9)Neznámý drak
„Jistě, Jistě.Nashledanou.“
A vyšel jsem na hrad s ostatními členy Řádu a Profesory.
„Pottere proč jste nám neřekl, že jsme zvěromág ?“Zeptal se nějáký cizí člen řádu s neskrývanou zvědavostí.
„No, popravdě jsem o tom nevěděl.“Řekl jsem mu .Ale hlavou se mě taky pořád honily tyto myšlenky. „Proč??“Zamyslel se v duchu.To byla nejlepší otázka.Proč.
Byli jsme zrovna u brány.Zvenku vypadal hrad naprosto obyčejně, lae vevnitř to byl pravý opak.Všechno bylo kompletně zdemolované.Já si teprve teď všiml e se sotva držím na nohou.Ten souboj byl velice vyčerpávající.
Ale moc jsem se tím nezabýval.Nejhorší byli obrazy.Všechny byli spálené od ohně nebo potrhané.Vstupní síň už vypadala jako vždy.Tedy až na strop, ten zmizel neznámo kam.U profesorského stolu už seděli profesoři co se nezůčastnili bitvy.Vydal jsem se ke stolu.Za mnou šly McGonagallová a Lupin.Vyčaroval jsem Lupinovi židli a hned jak jsme dosedly začal jsem se vyptávat Kratiknota.
„Stalo se někomu něco ?“Zeptal jsem se docela nejistě.
„Ne všichni jsou v pořádku.Tedy až na 2 členy řádu a několik bystrozorů.Ten drak byl naše spása.“Trochcu jsem se začervenal.
„Milí žáci.Jsme rádi že jsme to všichni přežili ve zdravý.Také bych chtěla požádat ať se nikde nezdržujete samy a nechodíte z Bradavického hradu pryč.Profesoři teď dostanou úkol.Budeme hlídkovat po celém hradě a každý ředitel koleje si vezme tu svou.Také jsem chtěla oznámit a zároveň se omluvit že jsem neurčila ředitele Nebelvírské koleje.“Vypadalo to že jsou celý napnutí.Asi brzo prasknou.
„Profesor Potter to jistě rád vezme.Že pane Pottere ?“Zeptala se nevinně a koukla se na mě.
„No tak dobrá.“Řekl jsem trošku přiškrceně a doufal že se nebudou vyptávat.
Od Nebelvírského stolu se ozval ohlušující jásot.
„Dobrá každý si vezme svojí kolej.My půjdeme hlídkovat po celém hradě.“Všichni se zvedaly.Vstal jsem taky a zvolal. „Nebelvírští za mnou!.“Jako kdyby na to čekaly všichni poslušně vstaly.
„Jděte do trojic a půjdete za mnou.Nikdo se neodpojujte.Vedle mě po pravici Hermiona a po levici Ron.“
Šly jsme mlčky. „Vím že mám hlídat ale potřebuji si odskočit.Ten drak mě trochu poranil.“Zvolal jsem hlasitě.
„Všichni budou poslouchat Hermionu Grangerovou je vám to jasné ?“Všichni zabručely jako že jo.
„Ale kdo nebude chtít jít spát nemusí.“Dodal jsem ještě.A všichni začaly vískat.
Měl jsem štěstí že jsem hned u knihovny potkal Pomfreyovou.Náležitě mě přivítala.
„Pane bože Pottere ,Co se vám to stalo??“Zeptala se dosti hlučně.
„Ošetřete mě madame Pomfreyová.Musím jít zas hlídat.“Párkrát mávla hůlkou a zas sem vypadal jako nový.
„Ještě skočím do knihovny.“Napadlo mě totiž že když jsem zvěomág mohl bych se o tom taky něco dozvědět.Popadl jsem pár knih a šel jsem do Nebelvírské společenské místnosti.Po cestě jsem nenašel nic podezřelého tak jsem byl v klidu.Asi 200 metrů od Nebelvírské společenský místnosti už jsem slyšel ten bordel co tam dělaj.Hermiona asinezvládá.Prolezl jsem portrétem. „Alchymista“.
„Co se tu děje ??? “Zařva jsem až všechno ustalo. „Nechal jsem vás tu ale vypadá to že pudete spát.Slyčel jsem vás už od knihovny.“Řekl jsem po pravdě.
„Cos dělal v knihovně ?“Zeptal se podezřívavě Ron. „Pomfreyová hlídkuje taky.“Opáčil jsem.
„Nechci po vás nic nadlidskýho jen klid ! Nic víc “Asi to pochopily a sedly si a povídaly si.
„Nechceš nám třeba říct co to bylo za draka ? “Zeptala se najednou nějáká páťačka.
„Jakej drak ?Jo tomto.No to sem si jen tak hrál s Voldíkem.“Řekl jsem ironicky.
„Co-cože ?Tos byl ty a ty-víš-kdo ?Ty jsi zvěromág ?“Myslel jsem že mě pukne hlava.
„Jo , jo ,jo , jo.Uklidněte se.Vyhrály jsme a to je hlavní.“Sdělil jsem.
Asi po hodině už zbylo ve věži jen pár lidiček když se nějáký kluk(nejspíš z druháku.)začal koktat.Stál u okna a oči rozšířeně hrůzou. „Dr-Dra-Dráák !!!“Rozeřval se na plný kolo.Postavil jsem se na nohy a pádil k oknu.
Opravdu tam lítal .Ale toto nebyl Voldemort.Byl to druk nějákeho draka.Nikdy sem nic podobného neviděl.
Měl černou pokožku.Velké trny a obrovské zuby.Oči měl podlité krví.Kouknul jsem se na něj s hrůzou podobně jako ten kluk. „Sonorus Minima.“a namířil jsem si na krk.Minima proto že jsem chtěl upozornit naší místnost.
„Všichni okamžitě do Společenky.Okamžitě přijďte.“Pomalu se sem začaly hrnout lidi a nadávat.
„Doprdele proč nás budíš ?“A podobné výlevi.
„DRŽTE HUBU !“Už jsem se neudržel a zařval jsem z plých plic.Bohužel jsem si nevšiml že ještě pořád mám v rukou hůlku a mířím si na krk.
„Sorry“Dodal jsem i když jsem věděl že asi tak 5minut nic neuslyší.
„Moc nekecejte a podívejte se z okna.“Levandule a Parvati které byli u oken nejblíž se otočily a vyjekly děsem.
„Co budeš dělat Harry ?“Ptaly se všichni.
„Já ?Proč bych měl něco dělat já ? Dyť jen tak lítá.Ale raději budeme spát všichni tady.“Vykouzlil jsem spacáky a asi po půl hodině bylo slyšet jen spokojené oddychování.Byl jsem docela naštvaný, že sem zas něco musel dělat já.Zase já.Chvíli jsem se utápěl ve svých myšlenkách a nakonec jsem usnul.Probudil jsem se asi v 7 ráno a odešel do ředitelny.Všichni z Nebelvíru ještě spaly tak jsem se šel protáhnout.
Cesta proběhla hladce.Zastavil jsem se u chrliče a prřemýšlel.
„Pustíte mě dovnitř?“Za mnou se ozvaly kroky . „Áá, pan Potter.Zatkly jsme pár Smrtijedů ale z té pětky nikoho.“Vyditelně jsem posmutněl ale zas jsem se vzchopil.
„Viděla jste toho draka ?“Zeptal jsem se náhle.
„Ale ano .Myslela jsem že jste to vy.Ale to je teď jedno.Jděte vzbudit ostatní z Nebelvíru.Ještě jsem vám chtěla říct že už je 24.Prosince a 30. vám končí pracovní doba a nastoupí pan Charles.“Ta doba opravdu utekla.Mezitím jsem 5tý ročník naučil něco o Mozkomorech , Upírech a Vlkodlacích.
Vyběhl jsem nahoru do Nebelvírské místnosti a zařval„BUDÍÍÍČÉÉÉK!!!“Polovina lidí po mě hodila polštář ale ostatní se vyhouply na nohy a čekaly. „Všichni nástup ,jde se na snídani !“Upřímně jsem se těšil na 30.tého .To se teprve budu moct zaměřit na Voldemortovo zničení.Ale taky bych se měl udobřit s Ginny.Nebylo by moudré aby se mě něco stalo a ona byla naštvaná.Když jsme došly do velké síně tak se všichni posadily na svá místa a jedly.(Jídlo už tam bylo když jsme přišly.)Pěkně jsem se nadlábl po včerejším dnu jsem se pěkně oslabil.
„Milí žáci.“řekla na úvod McGonagallová. „Jak jistě víte 30.prosince tu končí profesor Potter a nastupuje profesor Charles.“Nebelvírské zaůpělo a Zmijozelské zahvízdalo.
„Také bych vám chtěla oznámit že nikdo opakuji NIKDO nebude vycházet z hradu.Ten drak co se včera dostal do školy by příště nemusel být zahnán.“Trochu jsem zčervenal neměl jsem rád když o mě někdo mluvil.
„A teď můžete začít s výukou.Přeji hezký den.“Dodala a odešla.Vyrazil jsem na hodinu kterou jsem měl s Mrzimorskými a Havraspárskými. Ale udělal jsem spíše teoretickou hodinu.Byla to pěkná nuda ale těmto dvouma kolejím to vyhovovalo.Po hodině jsem ještě zašel do ředitelny a teprve teď jsem si pořádně uvědomil jak to tam je jiné.Všude haldy papírů a tak dále.Za Brumbála tu bylo spoustu hraček a tak dále.Teď to tu ypadalo až moc úředně.“
„Ahoj Harry copak bys rád?“Zeptala se profesorka najednou.
„Rád bych se zeptal jestli bych mohl být zatím v Bradavicích.Ne jako učitel nebo žák.Prostě tu bydlet.Nemusíte mě ani říkat kam jít.Vím kde budu spát.“Už si udělal jasnou představu svého pokoje.To jen aby se připravil na Komnatu nejvyšší potřeby. „Akorát si někam dám věci.“Dodal jsem honem.Aby se mě pak někde nezasekly.
„Dobrá můžete jít.“