Každoroční akce se konala pod azurovým nebem, což bylo dobře, protože přišlo docela hodně lidí. Draci se po obloze proháněli asi hoďku a půl, než jsme všechny účastníky obešli a obdarovali je dráčky na památku. Potom následovalo vyhlášení za nejhezčího draka, za ručně dělaného, za nejvyšší let nebo naopak, za pokus o vzlétnutí...
Když se všichni rozešli, uklidili jsme hřiště od papírků a všeho možného a pak jsme si šli každý po svých... Kam? no přeci domů na oběd.:)
Ája