8. Bezvědomí a jiné život ohrožující stavy
8. Bezvědomí |
Při bezvědomí si člověk uvědomuje sám sebe i své okolí. Bezvědomí je známkou poruchy mozkové činnosti. Není-li schopný reagovat na otázky typu Co se stalo? Jak se jmenujete? Kde bydlíte?, nebo na ně reaguje nejistě a nepřiměřeně, nachází se ve stavu porušeného vědomí a musí být odpovídajícím způsobem ošetřen a vyšetřen.
Závažnost stavu ověřujeme podle schopnosti postiženého reagovat na různé vnější podněty např. zvuk, dotek nebo působení bolesti na:
Příčiny bezvědomí:
- Poranění hlavy s následným otřesem
Základní ošetření:
Průchodnost dýchacích cest zjistíme:
Prvním a nejdůležitějším úkonem školeného zachránce je zajistit průchodnost dýchacích cest a odpovídající dýchání. Průchodnost se zjišťuje po každé manipulaci s postiženým!- pohledem - pokud vidíme, že se postiženému zvedá hrudník a nadbřišek
- pohmatem - položíme ruku na nadbřišek a měli bychom cítit, jak se nám ruka zvedá
- poslechem - přiblížíme své ucho z ústům postiženého a slyšíme jak dýchá (dýchací šelest)
Pokud postižený nedýchá zahajte okamžitě resuscitaci.
Průchodnost dýchacích cest má přednost i tehdy, máte-li podezření na poranění páteře. V těchto případech však musí být ukládání no Rautekovy zotavovací polohy zvláště opatrné a prováděné tak aby se s páteří pohybovalo co nejméně, pokud možno vůbec. Nelze proto použít klasickou Rautekovu zotavovací polohu, ale postiženého, pokud je to možné, ukládáme do polohy na boku.
V ideálním případě k tomu potřebujeme šest lidí. Jeden zachránce po celou dobu ošetřování drží postiženému hlavu tak, aby s ní nebylo manipulováno a ostatní klečí po obou stranách postiženého a na povel zachránce, který drží hlavu (dlaněmi na uších) postiženého otáčí. Po otočení na bok jeden ze zachránců pokrčí horní nohu tak, aby ležela na lýtku spodní napřímené dolní končetiny. A další z pomocníků podsune ruku postiženého tak, aby podepírala hlavu a krk.
Pokud jsme u postiženého sami a máme podezření na poranění páteře, tak dýchací cesty zajistíme tzv. trojitým manévrem ( Instruktážní minivideo - trojitý manévr (5.0 MB) - QuickTime Player – dřepneme si postiženému za hlavu a koleny stlačíme hlavu postiženého tak, aby nedošlo k většímu poranění páteře předsunutím dolní čelisti zajistíte průchodnost dých. cest. Prostředníčky a ukazováčky zvedejte po bocích dolní čelist a palci na bradě zajistěte mírné otevření úst.
!!!Bezvědomému nepodávejte nic ústy! Neponechávejte ho bez dozoru!!! Dušení je život ohrožující stav, při kterém i po krátké chvíli dochází k odumírání životně důležitých tělních buněk. Dušení může být způsobeno vniknutím cizích předmětů do dutiny ústní, popřípadě do některé z dýchacích trubic, poraněním plic, nedýchatelným vzduchem, aj.
Člověk, který se dusí bude mít cyanózu (namodralé okrajové části obličeje, lůžka nehtů), může být zmatený, může mít pěnu u úst a hrozí mu zástava dechu.
Člověka s těmito příznaky ošetříte nejlépe tak, že odstraníte příčinu dušení, zajistíte volné dýchací cesty a přísun čerstvého vzduchu. Pokud postižený vykazuje známky lehké obstrukce vyzvěte ho ke kašli. Ale pokud vykazuje známky závažné obstrukce dýchacích cest, hrozících mdlob nebo zástavy dýchání postiženého předkloňte a dejte až pět rázných úderů dlaní mezi lopatky postiženého. Pokud pět úderů mezi lopatky nestačilo použijte až pět stlačení nadbřišku – předkloňte postiženého, postavte se za postiženého a svou sevřenou pěst umístěte ji mezi pupek a dolní konec hrudní kosti, svou druhou rukou uchopte tuto sevřenou pěst a rázně zatlačte směrem dovnitř a nahoru. Pokud nedojde k uvolnění dých. cest pokračujte ve střídání pěti úderů mezi lopatky a pěti stlačením nadbřišku. U postiženého v bezvědomí zajistíte průchodnost dýchacích cest a pokud nedýchá, tak zahájíte kardiopulmunální resuscitaci (KPR).
Toto jsou stavy, kdy se do mozku náhle nedostává tolik potřebná okysličená krev. Např. když jedete v přeplněné tramvaji a vám se najednou zamotá hlava, což už mnohé z nás potkalo. To motání hlavy je způsobeno nedostatkem čerstvého vzduchu, často pomůže vyjít ven na čerstvý vzduch, to bohužel v tramvaji nelze. Člověka, který má kolaps, nebo mdlobu poznáte tak, že má studený pot, je bledý, pociťuje slabost, často mívá výpadek sluchu a mžitky před očima.
Pokud postižený leží, tak byste jej neměli zvedat, aby nehrozil další pád. Pokud je postižený při vědomí, můžete mu dát napít chladného nápoje. Postiženému zajistěte také přístup čerstvého vzduchu, tím že uvolníte oděv kolem krku a pasu.
Postiženému můžete podložit nohy, aby se více krve dostalo do hlavy. A nebo pokud nemáte dostatek místa na polohu se zvednutýma nohama, tak můžeme použít druhou polohu a ta vypadá tak, že si sednete na jakoukoli žili a dáte si hlavu mezi nohy (přesněji mezi kolena). Pokud tento stav neodezní do 4-5 minut, volejte rychlou záchranou službu a uložte postiženého do Rautekovy zotavovací polohy.
Ke škrcení dochází, pokud je znemožněn přívod vzduchu pevným stažením krku. K tomu může dojít i náhodně, pokud se např. vázanka dostane do lisu apod. Příznaky škrcení budou skoro shodné s příznaky dušení, takže cyanóza (namodralé okrajové části obličeje, lůžka nehtů), ale navíc bude mít překrvený obličej a může mít naběhlé žíly na hlavě. Předmět, kterým byl dušen může být ještě stále na krku a může být schován mezi kůží např. tenký drát, nebo po něm může zbýt jen stopa.
Při ošetřování by jste měli nejdříve odstranit předmět stahující krk, poté zajistit průchodnost dýchacích cest a zjistit, jestli člověk dýchá. Pokud nedýchá okamžitě zahajte kardiopulmunální resuscitaci. A pokud dýchá tak zraněného uložíme do Rautekovy zotavovací polohy, a nadále kontrolujeme základní životní funkce.
Postiženého v bezvědomí, který dýchá a má hmatný tep na krční tepně, uložíme do Rautekovy zotavovací polohy. Tato poloha udržuju průchodnost dýchacích cest díky záklonu hlavy, takže kořen jazyka nemůže zapadnout a ucpat vchod do hrtanu. Hlava a krk zůstávají v záklonu a zvratky nebo jiná tekutina může volně vytékat.
Poloha končetin postiženého zajišťuje jeho nezbytnou stabilitu a udržuje tak tělo v bezpečné a pohodlné poloze. Při určitých poraněních můžete postup při ukládání do této polohy změnit a předejít tak dalším poraněním. Tato poloha také není vhodná když pacienta vyšetřujete.
Do Rautekovy zotavovací polohy však musíme okamžitě uložit postiženého, který dýchá obtížně nebo hlučně i po výkonech zajišťující průchodnost dýchacích cest, nebo v případě, kdy ho musíme z nějakých důvodů zanechat bez dozoru.
Pokud má postižený brýle, musíme mu je před ukládáním do Rautekovy zotavovací polohy sundat, abychom předešli možnému poranění očí. Tuto polohu taky neuvažujeme při poraněních páteře.
Když nalezneme poraněného na břichu, tak zajistíme průchodnost dýchacích cest, pokud postižený nedýchá okamžitě jej otočíme na záda a zahájíme KPR, když postižený dýchá, tak tahem prostředníčku jedné ruky mezi ukazováčkem a prostředníčkem druhé ruky zjistíme, jestli nemá poraněnou páteř (tzv. kolejnicový tah). Budeme u boku postiženého a budeme jej otáčet od sebe. Vzdálenější ruku podsuneme dlaní pod tělo dlaní nahoru, hlavu otočíme obličejem k nám, abychom postiženému neporanili krční páteř a obličej, pomocí proložení své ruky mezi nohy postiženého, bližší noha bude ležet na naší ruce, dlaň budeme mít na vzdálenějším stehně. Pomalu otáčíme nohy postiženého a přitom držíme jeho bližší ruku. Po otočení postiženého zkontrolujeme znovu průchodnost dých. cest. Když postižený dýchá, tak rychle zjistěte, jestli není vážně zraněn. Zastavte krvácení a ošetřete každé podezření na zlomeniny. Postiženému jemně stlačte dlaněmi hlavu, pokud je pevná, tak postižený nemá zlomenou lebku. Palci přejeďte po klíčních kostech, dlaněmi stlačte hrudník a pánev. Tlakem proti sobě na koncích velkých kostí na končetinách zjistíte, jestli nejsou zlomené.
Dále se pokračuje podle instrukcí v minivideu. Vždy dbáme na to,aby byl zachován záklon hlavy a po otočení kontrolujeme základní životní funkce a neopouštíme postiženého.
Instruktážní minivideo - Rautekova zotavovací poloha (4.7 MB) - QuickTime Playerautoři: Jiří Cigánek, Ondřej Zjevík
korektura: Miroslav OsmančíkRautekova zotavovací poloha Škrcení Mdloby a kolaps Dušení Život ohrožující stavy - Nedostatečné prokrvení mozku u mdloby, srdeční mrtvice, šoku u mozkové mrtvice
- Poruchy chemického obsahu krve, např. nedostatek kyslíku, abnormální hladina krevního cukru, přítomnost jedovatých látek apod.
- Porucha elektrické aktivity mozku s následnými záchvaty křečí.
- Lehké bezvědomí - dobrá reakce na podněty
- Hluboké bezvědomí - špatná nebo vůbec žádná odezva na podněty
Komentáře
Přehled komentářů
A co je Kolejnicový manévr? Měli jsme to ve škole v nějakém testu....
???
(molo, 10. 6. 2012 19:37)