velikonoční zvyky, tradice
Velikonoční zvyky
čr:
Velikonoční zvyky
PROČ JE STŘEDA ŠKAREDÁ
Toto označení prý pochází z toho, že se Jidáš na Ježíše škaredil. Podle lidové tradice se proto v tento den nesmí nikdo mračit, jinak by se škaredil ve všechny středy v roce. Někde se také středě říkalo Sazometní nebo Smetná, protože se toho dne vymetaly komíny.
KDE VZAL BARVU ČTVRTEK
Zelený čtvrtek se obvykle vysvětluje na základně zelených bylin, které vyly součástí Poslední večeře nebo také podle barvy probouzející se přírody, jelikož se Velikonoce slaví v době, kdy se všechno zelená. Chcete-li podle tradice udělat v tento den něco pro své zdraví, snězte něco zeleného - špenát, kopřivy, popenec, řeřichu, zelené saláty.
CO SE NEMĚLO NA VELKÝ PÁTEK
Je to den hlubokého smutku na památku ukřižování Ježíše Krista. Tento den lidé ráno vstávali před východem sluce a omyli se vodu z potoka. Dodržovali přísný půst a nepůjčovali nic ze své domácnosti, protože by tyto věci mohly být očarovány. Nesmělo se hýbat se zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu, nesmělo se také prát prádlo, protože by ho prý pradleny namáčeli do Kristovi krve.
CO SE DĚLALO NA BÍLOU SOBOTU
Tento den se uklízelo a bílilo, připravovalo se a chystalo vše na slavné Vzkříšením na boží hod velikonoční. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázali se březové metličky a zdobila se vajíčka. V mnoha vsích bylo zvykem, že se doma uhasila všechna ohniště před kostelem vložila hospodyně na hraničku vlastní polínko, a když kněz oheň posvětil, vzala žhavá oharek domů a žehnala jím oheň nový. Skončením bílé soboty se zvršil také dlouhotrvající půst.
JAK SE SLAVIL BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ
K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se dříve světily ráno při mši. Kromě symbolického významu měl tento zvyk i praktický podtext - po období dlouhého předvelikonočního půstu by mohl náhlý přechod k tučné stravě přivodit zdravotní obtíže. Proto se světili pokrmy, které měly tělo na návrat k běžné stravě pozvolna připravovat, a kousek z takto posvěceného jídla dostala v tento den každá návštěva, která vešla do domu.
PROČ BYL PONDĚLEK MRSKANÝ
Na velikonoční pondělí chodili dříve dům od domu mládenci za děvčaty a šlehali je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné. Mnohde bylo zvykem, že v úterý na oplátku děvčata polévala chlapce vodou, aby byli svěží. Dnes už chodí s pomlázkami většinou jen děti, které za vinšování dostávají nejen malovaná vajíčka, ale i sladkosti.
anglie:
Velikonoce v Anglii
Velikonoce v Anglii jsou oproti těm českým zcela jiné. Přípravy a zvyky záleží na rodinách. Věřící rodiny drží půst a navštěvují kostel, hlavně ve Velikonoční neděli. Na Velikonoční pondělí se v Anglii toho moc neděje.
Neznají zde naše české velikonoční tradice. I když malování vajíček není v Anglii nijak rozšířené, sem tam se tento velikonoční zvyk objeví. Ovšem splétání pomlázek, vázání stuh a chození po domácnostech je Angličanům zcela cizí. Hlavně to chození po domácnostech je pro Angličany nepochopitelné - myslí si, že by si dívky a ženy neměly bití vrbovým proutkem vůbec nechat líbit.
Dokonce ani velikonočního beránka byste v Anglii těžko hledali. Místo něj je zde zastoupen velikonoční zajíček, který přichází ve Velikonoční neděli nadělovat dětem čokoládová vajíčka, hračky a mnoho dalších dobrot. Velikonoční zajíček schovává vajíčka buď venku nebo v domě a děti je pak pomocí hádanek a nápověd hledají.
Ještě jedna velikonoční specialita by se v Anglii našla - tzv. velikonoční kloboučky (Easter Bonnets). Děti tyto kloboučky vyrábějí ve školkách nebo školách a poté se pořádají soutěže o nejlepší klobouček. Děti si tedy užijí i legraci, nikoho ale nepolejou, ani nevyšlehají, je to bez násilí.
Velikonoce ve Francii
“ Joyeuses Pâques!”
Tradice čokoládových velikonočních vajíček pro děti je ve Francii hodně rozšířená. Čokoláda se pojídá v jakékoliv formě - čokoládová vajíčka, čokoládové slepičky, čokoládové zvony atd. Legenda říká, že zvony, které se v pátek vrací do Říma, naberou vajíčka, aby je v neděli při zpáteční cestě rozházely po zahradách.
Dětem pak nezbývá nic jiného než tyto vajíčka hledat. Velikonoční pondělí je dnem pracovního klidu, ovšem žádný náboženský význam tento den nemá.
francie:
“ Joyeuses Pâques!”
Tradice čokoládových velikonočních vajíček pro děti je ve Francii hodně rozšířená. Čokoláda se pojídá v jakékoliv formě - čokoládová vajíčka, čokoládové slepičky, čokoládové zvony atd. Legenda říká, že zvony, které se v pátek vrací do Říma, naberou vajíčka, aby je v neděli při zpáteční cestě rozházely po zahradách.
Dětem pak nezbývá nic jiného než tyto vajíčka hledat. Velikonoční pondělí je dnem pracovního klidu, ovšem žádný náboženský význam tento den nemá.
TAK, SNAD TO STAČÍ.