Proč je konopí vlastně ilegální?
Diskuse o legalizaci či kriminalizaci drog, které se nesmějí dělit na lehké a tvrdé, máme ještě v živé paměti, případy, kdy byli lidé uvězněni pro pár marihuanových cigaret.
Lidé, kteří si vydobyli právo rozhodovat o tom, co smíme, co ne a co je pro nás nejlepší, budou nejspíš marihuanu ještě dlouho považovat za ďábelské zlo. Pozoruhodné přitom je, že tomu tak v západních společnostech nebylo vždy. Názor na konopí se vlastně změnil poměrně nedávno. Otázkou je proč.
Zázračné konopí
V letech 1901 až 1937 Ministerstvo zemědělství USA pravidelně označovalo konopí za plodinu, která má čáku stát se v Americe tou nejpěstovanější. Časopis Popular Mechanics v roce 1938 vychválil konopí jako „multimiliardovou plodinu“ a redaktoři Mechanical Engineering Magazine ho opěvovali „coby nejziskovější a nejžádanější plodinu, kterou vůbec lze pěstovat“.
Chvála byla na místě, byť přišla poněkud opožděně, protože konopí bylo populární už tisíce let předtím. Byla z něj vyrobena nejstarší známá dochovaná látka, která pocházela z období asi osmi tisíc let před naším letopočtem. Přibližně od prvního tisíciletí před naším letopočtem až do 18. století bylo konopí nejrozšířenější zemědělskou plodinou, z níž se vyráběly látky, olej na svícení, papír, kadidlo, potravinářský olej nebo léky. Nádavkem pak ještě konopí poskytovalo významný zdroj proteinů jak pro lidi, tak hospodářská zvířata.
Z dnešního pohledu nám možná připadá neuvěřitelné, že v letech 1763 až 1767, kdy byla v USA špatná úroda, byli farmáři ve Virginii trestáni za to, že nepěstují konopí. Mimochodem, originál amerického Deklarace o nezávislosti byl sepsán na konopném papíře, prezident Thomas Jefferson i zakladatel USA George Washington konopí pěstovali na svých farmách a z konopné látky byla sešita i první americká vlajka. Papírna Benjamina Franklina vyráběla z konopí, čímž umožnila čerstvě nezávislým koloniím vydávat vlastní noviny, aniž by musely být závislé na dodávkách papíru z Anglie.
Konopná vlákna extrahovaná k cannabisu byla po staletí používána také k výrobě textilu, provazů, plátna, papíru a dalších produktů. Byl to sice poměrně složitý proces, ale jeho namáhavost byla vyvážena výsledkem. Konopí je měkčí, více hřeje a více odpuzuje vodu, než bavlna, a přitom je třikrát pevnější.
I proto se udrželo hned vedle populární bavlny jako druhý hlavní zdroj vlákna až do třicátých let minulého století. V té době se také vědělo, že tisk novin na papíře z konopí snižuje náklady na polovinu a vědci teprve začali objevovat lékařské účinky marihuany. Jen v roce 1935 bylo navíc v USA při výrobě barev a laků zpracováno takřka 80 milionů kilogramů konopných semínek. Konopný průmysl byl v rozmachu a podle konzervativních odhadů by dnes dosahoval objemu asi 500 miliard dolarů ročně, kdyby… kdyby do hry nevstoupila skupina průmyslníků, kteří si rozvoj průmyslu ve 20. století představovali úplně jinak.
Bulvární hysterie
Konopí začalo totiž mnohé ohrožovat. Levný a trvanlivý konopný papír byl trnem v oku mediálního magnáta Williama Randolpha Hearsta, před jehož papírenskou divizi využívající jako surovinu dřevo byl výhled na milionové ztráty a případný bankrot. Totéž se týkalo mnohých papíren a dřevařských firem. V roce 1937 si navíc dnešní chemický gigant DuPont nechal patentovat způsob výroby umělých vláken z ropy a uhlí a novou technologii výroby papíru z dřevěné drtě. Už tehdy počítal s tím, že tyto nové procesy budou v příštích padesáti letech představovat nejméně tři čtvrtiny celé jeho produkce.
Všem těmto mocným bylo jasné, že s levným konopím nemohou soutěžit, ale když už do svých projektů vložili desítky milionů, museli jednat. První zákonodárný útok na konopí vycházel z národního zákona o střelných zbraních z roku 1934. Zákon sice prodej zbraní jako takových nezakázal, ale ve jménu bezpečnosti občanů na něj uvalil daň ve výši 200 dolarů (v dnešním kurzu asi 4000 dolarů), čímž se legální nákupy značně prodražily.
Jako první podobný postup proti konopí použil generální rada ministerstva financí Herman Oliphant a svůj zákon o dani z marihuany předložil Kongresu ke schválení v dubnu 1937. Podporovalo ho Hearstovo bulvární impérium – na titulních stranách přinášelo fotografie havarovaných vozů, v nichž se našla alespoň jedna marihuanová cigareta, zatímco autonehody způsobené pod vlivem alkoholu – podle statistik jich bylo až tisíckrát víc – se odsouvaly na zadní stránky. Hearst své čtenáře varoval, že černoši pod vlivem marihuany znásilňují bílé ženy a stejnou hrozbou pro bílé je jazz, směska „satanismu a woodoo.“ Jeho redaktoři dokonce popisovali, že si „negři a Mexikánci“ pod vlivem marihuany dovolí stoupnout bělochovi na jeho stín, podívat se mu do očí, pak si prohlédnout jeho ženu a dokonce se přitom i zasmát. Jen si představte tu hrůzu a opovážlivost!
Titulky typu „Marihuana z hodného chlapce udělala za 30 dní zloducha!“ nebo „Hašiš vybízí uživatele pít lidskou krev!“ spolehlivě vyvolaly mezi čtenáři paniku. Málokdo z nich si uvědomoval, že motivem celé té hysterie jsou jen a jen peníze, a tak začali své děti před tou ďábelskou plodinou chránit.
Zákon bez argumentů
Proti marihuaně však rozhodně nevystupovali všichni. K výjimkám patřila například Americká lékařská asociace (AMA). Její významný představitel James Woodward při senátním slyšení ohledně zákona o dani z marihuany prohlásil, že tvůrci zákona ve skutečnosti nepředložili žádný argument a všechny své teze opírají o palcové titulky bulváru. AMA navíc až dva dny před jednáním o zákonu zjistila, že ono proklínané „vražedné semínko z Mexika“, o němž se v návrhu zákona hovořilo, je ve skutečnosti cannabis sativa, rostlina, z níž se v té době vyráběla celá řada léků. „Nerozumíme, proč byl tento zákon v tajnosti připravován dva roky, aniž by se na něm mohla podílet odborná obec, nemluvě o tom, že o něm ani nevěděla,“ prohlásil při slyšení dr. Woodward.
Navzdory protestům AMA byl ale zákon v prosinci 1937 schválen a v následujících několika letech šéf Federálního úřadu pro narkotika Harry Anslinger vznesl obvinění více než třem tisícům lékařům za to, že předepisovali „nezákonné léky“ vyráběné z cannabisu. I proto AMA o dva roky později svůj boj vzdala a ustoupila od léků na bázi konopí.
Právě Harry Anslinger sehrál v kriminalizaci marihuany klíčovou roli. Do čela Federálního úřadu pro narkotika ho dosadil jeho strýc Andrew Mellon, majitel a největší podílník Mellon Bank, v té době šesté největší banky v USA, která navíc od roku 1928 spravovala a dodnes spravuje finance koncernu DuPont. Anslinger proslul svým projevem v Kongresu, v němž tvrdil, že padesát procent všech zločinů páchají „Hispánci, Negři a Řekové obvykle pod vlivem marihuany“. Statistiky FBI přitom jasně hovořily o tom, že až 75 procent všech vražd bylo v USA spácháno pod vlivem alkoholu. O pár let později Anslinger odhodil argumenty o agresivitě a varoval Kongres USA, že komunisté používají marihuanu jako nástroj, kterým chtějí americké vojáky proměnit v pacifisty…
Blud trvá
Tento myšlenkový veletoč však už nic nezměnil na tom, že konopný průmysl v USA a následně i jinde ve světě zašel na úbytě a uvolnil cestu jen těžko vyčíslitelným ziskům petrochemického průmyslu a přidružených odvětví. Marihuana i konopí jako takové se stalo ilegální a „nebezpečnou“ drogou, možná dokonce i metlou lidstva. Miliony lidí po celé planetě strávily kvůli marihuaně dohromady miliony let ve vězeních, přičemž další miliardy státy světa vynakládají na to, aby je ve vězeních udržely a pravidelně jim dodávaly nové spoluvězně. Ale to už známe všichni z každodenní reality. Zvláštní příběh, že?
Tereza Spencerová
Pak jsem našel ještě jeden hnusný článek, že je to snad i zdravé, ekonomické, ekologické, atd… :
Ekologické aspekty pěstování a využívání konopí
Konopí nabízí jednoduchou, tedy účinnou alternativu – lék na neduhy lidstva.
Konflikt naší kultury s přírodou se po více než čtyřiceti letech diskutování a snah o řešení stává pro mnohé koloritem, nad kterým není třeba se pozastavovat. Uběhla už dvě desetiletí od prvního vydání knihy Jacka Herera „Spiknutí proti konopí". A na celém světě jsou dál páleny tuny marihuany jen tak, bez užitku...
Uspokojování lidských potřeb
Celý příběh začíná u člověka a jeho základních biologických potřeb. To jsou hodnoty materiální povahy, bez kterých není možný zdravý vývoj člověka – jedince i druhu. Uspokojování těchto hodnot je nezbytné pro zdraví buněk, orgánů, potažmo těla, pro jeho růst, vývoj a zdravou reprodukci. Jmenovitě jsou to strava, topení, bydlení, ošacení a ochrana uspokojovaná ve formě jídla a pití, dýchání a pohybu, rozmnožování, budování bezpečí v zájmu sebezáchovy, zajištění potřeb potomků společnosti, budoucím pokolením. Spolu se socializací byly základní potřeby rozšířeny o potřebu výchovy a vzdělávání, zaměstnání či povolání (seberealizace), zajišťující určité postavení, kvalifikaci a sociální status.
Je až s podivem, jak velkou potíž nám jejich uspokojování činí. Pro současný svět je typické nerovnoměrné rozložení bohatství a zdrojů. Globální pohled na člověka stále budí lítost. Přináší obraz permanentního násilí vůči lidem i dalším formám života, vzácným právě svou jedinečností.
To znemožňuje větší části populace základní biologické potřeby uspokojovat. Místo evoluční humanizace těchto etnik dochází naopak k jejich fyzické destrukci. Na straně druhé stále snadnějším (konzumním) uspokojováním těchto potřeb podléháme zpětnému evolučnímu procesu zvanému GORILIZACE. Jedná se o redukování života na základní potřeby, o vyloučení pokroku – USTRNUTÍ. Konkrétními rysy ustrnulé společnosti je apatie, lhostejnost, sobecký egoismus, materialismus a ignorace.
Globalizace a vyčerpávání zdrojů
Dnešní svět je však světem propojeným (globalizovaným). Proto je problém obyvatelů jedné části planety problémem lidstva jako celku. Konkrétně se jedná o omezenost zdrojů (např. více než 1/5 obyvatel žije bez přístupu k pitné vodě), zhoršující se kvalita životního prostředí (splodiny ve městech, ekologické katastrofy ničící infrastrukturu, špatná kvalita mužského spermatu ve vyspělých zemích, obrovské množství dětí rodících se s virem HIV v zemích rozvojových...), světový terorismus (globální nebezpečí plynoucí z neustálé hrozby zbraní hromadného ničení, z militantního založení současných národních států, tvorba umělých mediálních strašáků, rasismus a xenofobie, domácí násilí zaviněné nadměrnou konzumací alkoholu...) a naše vlastní chamtivost bující pod vlivem reklamy a čelných světových představitelů, jejichž návyky skrze média přebíráme. Drancování zdrojů, neboli ničení našich životních podmínek, je sice produktem nenasytné chamtivosti současných vládců světového obchodu a politiky, jedeme v tom ale s nimi. Zapomínáme na naše děti, děti našich dětí, nemluvě o jejich dětech. A hromada odpadů – jediného dědictví, které našim dětem svěřujeme – narůstá.
Šance pro konopí
A co na to konopí? To stojí u samého zrodu našich problémů, je součástí konverze člověka k zemědělské činnosti, která položila základ naší dnešní civilizace sídel, výroby a spotřeby. Konopí bylo díky univerzálnosti a nenáročnosti pěstováno pro uspokojení základních biologických potřeb na území Asie, Afriky, Evropy i Ameriky. Od severu k jihu. Konopná rostlina byla schopna poskytnout materiál pro ošacení, bydlení (domy, vybavení domácností, topivo), výživu a společenské užití (léčebné, duchovní a relaxační vlastnosti). Na konopných plantážích ale také dřeli nevolníci a otroci, konopí bylo součástí válečné mašinerie, bylo strategickou surovinou.
Ale dnes? Je možné, s pomocí vyspělých technologií, díky znalostem v mnoha vědních oborech a díky mechanizaci nahradit konopím a dalšími alternativami (obnovitelnými, přirozeně rozložitelnými, netoxickými, recyklovatelnými) neudržitelnou neobnovitelnou surovinovou základnu, jejíž vyčerpání může mít dalekosáhlé následky?
Co umí konopí
Je pravdou, že konopí velice efektivně hospodaří se sluneční energií, tzn., že za relativně krátkou dobu (cca 120 dní) vyprodukuje na hektaru orné půdy až 12 tun různorodé biomasy. To je čtyřnásobek nárůstu bukového lesa. Vysoké rostliny s širokými listy přitom rychle tvoří tzv. zápoj, jehož stín bezpečně potlačí růst plevelů na pozemku. Kořeny odčerpávají z půdy kromě živin také řadu nečistot, včetně těžkých kovů či pesticidních krust. Studie ing. Petříkové a kol. ze Sdružení pro českou biomasu (BIOM CZ) prokazuje rekultivační schopnosti konopí a jeho vysokou přizpůsobivost zhoršeným podmínkám (stabilní výnosy na hnědouhelných výsypkách).
Dobře vyvinutý kořenový systém plní také protierozní funkci a poskytuje dobré životní podmínky půdním organismům, žížalám aj. Opadávání listů v závěrečných fázích růstu dodává zpět do půdy velké množství cenných živin a zmírňuje tak vyčerpání půdy. Konopí lze díky tomu pěstovat až 7 let na jednom pozemku. Díky výše uvedeným vlastnostem je prvotřídní rostlinou pro ekologické zemědělství, jejíž pěstování nejen že nevyžaduje herbicidní a pesticidní postřiky, ale dokonce eliminuje negativní důsledky použití chemických prostředků. Nejvhodnější je však zapojení konopí do systému rotace plodin. Některé z látek obsažených v konopném stonku, listech a květech totiž prokazatelně chrání nejen samotné konopí, ale i další rostliny před nemocemi a škůdci (např. brambory před plísní atp.).
Využití konopné produkce
Samostatnou kapitolou je následné zpracování konopí na suroviny a konečné výrobky. Oproti výrobě z konvenčních materiálů je výroba z konopných surovin šetrnější k životnímu prostředí a splňuje bezezbytku požadavky kladené na trvale udržitelnou produkci. Získané výrobky se totiž vyznačují vysokou trvanlivostí na jedné a 100% biodegrabilitou na druhé straně. Tak například konopná látka spředená z těch nejdelších a nejpevnějších vláken v rostlinné říši sloužila dlouhá staletí k uskladnění potravin, které v ní vydržely dlouho čerstvé, chráněné před plísní. Konopné oděvy si dnes nacházejí věrné zákazníky mezi alergiky, jejichž citlivá pokožka ji dobře snáší.
Starověcí Číňané z recyklované látky vyráběli jeden z prvních (a zároveň nejkvalitnějších) papírů na světě. Později se pro výrobu papíru začalo používat také pazdeří. Tento dřevu podobný „odpad" vzniká při zpracování stonku na vlákno. Ze všeho nejlépe se uplatňuje v tradičním hospodářství – je jedinečnou podestýlkou pod hospodářská zvířata, zvláště koně (vykazuje až 7 x vyšší savost než sláma, chrání před chorobami kopyt), získaná směs i čisté pazdeří slisované do pelet či briket poskytuje komfortní palivo pro biokotle s vysokou výhřevností (cca 17 GJ/t pazdeří). Svými vlastnostmi je však také předurčeno pro výrobu stavebních materiálů (maltové a betonové směsi, pazdéřové desky, podlahy), po chemické úpravě (pyrolýze...) lze z pazdeří získat celou řadu důležitých průmyslových surovin, např. etanol, metan, pyrolitický olej, asfalt či dehet.
Vedle surovin ze stonku dává hektar konopí také přes půl tuny semene, které svou lahodnou oříškovou chutí a unikátním složením (9 nenasycených mastných kyselin v harmonickém poměru, vitamíny, minerály...) předčí všechny konkurenty. Z konopného semene se lisováním získává kvalitní panenský olej s použitím ve studené kuchyni či zdravotní kosmetice (léčí lupénku a další dermatologické potíže). Odpad z lisování oleje, tzv. pokrutiny jsou vhodným doplňkem stravy domácích, hospodářských i volně žijících zvířat. Konopné semínko je základem zdravé výživy všech vyšších živočišných druhů od člověka po ryby.
Jenže, zkušenost posledních deseti let pěstování konopí setého s méně než 0,2 % THC, tedy tzv. technického, ukazuje, že pěstovat konopí ekologicky a využívat přitom všech jeho výše uvedených pozitivních vlastností, se musíme znovu učit. Navazující zpracování zůstává problémem, který se nám daří řešit pouze částečně. Mnohé studie také naznačují, že úspěch naší adaptace na post-fosilní podmínky je závislý především na úsporách, na naší schopnosti se uskrovnit, učinit naše chování šetrnější a logičtější. Zaměřit se více na to, co pro svůj život skutečně potřebujeme.
Článek vyšel v časopisu Legalizace
KONOPÍ: ZÁZRAK
Konopí je považováno za plodinu mimořádně šetrnou vůči životnímu prostředí: jak při pěstování, tak při využívání. Vyžaduje málo nebo skoro žádné pesticidy, protože je přirozeně odolné vůči svým škůdcům a dokonce snižuje škůdce i pro plodiny, které se pěstují po něm (např. háďátka u sóji). Konopí je také přírodní herbicid známý pro svou schopnost potlačit plevele, pokud je pěstováno při dostatečné hustotě.
Konopí je tradiční kulturní olejná a přadná jednoletá bylina, původem z podhůří Himálaje. Díky vysoké přizpůsobivosti se různé variety konopí rozšířily takřka po celé zeměkouli. Dnes pěstované odrůdy konopí setého dokážou na jeden hektar poskytovat přes 10 tun hospodářsky cenných surovin pro tisíce kvalitních, ekologicky šetrných produktů: zdravých bio-potravin, kosmetiky, odolného textilu, papíru, plastických hmot či stavebních materiálů. Veškerý odpad je možno zužitkovat, mimo jiné také energeticky.
Konopí má nižší čistý požadavek na živiny než jiné běžné zemědělské plodiny. Jeho hluboký kořenový systém je pro půdu velmi prospěšný, neboť je účinný v prevenci eroze a odstraňování toxinů z půdy a pomáhá větrat půdní strukturu pro budoucí plodiny, které jsou s ním střídavě pěstovány. Konopí je plodinou se zvlášť vysokým výnosem vlákna. Ve skutečnosti akr konopí produkuje více biomasy než většina jiných plodin. V důsledku toho konopí lze použít efektivně jako alternativu dřeva nebo fosilních paliv, jako obnovitelný nízkoemisní zdroj biomasy či pro výrobu papíru a lepenky.
Co je technické konopí?
Technické konopí bylo vyšlechtěno zhruba před dvěma desítkami let z původních kultur této rostliny pěstované již ve středověku jako konopí seté (od 12. – 10. tisíciletí př. n. l. z oblasti tzv. úrodného půlměsíce na území dnešní Číny). Jeho dlouhé stonky jsou vhodné pro průmyslové použití a jeho obsah psychoaktivní látky delta-9-THC (tetrahydrokanabinolu) je nižší než požadují normy EU (pod 0,2 %), proto ho nelze zneužívat jako omamnou látku. V současnosti existuje přes 30 odrůd konopí setého s takřka nulovým obsahem THC, z nichž 26 je zapsáno na Seznamu povolených odrůd EU a na jejich pěstování je možné čerpat i zemědělské dotace. Dnes se konopí pěstuje po celém světě na více než 200 000 hektarech. Největší pěstitelskou zemí zůstává Čína.
Technické konopí lze tedy bez obav průmyslově zpracovávat na kvalitní vlákna, olejnatá semena či pazdeří. Za posledních deset let role a význam všech těchto surovin významně vzrostla společně s jejich návratem na evropské a světové trhy. Jsou plně konkurenceschopné ropě, bavlně či dřevu. Od roku 1999 jsou aktivity vedoucí ke zvyšování ploch pěstování konopí a činnosti spojené s jeho zpracováním na vzestupu také v České republice.
Nejaktivnější ve zvyšování produkce se zdají být kapacity výrobců na zpracování krátkých vláken a surovin z konopí pro papírenský a automobilový průmysl. Je zde také rostoucí poptávka po obnovitelných zdrojích energie, biopotravinách a ekologických výrobcích obecně. Je tedy velice pravděpodobné, že tato obrovská, 4 metry vysoká rostlina se brzy stane přirozenou součástí české krajiny. Naší veřejnosti ale stále chybí dostatečné informace pro to, aby nedošlo k záměně tohoto technického konopí s rostlinami marihuany.
Konopí a ekologie
Technické konopí je podle závěrů českých i zahraničních odborníků ideální ekologickou rostlinou, představitelem alternativního zdroje surovin a energie – biomasy. Mezi ostatními zdroji biomasy konopí vyniká mnoha nej..., které ho předurčují do pozice tahouna proměny společnosti směrem k trvale udržitelnému způsobu života.
Nejefektivněji hospodaří se sluneční energií, za relativně krátkou dobu (cca 120 dní) vyprodukuje na hektaru orné půdy až 12 tun různorodé biomasy. To je čtyřnásobek nárůstu bukového lesa. Vysoké rostliny s širokými listy přitom rychle tvoří tzv. zápoj, jehož stín bezpečně potlačí růst plevelů na pozemku. Kořeny odčerpávají z půdy kromě živin také řadu nečistot, včetně těžkých kovů či pesticidních krust. Prokazuje významné rekultivační schopnosti a vysokou přizpůsobivost zhoršeným podmínkám (stabilní výnosy na hnědouhelných výsypkách). Dobře vyvinutý kořenový systém plní také protierozní funkci a poskytuje vhodné prostředí žížalám. Opadávání listů v závěrečných fázích růstu dodává zpět do půdy velké množství cenných živin a zabraňuje tak vyčerpání půdy. Konopí lze díky tomu pěstovat až 7 let na jednom místě. Díky výše uvedeným vlastnostem je konopí prvotřídní rostlinou pro ekologické zemědělství, jejíž pěstování nejen že nevyžaduje herbicidní a pesticidní postřiky, ale dokonce eliminuje negativní důsledky použití chemických prostředků. Nejvhodnější je však zapojení konopí do systému rotace plodin. Některé z látek obsažených v konopném stonku, listech a květech totiž prokazatelně chrání nejen samotné konopí, ale i další rostliny před nemocemi a škůdci (např. brambory před plísní atp.).
Samostatnou kapitolou je následné zpracování konopí na výše jmenované suroviny a konečné výrobky. Oproti výrobě z konvenčních materiálů je výroba z konopných surovin šetrnější k životnímu prostředí a splňuje beze zbytku požadavky kladené na trvale udržitelnou produkci. Získané výrobky se totiž vyznačují vysokou trvanlivostí na jedné a 100% biodegrabilitou na druhé straně. Konopný stonek obsahuje tři druhy vláken: dlouhé (pravé) lýkové vlákno, druhotné krátké vlákno (koudel) a dřevnaté pazdeří. Dlouhé vlákno obsahuje nejvyšší podíl celulózy (až 77 %) a vyrábí se z něj textilie nejvyšší kvality.
Tak například konopná látka spředená z těch nejdelších a nejpevnějších vláken v rostlinné říši sloužila dlouhá staletí k uskladnění potravin, které v ní vydržely dlouho čerstvé, chráněné před plísní. Konopné oděvy si dnes nacházejí věrné zákazníky mezi alergiky, jejichž citlivá pokožka ji dobře snáší. Z konopného vlákna se vyrábí oděvy, pleny, ložní prádlo i bytový textil či obuv. Levi Strauss z něj ušil své první džíny. Konopné tkaniny mají ty nejlepší vlastnosti, které předčí i bavlnu: odvádí perfektně pot, jsou hladké na omak, odolávají teplu a dokážou zadržet až 100 % nebezpečného UV záření, jsou antistatické, díky absenci bílkovin jsou chráněny před moly, díky obsahu kyslíku se netvoří anaerobní bakterie a přítomnost oleje tlumí kožní plísňová onemocnění.
Starověcí Číňané z recyklované látky vyráběli jeden z prvních (a zároveň nejkvalitnějších) papírů na světě. Dnes se pro výrobu papíru v západních zemích používá spíše pazdeří. Tento dřevu podobný „odpad" vzniká při zpracování stonku na vlákno. Obrazy Rembrandta, Van Gogha, Gainsborougha a dalších mistrů jsou namalovány na konopném plátně. Konopí dává silné, lesklé vlákno odolné proti horku, plísni i hmyzu. Obrazy díky tomu zůstaly po staletí uchované v dobrém stavu. Výborná savost zase zajistila stálost barev. Většina historických literárních děl byla zachována jen díky výjimečné trvanlivosti konopného papíru. Ten odolává rozkladu a časem nežloutne. Oproti dřevu má konopí nižší obsah ligninu (konopí 10–12 %, dřevo 30 %), což umožňuje ekologicky přijatelnější bělení papíru bez použití silných sloučenin chlóru.
Ze všeho nejlépe se konopí uplatňuje v tradičním hospodářství – je jedinečnou podestýlkou pod hospodářská zvířata, zvláště koně (vykazuje až 7x vyšší savost než sláma, chrání před chorobami kopyt).
Získaná směs i čisté pazdeří slisované do pelet či briket poskytuje komfortní palivo pro biokotle s vysokou výhřevností (cca 18 GJ/t pazdeří), olej z konopí lze zpracovat na kvalitní bionaftu.
Díky svým dobrým mechanickým a tepelně-technickým vlastnostem je však také předurčeno pro výrobu stavebních materiálů (maltové a betonové směsi, pazdéřové desky, podlahy), po chemické úpravě (pyrolýze...) lze z pazdeří získat celou řadu důležitých průmyslových surovin, např. etanol, metan, pyrolitický olej, asfalt či dehet. Velkou výhodou je především rychlá obnovitelnost a výtěžnost konopného pazdeří (využívá se např. jako náhrada plnivové složky cementotřískových desek).
Vedle surovin ze stonku dává hektar konopí také přes půl tuny semene, které svou lahodnou oříškovou chutí a unikátním složením (9 nenasycených mastných kyselin v harmonickém poměru, vitamíny, minerály...) předčí všechny konkurenty včetně sojových bobů. Jedna hrst konopného semene prý pokryje denní výživovou potřebu dospělého člověka. Z konopného semene se lisováním získá kvalitní panenský olej s použitím ve studené kuchyni či zdravotní kosmetice (léčí lupénku a další dermatologické potíže). Odpad z lisování oleje, tzv. pokrutiny, jsou vhodným doplňkem stravy domácích, hospodářských i volně žijících zvířat. Konopné semínko je základem zdravé výživy všech vyšších živočišných druhů od člověka po ryby.
Odvěká medicína využívala všech částí rostliny od květů po kořeny konopí pro jeho všestranné nepřekonatelné léčivé účinky. Konopí je dnes pro pacienty v přísně kontrolovaném režimu dostupné v řadě vyspělých států světa, jako jsou Kanada, Izrael, Nizozemsko, Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Španělsko nebo Německo, a také některé státy USA. Podle nového návrhu zákona bude možné pro tyto účely pěstovat konopí i v České republice na podkladě licence, případně ho dovážet ze zahraničí. Počet dovozců i pěstitelů bude ovšem omezený na tři až deset. Rozhodně nebude možné, aby si pacienti konopí sami pěstovali nebo si ho sami dávkovali. Dávky pro léčebné účely budou hradit zdravotní pojišťovny, pacienti by ho měli mít zdarma. Konopí by jako léčivo mohlo ulevit od chronické a neztišitelné bolesti, kterou trpí například pacienti s roztroušenou sklerózou, rakovinou, encefalitidou, neuralgií, AIDS, pacientům s atopickým ekzémem nebo glaukomem v bolestivém stadiu. Zákon totiž přeřazuje léčebné konopí ze seznamu kontrolovaných látek číslo 3 do seznamu číslo 1. Zacházení s konopím tedy nebude vyžadovat zvláštní povolení a pacienti ho budou dostávat na předpis přes kontrolovatelný elektronický recept.
Konopářství je dnes součástí mnohem širší koalice lidí činných v ekologii a ochraně životního prostředí naší planety. Teprve v kombinaci s dalšími šetrnými alternativami a v porovnání s konvenčními produkty se mohou plně projevit jedinečné vlastnosti konopí. Technické konopí proto představuje snad nejperspektivnější rostlinný zdroj, s jehož pomocí v absolutním souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a života (lokální, obnovitelný zdroj, bezodpadové hospodářství, komplexnost) dokáže lidstvo komfortním způsobem uspokojovat své materiální potřeby s pozitivním vlivem na životní prostředí.
Legislativní regulace pěstování konopí v ČR:
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
§ 5 (5) Povolení k zacházení se nevyžaduje k získávání, skladování a zpracování konopí k účelům průmyslovým (pro vlákna a semena) a pokusnickým, jakož i k obchodu s konopím za těmito účely.
§ 15 Zakazuje se získávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí (rod Cannabis).
§ 24 Zakazuje se pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů.
§ 29 Ohlašovací povinnost osob pěstujících konopí
Osoby pěstující konopí na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu orgánu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě do konce května výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté konopím, včetně názvu použité registrované odrůdy, čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy, odhad výměry pozemků, na nichž bude pěstováno konopí v příštím kalendářním roce, v průběhu vegetace a sklizně údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění konopí, a to nejpozději do 5 dnů před provedením jeho zneškodnění, do konce prosince příslušného kalendářního roku výměru pozemků, které byly oseté konopím, výměru pozemků, ze kterých bylo sklizeno konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy, čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy, množství sklizeného konopí, semene konopí, hmotnost, sklizňový rok konopí prodaného nebo jinak převedeného a identifikační údaje nového nabyvatele.