdříve po roládách a došlo se až po normální jedení, kde jsme všechno snědli a vypili, a zbyly téměř jen ty „párky“, kdy každý hecoval každého, aby to snědl. Po hostině to Luke a Joke sklidili a umyli, tu a tam jsem pomohl i já. Po hostině ani nemusím zmiňovat, jak byl obsazený záchod. Hned na to se šlo konečně spát.
Nadešel poslední den. Znova nás budil Brácha, tentokrát naštěstí bez žádného úkolu. Po snídani, kdy byla zase vánočka s makovcem, jsme se všichni sešli v pokoji vedení, kde nám popovídali, proč máme dneska volno, proč je vlastně svátek. Po vyprávění, které si dnes jistě jen málokdo pamatuje, jsme měli nějakou chvíli volno. Zanedlouho nás poslali ven, kde jsme měli poslední etapu do CRH za tuhle výpravu. Tentokrát jsme se ocitli u přepravy Velbloudů, kde jsme měli uchránit naše velbloudy a také krást ostatním. Velbloudi jiného týmu (jiné barvy) mají větší hodnotu než velbloudi stejného týmu. U této hry se ukázalo, že skupinka bez hordy členů nemá moc šancí. Některé skupinky měli 4 členy na výpravě, jiné zase jen 2. Po dlouhé bitvě, kde si na konci vzal téměř každý hrst mých velbloudů, jak se na mě všichni spikli, to dopadlo následovně:
1. Snakeova a Jendova družinka
2. Upírova družinka
3. Ondrova skupinka
4. Moje (Matějova) skupinka
5. Lipova družinka
Boj byl dlouhý a nemilosrdný. Odcházíme dovnitř.
Po etapě jsme měli program já se Snakem. Vyhnali jsme všechny ven a tam jsme si nejprve zahráli na otrokáře. Tuto hru jistě všichni znáte. Po dlouhém tleskání do rukou a dlouhém běhu jsme pokračovali hrou buldoci, tu jistě také všichni znáte. Bohužel nám tuto hru přerušilo to, že jsme už odcházeli.
Je čas na odchod, chata je uklizená, všichni sbaleni, odcházíme pryč. Znovu nás čeká delší cesta k vlaku, protože nejdeme na zastávku Smilov. Po cestě se zase ukázala aktivita Dračího Doupěte, ale vesměs si jen každý s někým povídal. Tento rok, alespoň pro mě, se zdála cesta kratší. Netrvalo dlouho a dorazili jsme na nádraží. Tam už stál vlak, a tak jsme ho vzali útokem. Místa bylo hodně, proto se každý usadil. Během cesty jsme se Snakem vybrakovali Bráchovou tašku, kde si chtěl tajně vzít hromadu makovců domů. Proto jsme vytáhli asi tři makovce a s každým jsme se rozdělili. Samozřejmě s povolením Bráchy. Zanedlouho jsme dorazili na Olomoucké nádraží, kde jsme oznámkovali výpravu. Padly samé jedničky, jen tři dvojky. Udělili jsme nej prsten, který získal Snake za kuchařskou ochotu na výpravě. Rozloučili jsme se a jeli domů.
Výprava se moc povedla, jelo nás tam taky dost. Nepíšu na začátku, kdo tam všechno jel, protože sám si nepamatuji všechny, co tam byli, a nerad bych někoho vynechal. Tak se snad uvidíme na další akci!
Matěj