Cizokrajné houby
Tichý je les a jen hvězdy svítí,
odpočívá zvěř a uslo kvítí.
Srpek kraluje nad spící krajinou
co ji pražádný nesmění za jinou.
Ticho to noční však přec něco vyruší,
řev jakýchs motorů do stromů zabuší.
Na mýtinu hladce jak lehký motýlek
dosedl malý mimozemský hotýlek.
Zakotvil v zemi, rozvinul chapadla,
prazvláštní vláha to dneska napadla.
Ten tam je tichý les a ševel vánku,
turismus zabrání nočnímu spánku.
Nezůstanou ale dlouho, za to se člověk zaručí.
Mimozemšťan tvaru houby mu brzy skončí v náručí.