5.2. Jak krmit
Správný způsob krmení respektuje možnosti a schopnosti zažívacího traktu koně. Potřeby koně již bohužel méně vyhovují lidem, kteří jej mají krmit. Kůň má malý žaludek (zhruba desetkrát menší než kráva), který se snadno a rychle naplní. Kůň, na rozdíl od přežvýkavců, velmi důkladně každé sousto objemného krmiva prožvýká a prosliní. Proto i v relativně malém žaludku je dost místa i času na natrávení potravy. Pokud kůň přijme najednou větší množství potravy, zejména jádra, hrozí nejen poškození žaludku, zejména když potrava vlivem slin, žaludečních šťáv či vody zvětšuje svůj objem, ale i problémy s trávením v dalších úsecích střev, protože tato zažitina není dostatečně žaludečními šťávami natrávena. Prostě není zařízen na rychlé hltání.
Z toho je zřejmá optimální technika krmení – méně a častěji je mnohem lepší, než dvakrát denně velké množství.
Pastva na vhodném porostu sama o sobě je nejlepší volbou a nejvhodnějším způsobem krmení objemu.
Jádro je zase dobře dávat před objemem, aby žaludeční a střevní šťávy nebyly naředěny a neutralizovány vlákninou v senu nebo pastvě. Obavy z přístupu k vodě v době příjmu potravy ale nejsou na místě.
Ovšem oblíbené zvlhčování, pokud není ze zdravotních (respiratorní problémy – snížení prašnosti), chuťových (zlepšení příjmu krmiva) nebo krmivářských důvodů (některé úsušky - bobtnání, rozpínavost) nezbytné, má spíše negativní vliv, neboť zvyšuje rychlost příjmu krmiva, snižuje jeho proslinění a mechanické zpracování. Na celkové množství přijaté vody nebo obsahu tekutin ve střevech, zvlhčování krmiva nemá vliv.
Mechanická úprava drcením, mačkáním nebo šrotováním zlepšuje využitelnost krmiv, ale pro dospělé koně se zdravým chrupem není většinou nezbytná a ekonomicky výhodná. Větší význam mají tepelné úpravy (např. extruze), při kterých dochází k narušení buněčných stěn, mazovatění a nabobtnání škrobů a tím i k jejich snazší přístupnosti, spolu i s dalšími látkami v buňce obsaženými. Při krmení většího množství jádra dochází k nepravidelnému obrušování chrupu. Na vnitřních i lícních stranách zubů vznikají ostré hroty, které bolestivě zraňují dásně i líce, dochází ke snížení příjmu krmiva a ztrátě kondice i výkonnosti. Následuje nezbytný zákrok veterináře - zbroušení zubů. U sportujících koní je vhodná preventivní kontrola alespoň třikrát ročně.
Protože kůň tráví i pomocí mikroorganismů ve střevech, neměňte složení krmné dávky rychle ani často. Není dobré střídat zdroje sena. Což znamená, že nezáleží na dodavateli, ale záleží na místu původu sena. Střevní mikroflóra se s takovou změnou vyrovnává i déle než dva týdny. Po tuto dobu nerozkládá řádně vlákninu, netvoří dostatek vitamínů, těkavých mastných kyselin ani bílkovin.
Pro koně je velice důležité zachovávat pravidelný denní řád a zejména krmit ve stejnou dobu. V příjmu potravy by neměla být větší přestávka než 12 hodin.