Pýchou obou plemen je velice pevné zdraví a dlouhověkost. Pinčové netrpí žádnou pro plemeno typickou dědičnou chorobou a v plné síle se dožívají okolo 15 let. Vyjímku ale netvoří ani psi kteří překročí hranici 20 let. Psi nemají problémy s krytím a feny snadno zabřezávají a bývají dobré matky. I pro trpasličího pinče jsou typické početné vrhy (vyjímkou není kolem 7 štěňat) což je u takto velkých plemen vyjímka.
Pro své vlastnosti je pinč vhodný k mnoha různým sportovním využitím. Pinčové běhají agility, skládají služební zkoušky nebo zkoušky obedience, dokonce jsou v některých zemích i lovecky využívání. Pinč se do každé činnosti vrhá s nadšením a je jen na jeho majiteli, jaké sportovní vyžití mu poskytne.Velké pověry panují o uštěkanosti a nervozitě pinčů. Pinčové sice patří mezi plemena temperamentní s větším sklonem ke štěkání, nadměrná uštěkanost a hysterie ale bývá většinou spíše produktem špatné výchovy a hlavně nedostatku činnosti, kterou pinč potřebuje. Vyběhaný pinč není o nic uštěkanější než jiná plemena. Stejné je to s někdy zmiňovanou kousavostí a útočností. Pinčové jsou dominantní a dobře fyzicky disponovaní psi a nelze je nechat bez pohybu a výchovy, aniž by to na nich zanechalo následky.V neposlední řadě nesmíme zapomenout na pinče jako atraktivního výstavního psa.
|